Horní zákon

čas 10:19:07 – 10:29:57:

Vážený pane předsedající, vážení pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Před více než rokem mě navštívil jeden ředitel kamenolomu z kraje Vysočina s tím, že si stěžoval, že ve vyhlášce, ve které jsou stanoveny ceny za vydobytý nerost, je špatně stanovena sazba za těžbu kamene pro další kamenické práce a že on už není schopen být na trhu konkurenceschopný a že ho stát nutí k tomu, aby nerosty za účelem dalšího zpracování v kamenickém průmyslu už netěžil, ale dělal z toho kostky nebo štěrk.

Byla to tehdy nějaká sazba, která byla stanovena vyhláškou. Říkám to tady proto, že nejen velké společnosti, nejen nadnárodní společnosti těží nerosty a platí sazbu z vydobytého nerostu. Potom se ještě k tomu vrátím, ale před tím, než se o věci budu bavit, tak tady zdůrazním jednu věc, o které mluvila paní kolegyně Seitlová. A to je, že sazby, které budou z vydobytého nerostu nejsou obsaženy v zákoně a jsou obsaženy ve vyhlášce – do budoucna to bude nařízení vlády. Teď je to vyhláška, do budoucna to bude nařízení vlády. Vláda je na počátku nějak stanoví a my nevíme jak. Vláda, když nám posílala návrh zákona, tak se ani neobtěžovala nám poslat to, jak nařízení vlády bude vypadat. My jsme si to museli vyžádat a poté, co jsme si to vyžádali, tak teprve jsme se dozvěděli, co se zhruba asi navrhuje a co se chystá.

Mně z toho důvodu tady velmi chybí pan ministr průmyslu a obchodu, neboť jsem se ho chtěl zeptat na to, proč tímto způsobem jednají se zákonodárci. Pak jsem se ho chtěl také zeptat na to, jakým způsobem se staví k návrhu na pětileté moratorium, protože pro mě je to důležitá informace a předpokládám, že zastupující pan ministr na obě otázky mi odpoví, protože ho zastupuje. A předpokládám, že vláda má zájem na tom, aby to zastoupení bylo plnohodnotné.

K věcem, které jsou před námi. Osobně velmi pozorně sleduji debatu a jednak děkuji jak kolegovi Radko Martínkovi za vysvětlení jeho názoru. Potom se k tomu ještě vrátím. A hlavně chci poděkovat paní kolegyni Seitlové i panu kolegovi Sulovskému za úpravy pozměňovacích návrhů, které mi poměrně zjednodušily hlasování, neboť já jsem také proti frakování a rovněž si myslím, že i důlní díla by měla být nějakým způsobem ošetřena. Na druhé straně jsem cítil, že to, jak jsme to udělali ve výboru to nebylo úplně nejlepší. Mohli bychom s vaničkou vylít i dítě.

Teď se vrátím k pětiletému moratoriu. Nevím, možná, že se na to dívám nějak špatně, ale chápu ten poplatek z vydobytého nerostu jako věc, kterou si stát nastavuje proto, že nerosty jsou jeho vlastnictvím a on tím, jak jí nastaví vysokou, tak buď zvýší těžbu anebo sníží. Ale rozhodně to není tak, že by se měl určit poplatek z vydobytého nerostu na základě tržní hodnoty, protože to, jak je velký poplatek, to potom určí tržní hodnotu. To, jak je velký poplatek, protože když bude malý, tak tržní hodnota, cena na trhu bude nižší, než když bude velký. Problém by byl v tom, kdyby někde to byl monopol a na druhé straně, když poplatek bude hodně velký, tak nám tady některý typ průmyslu, neříkám, že to budou těžaři uhlí, úplně zanikne, protože se to všechno bude dovážet. Říkám to, protože problém je mnohem komplikovanější, než je tady dneska postaven a dost dobře si nedovedu představit, že by na základě nějaké tržní hodnoty někdo měnil poplatky z dobytého nerostu. To mi připadá jako úplně zvláštní, neboť je to naopak.

Poplatek určí tržní hodnotu, pokud jsme v konkurenčním prostředí. Mám s tím velký problém a v podstatě úplně nevím, jak se k této věci postavit. Ještě si dovolím jednu věc. Uvědomuji si, že to je komplikovanější mnohem, než v případě nařízení vlády. Ale samozřejmě není pravda, že poplatky z vydobytého nerostu se nedají měnit, ale muselo by to být změnou zákona. Kdyby to bylo v zákoně a muselo by se to udělat tímto způsobem. Není pravda, že to nejde. Neříkejme, že to nejde. Samozřejmě by to bylo možné, ale bylo by to komplikovanější. Takže abychom si řekli, jak to je. A teď k některým těm polopravdám nebo nepravdám, které tady zazněly. My v horním zákoně kromě jiných věcí řešíme poplatky dva. Jeden je z dobývacích prostor a druhý je z vydobytého nerostu.

Poplatek z dobývacích prostor se dostal přímo do zákona. Dřív to bylo nařízení vlády. Teď se dostal přímo do zákona a byl stanoven fixně. Neslyšel jsem nikoho, že by proti tomu tady protestoval. Divné, že. Ten je fixně, je v zákoně. Tisíc korun za hektar, nikomu to nevadí. Takže ten nám nevadí. A pak je tam druhý poplatek z vydobytého nerostu, který se dostává z vyhlášky do nařízení vlády a ten strašně všem vadí a strašně by to někdo chtěl měnit, protože to je hrozně důležité, abychom správně věci nastavili a aby vláda, stát, o něco náhodou nepřišel. S tím, že je to hrozně důležité proto, aby jsme mohli sledovat vývoj cen na trhu v celém světě. Zároveň můj názor je, že cena na trhu je dána kromě jiného tím, jak se stanoví poplatek. A pokud bude nízký, tak samozřejmě cena bude nižší. Naši těžaři budou konkurenceschopnější. Někde třeba až moc a budou moci generovat velké zisky.

A pak jsme u té otázky, jestli my máme nějakým nařízením vlády regulovat velikost zisků, anebo jestli to má dělat trh. Nevím. V tomto směru si nejsem úplně jistý, že tady kritika pětiletého moratoria je úplně oprávněná. Osobně si myslím, že nastavení na pět let má určitou logiku a není úplně nesmyslné, protože jedna z věcí, kterou podnikatel potřebuje je nějakou předvídatelnost a nějakou stabilitu. To je moje poznámku k moratoriu a k věcem s tím souvisejících. Ještě je tady jedna věc, která hrozí, a o které také nikdo nemluvil. A není to tak. Ani vláda není neomylná. Může se stát, že tím nařízením vlády, nebo návrh by dělalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, někdo změní. Změní poplatky z vydobytého nerostu takovým způsobem, aby stát zalepil nějakou díru. Jinými slovy, bude si sahat k lidem, kteří se zabývají těžbou nerostů, jako do kasičky. Řekne si, tak a teď to zvýšíme na trojnásobek a desetinásobek. Tím pádem vybereme více peněz atd. A druhá věc je, že to zvýší tím způsobem, že některé ne nadnárodní společnosti úplně zlikviduje. To se týká řekněme těžby ušlechtilých nerostů.

Nejsem si úplně jistý, že všechny argumenty, které tady horují pro zrušení moratoria jsou v pořádku. Na druhé straně se přiznávám, že úplně jednoduché řešení na věc nevidím, ale chtěl jsem tady aspoň tuto polemiku říci. Co bych chtěl zejména zmínit a co mně hodně vadí – několikrát to tady zaznělo. Nerosty jsou v majetku státu. Otázka je, co rozumíme tím státem. Pro mě, řekněme velmi širokém pojetí do státu patří v tomto případě obce a města. Myslím si, že není fér vůči obcím a městům, aby v okamžiku, kdy dochází ke změně úhrad z vydobytých nerostů a zvýšení zhruba na dvojnásobek z nějakých, řekněme pěti set miliónů korun na miliardu, dvacet dva miliónů, že z toho obce nebudou vůbec nic mít. Že zůstanou se svými příjmy na té úrovni, jak jsou. Proto, pokud by se dostal zákon do podrobné rozpravy, tak jsem připravil pozměňovací návrh, který alespoň částečně to navýšení, které je tady připraveno nařízením vlády, které máme jenom zatím v návrhu, by bylo uděláno tak, aby se na něm podílely i obce a aby se i obcím zvýšily příjmy, pokud budeme zvyšovat poplatky z vydobytého nerostu.

Zdůvodnění máte před sebou. Dovolím se ohradit proti tomu, co tady naznačila paní kolegyně Seitlová. Připomínám, že jsem ji na začátku svého vystoupení chválil, a to je to, že říkala, prosím vás, hlavně pro to nehlasujte, protože potom nám nic v Poslanecké sněmovně neprojde… Byl by to blokační pozměňovací návrh.

Myslím si, že bychom měli dělat v Senátu věci, o kterých si myslíme, že jsou správně. A ne věci, o kterých si myslíme, že potom, když je neschválíme, někde jinde by bylo způsobeno, že nám neprojde něco, co navrhujeme zrovna my. Mně se toto nelíbí. Myslím si, že obce si peníze zaslouží minimálně stejně, jako stát. A že to, co navrhuji 50:50 je férový návrh. A znova opakuji, pokud se dostaneme do podrobné rozpravy, tak to ještě více zdůvodním a poprosím vás o podporu tohoto mého pozměňovacího návrhu.

Děkuji za pozornost.