LEGIOVLAK
3. 10. 2019
Nominační zákon
30. 10. 2019
Praha, 12. schůze Senátu
Hodnocení návrhů plánů členských států EU v oblasti energetiky a klimatu na období 2021-2030 (Tisk EU č. J 029/12, Tisk EU č. K 030/12)
Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
čas 15:59:35 – 16:07:06:
Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Já tady obvykle vystupuji s tím, že kroky této vlády, resp. jejích ministrů kritizuji. Musím říci, že z hlediska globálního zaměření a naplánování naší energetické koncepce nemám moc, co této vládě vytknout. Jsem přesvědčen, že to, co vláda představila, je realistický plán, dle mého názoru jediný možný, pokud zároveň chceme maximálně naplnit všechna přání, co tady říkal například pan senátor Hampl nebo pan senátor Rabas či paní senátorka Seitlová, byť tomu asi oni nevěří.
Pak jsem si všiml jedné věci, která mi opravdu vadí. Na to velmi skromně upozornil pan senátor Dušek. Prostřednictvím pana předsedajícího, pane senátore Hample, pan senátor Dušek jasně řekl při svém prvním vystoupení, on nemusel nic upravovat, že ke změně klimatu dochází a že je otázkou, jak hluboko se na tom podílí – to je jeho citace – i člověk. Takže říkat, že říkal, že o člověku nemluvil, není pravda. To vy jste řekl ve svém dalším vystoupení po něm.
Pak tady pan senátor Rabas řekl, že říkáme, že spotřebou fosilních paliv nemá cenu se zabývat. Slyšel jsem tady, jak paní senátorku Žákovou, tak další, že to nikdo neřekl, že nemá cenu se s potřebou fosilních paliv zabývat. Všichni řekli, že by bylo dobře, kdybychom pokud možno fosilní paliva dále nepoužívali, akorát mají jiný názor, jak to udělat a jakým způsobem postupovat.
Tak jsem to vnímal já a opravdu jsem velmi pozorně tyto věci poslouchal.
Pan senátor Bek řekl, že vyvážíme 14 TWh a že to je málem výroba Dukovan. Musím říct, že když vyvezeme 14 TWh, tak je někde prodáme, někdo je musel koupit. Kdyby je od nás nekoupil, musel by je vyrobit. Kdyby je někdo chtěl vyrobit pomocí obnovitelných zdrojů, tak by to od nás nekoupil. To znamená, že pokud dneska vyvážíme elektrickou energii, tak bychom ji samozřejmě vyvážet nemuseli, ale v tom okamžiku ten, kdo ji od nás kupuje, by ji nemusel vyrábět. Jinými slovy, je velmi pravděpodobné, že z hlediska celkové uhlíkové stopy, zvláště, když budeme předpokládat, že je elektřina ještě vyrobena jadernými elektrárnami, že děláme to nejlepší, co můžeme, že někomu jinému bráníme v tom, aby spaloval uhlí a vyráběl elektrickou energii, když to přeženu. Ale opravdu neříkejme, že by se nespotřebovala energie, když my jsme ji neprodali. Spotřebovala, vzali by ji lidé jinde. Tak by to zkrátka bylo, a ne, že by to tak nebylo.
To je další věc, která tady zazněla. A zase si myslím, že to není fér.
Jinak upozorňuji, že pokud se dostaneme z 22 % podílu obnovitelných zdrojů na 23 %, tak to jedno procento – jestli pan ministr bude dávat pozor – je podle mého názoru tak asi 0,8, 0,7 TWh. To znamená, že když spotřebujeme 70 TWh ročně, je to asi jedno procento toho, co potřebujeme. A to je všechno, co se stane, když nebudeme na 22 %, ale na 23 %. Neříkám, že to není důležité, ale mnohem důležitější pro nás je, a byl bych rád, pane ministře, kdyby to bylo v roce 2035, pokud jde o Dukovany a ne v roce 2040, je to mnohem důležitější, abychom měli co nejdříve nový jaderný zdroj, který nahradí zdroje, které, jak tady říkala paní senátorka Žáková, v Dukovanech končí. Je otázkou času, kdy nebude možné v Dukovanech vyrábět elektrickou energii, dojde k velmi prudkému skoku, nějakých 16, 17, 18 TWh ročně najednou bude chybět a my to 0,8 TWh, kterou děláme v OZE, nenahradíme. Takhle to zkrátka je. Nevím, jestli jsme na to připraveni v této zemi sociálně to ustát, i environmentálně, popřípadě i společensky obecně, ekonomicky. To já nevím. Zkuste to říct svým vnukům a dětem, že najednou se situace zásadně změní a že všechno bude vypadat trošku jinak, než jsme dneska zvyklí, a nebo si řekněme, že budeme hledat nějaký společný názor na to, jak dál postupovat. A velmi bych o to prosil, a prosil bych, že ti, kteří se k této věci stavějí realisticky nebo nějakým jiným způsobem, nebyli od těch, kteří jsou zásadními příznivci například obnovitelných zdrojů energie nálepkování, že oni je nechtějí. Ale chtějí, ale jsou tam problémy. Jeden naznačil pan senátor Nytra, když tady mluvil o tom, že v případě spotřeby betonu a oceli primárně větrníky vycházejí hůře. Primárně, neříkám, že dlouhodobě. Tak to zkrátka je. Tak si to přiznejme a chovejme se v tomto směru nějak rozumně.
A na závěr už jenom zopakuji to, co už tady bylo také řečeno, asi nejpregnantněji panem senátorem Nytrou. Já si opravdu také myslím, že Senát tady není od toho, aby říkal, jaký motor má mít raketoplán, případně jak se má změnit spotřeba oktávie. My jsme tady od toho, abychom řekli, jaká mají být pravidla, která se mají dodržovat, co si myslíme, že by vláda měla dělat, jakým směrem by se měla vydat, že by měla maximálně snižovat spotřebu fosilních paliv, že by měla maximálně snížit emise C02, ale nemyslím si, že jsme my to grémium, které je schopno říct, jak je to nejsprávnější. To si fakt nemyslím, stavět se do nějaké pozice, která dle mého názoru, ve shodě, například s panem senátorem Nytrou, nám skutečně nepřísluší.
Prosím vás, mějme toto na paměti. A pokud by mělo dojít k nějaké změně, tak si dovedu představit, že část senátorů nebo jejich většina bude v části I. bod 2 navrhovat, aby tam bylo ve výši minimálně 22 %. Mimochodem, bod č. 3 v části I. evokuje, pojďme dělat tohle to. Ale říkat, že my chceme 23 %, protože víme, že to je možné, atd., to je hodně troufalé a nepříliš pokorné. Děkuji za pozornost.
