Hanba, slyšel Okamura u rozhlasu. Pískot sklidila i Schillerová či Pavel

Okamura (SPD) se nedočkal vřelého přivítání. V davu bylo slyšet převážně pískání a nesouhlasná hesla jako „hanba“ či „ruský šmejde“. Negativně lidé reagovali i na ministryni financí Alenu Schillerovou (ANO), v davu se ozvalo například „hranolka“ s odkazem na její dřívější video, v němž se převlékla za hranolku a kritizovala tehdejší vládu Petra Fialy (ODS). Na místě skandovala malá skupina lidí.

Okamura později na negativní reakce reagoval na síti X. „Před budovou Českého rozhlasu jsem dnes uctil památku obětí okupace v roce 1968. Pietní akt bohužel nebyli schopni respektovat odpůrci našeho návrhu na zrušení poplatků ČT a ČRo,“ uvedl.

Někteří před budovu Českého rozhlasu dorazili s transparenty. Mezi nimi se objevila i cedule s vyobrazením vládních politiků – mimo jiné premiéra Andreje Babiše a ministra zahraničí Petra Macinky – vykukujících ze sovětského tanku, kterou přinesli zástupci opoziční strany Piráti. Stejný transparent byl k vidění i na pietním setkání před ruskou ambasádou ve čtvrtek. Objevila se také hesla vybízející k obraně veřejnoprávních médií před vládními změnami financování.

„Kde máte rozvědčíka,“ ptal se zástupců Pirátské strany na místě jeden z kolemjdoucích, zřejmě s narážkou na hlavu státu Petra Pavla.

„V osmašedesátém přijely tanky a pošlapaly jakoukoli naději na to, že se tady posuneme k demokracii. To v podstatě politici dnešní vlády dělají znovu. Pošlapávají naděje na budoucnost, útočí na média a snaží se vyčistit státní správu. Symbolika je podobná, jde opět o ničení budoucnosti, i když ne tankem, ale z vládních pozic,“ popsal pro iDNES.cz jeden z přítomných zástupců Pirátů, kteří transparent s tankem přinesli.

Zastavil se i polský novinář

Mezi účastníky jsou i pamětníci tehdejších událostí. „Pamatuji si to, jako by to bylo včera. Bylo mi sedmnáct, měla jsem prázdninovou praxi a ráno nás vzbudila sousedka s tím, že je okupace. Vyděsila jsem se, jestli nebude válka. Otec byl zaměstnanec armády, odjel a tři dny jsme o něm nevěděli,“ vzpomínala před rozhlasem čtyřiasedmdesátiletá Jarmila.

Před rozhlas dorazily také ženy, které sem pravidelně chodí vyjadřovat tichou podporu médiím. „Chodíme sem už čtvrtý měsíc každou středu v pět hodin protestovat proti tomu, aby byla média financována ze státního rozpočtu. Poplatky považujeme za správnou a demokratickou věc,“ uvedly s tím, že si přišly připomenout i samotný srpen 1968.

Pietní akt sledoval i polský novinář Adrian. „Dostal jsem se sem náhodou, ale když mi vysvětlili kontext, rád jsem se zastavil. Obě naše země si po válce prošly podobným osudem pod vlivem Sovětského svazu, je důležité si to připomínat,“ uvedl.

K pískotu na některé politiky se vyjádřila paní Eva. „Byla bych raději, kdyby to nebylo nutné, ale lidé cítí potřebu dát najevo nesouhlas. Podle mě to souvisí s tím, že někteří politici jednoduše lžou, což se promítá do všeho,“ řekla.

Trauma ze zrady domnělých přátel

Úvodní slovo a zahájení slavnostních projevů už tradičně připadlo na generálního ředitele Českého rozhlasu René Zavorala. Ten ve svém projevu zmínil, že se srpnové události roku 1968 v mnohém prolínají se současným děním. Poukázal například na nutnost obrany před pokračující vojenskou agresí Ruska vůči Ukrajině.

„Heslo ‚Jsme s vámi, buďte s námi‘ platilo pouze z poloviny,“ uvedl Zavoral v narážce na jednání československé delegace v Moskvě po srpnových událostech.

Při příchodu prezidenta Petra Pavla se z davu ozvaly hlasité ovace, ojediněle se však objevil i pískot a nesouhlasné reakce.

„Trauma ze zrady našich domnělých přátel je v našem národě hluboce zakořeněné,“ řekl v projevu prezident s tím, že právě proto má Česko jedinečnou zkušenost ve vztahu k současné ruské agresi.

„Obě invaze byly plánované jako blesková akce a v obou zemích se zformoval silný odpor vůči Rusku,“ popsal Pavel podobnosti mezi intervencí v Československu v roce 1968 a současnou válkou na Ukrajině. „Jsou (Ukrajinci pozn. red.) s námi, buďme s nimi,“ zakončil svou řeč Pavel.

Schillerová v projevu vzpomněla i osobu Františka Kriegela, jednoho z představitelů Pražského jara, jako příklad odvahy vzdorovat a nekompromisnosti vůči režimu a sovětskému nátlaku.

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura připomněl úlohu rozhlasu během srpnových událostí. „Československý rozhlas nebyl jen budovou, byl hlasem země, která se odmítla smířit s okupací,“ prohlásil s tím, že se proto instituce stala jedním z prvních cílů okupačních sil. „Svoboda není samozřejmost, může být ztracena během jediné noci,“ doplnil a zdůraznil „závazek“ neustálého boje za svobodu a demokracii.

Svoboda slábne, míní Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) ve svém projevu varoval před návratem principů normalizace a zdůraznil význam svobody slova a nezávislých médií. K obraně nezávislých médií vyzval i Pavel.

„Svobodné slovo, nezávislá média a odvaha říkat pravdu jsou jedním z prvních terčů každé moci, která se nechce nechat kontrolovat a která chce normalizovat. Jedinou správnou odpovědí je nebát se, nenechat se zastrašit a neustupovat či nepřizpůsobovat se předem,“ uvedl Vystrčil.

Podle šéfa horní komory parlamentu svoboda nezaniká náhle jedním nařízením, ale postupnou rezignací společnosti. „Svoboda slábne a normalizace začíná tehdy, když se lidé začínají bát předem, ještě dříve, než se něco stane. Rozhlas v srpnu 1968 ukázal, že odvážné a pravdivé slovo je účinným ochráncem a mocnou zbraní,“ dodal.

Na závěr vystoupil primátor hlavního města Prahy Bohuslav Svoboda (ODS), který připomněl, že svoboda je závazek, který musí každá generace naplnit. Zdůraznil, že svoboda se neztrácí jedním výstřelem, ale jde o dlouhodobý a postupný proces.

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se z akce omluvil kvůli návštěvě jižních Čech.

Po oficiálních proslovech zazněla státní hymna a vedení Českého rozhlasu pozvalo přítomné na navazující doprovodný kulturní program.

Dobové vysílání i festival na Výstavišti

Doprovodný program je připraven i pro veřejnost. Otevřena je Galerie Vinohradská 12 s výstavou Praha volá svět! k 90. výročí stanice Radio Prague International. Návštěvníci si mohou z historických přístrojů poslechnout i dobové vysílání rozhlasu po drátě z 21. srpna 1968.

Výročí invaze připomínají i další akce v hlavním městě. Na pražském Výstavišti se opět koná festival NeverMore 68, který se letos zaměřuje na téma emigrace a osudy lidí, kteří po srpnu 1968 odešli ze země.

Kvůli nepříznivé předpovědi počasí organizátoři přesunuli hlavní program do vnitřních prostor Křižíkových pavilonů B a C. Akce nabídne podcastovou a video stage, stánky neziskových organizací i tematické výstavy. Návštěvníci areálu se také mohou těšit na projekci prvního filmu z americké dílny Miloše Formana s názvem Taking Off.

iDnes.cz | 15:10 | Rubrika: Domácí | Autor: Matyáš Sahula
Odkaz na článek.