Řízení a kontrola ano, ale …
3. 10. 2017
Diskusní dokument o budoucnosti financí EU
11. 10. 2017
Praha, 10. schůze Senátu
čas 20:01:56 – 20:06:59:
Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, páni ministři, dámy a pánové. Já jsem si říkal, že budu vystupovat až na konci jako zpravodaj, ale Petr Vícha mě k tomu prostě přinutil, já snad poprvé v životě se tady budu zastávat úředníků, musím říct některá fakta, protože to fakt, jak to říkal Petr Vícha, aspoň jak já čtu ten dokument, pokud mám stejný, tak není. To znamená, pokud se podíváme na odůvodnění toho rozhodnutí, které, řekněme, povolilo ten průzkum firmě GEOMET, tak tam došlo k tomu, že bylo svolané, já teď cituji z toho dokumentu, svolané ministerstvo životního prostředí tím orgánem, který vykonává státní správu 8. dubna na Městském úřadě Dubí, vedle žadatele, který tam byl přítomen, který žádal o povolení toho průzkumu, tam byli zástupci MŽP, zúčastnili se také zástupci města. Kladné stanovisko doručil Krajský úřad Ústeckého kraje, to znamená, někdo se tím na krajském úřadě zabýval, tou žádostí toho GEOMETu, vytvořil k tomu kladné stanovisko. Bylo k dispozici na tom jednání. Odbor životního prostředí a zemědělství ten dopis doručil. To byl ten dopis toho krajského úřadu. Magistrát města Teplice dal stanovisko. Opět bylo k dispozici na tom jednání. Byl to odbor životního prostředí a dopravy. Na jednání ocenil starosta města Dubí možnost bližšího seznámení s uvedeným záměrem a přislíbil předložit uvedenou žádost zastupitelstvu města k projednání. V tom odůvodnění se potom uvádí, že ho doručil. Zrovna tak to bylo s druhým úřadem. To znamená, docela to bylo uděláno celé pečlivě, nevím, jestli to šlo ještě pečlivěji, ale není to tak, že to ten úřad, a tentokrát i to ministerstvo životního prostředí, odflákl, aspoň tak to na mě nepůsobí. Nevím, co ještě dalšího měl udělat, ale opravdu si myslím, že tentokrát si to ti úředníci nezaslouží. Trošku je potřeba si to možná dočíst, to odůvodnění, do konce.
Druhá věc, kterou k tomu chci říct, říkám to jenom jako konstatování, protože bych v tomto směru nechtěl nikomu stranit nebo ne, upozorňuji, že v tom odůvodnění je také napsáno, že 3. února 2010, to nebyl ministrem životního prostředí Pavel Drobil, ale já nemám chuť ho hájit nebo něco podobného. Ve věstníku vyšla nabídka, aby ten, kdo chce získat právo na průzkum a vyhledávání nerostů, se přihlásil. A to tam viselo 30 dní. V té době byl ministrem životního prostředí Vladimír Tošovský. A potom byl ministrem průmyslu a obchodu. Nebo on byl ministrem průmyslu a obchodu. Pardon. Ministryní životního prostředí byla Rut Bízková. Takže pokud někdo v nějakém okamžiku se měl starat o to, aby Diamo něco dělalo, tak to bylo zřejmě v době, kdy ta nabídka byla vyvěšena a kdy bylo možné se do toho přihlásit a následně potom by k tomu došlo. Nic takového se nestalo. Pavel Drobil nastoupil do funkce 13. července, vy jste taky starostové, 13. července 2010. Já upozorňuji, že to rozhodnutí, které dával ten úředník ministerstva životního prostředí, bylo vydáno 20. července. Myslíte si, že Pavel Drobil přišel na ministerstvo životního prostředí a díval se, co dělá úředník, který připravil rozhodnutí o průzkumu? Fakt to mu věříme, že to takhle měl vymyšlené a tak dále? Nebo to bylo v kompetenci předchozího ministra, který řídil nějak ten úřad? Když se na to podíváte dopodrobna a podíváte se přesně na ta data, dáte si tu práci, tak se dostáváme k úplně jiným ministrům, k jiným ministryním, k jiným jménům, než na první pohled jsou diskutována. Ale já si nemyslím, že to je podstata té věci, protože tím, co řeknu na konci, vás možná překvapím. Mně se nezdá, že tady někdo z hlediska toho, jak byl dodržován zákon, významně pochybil. Nezdá. Já prostě tomu nerozumím. To je nějaké plácnutí do vody, které tady skutečně někdo vyvolal. A nyní se staví do role obviněného málem a obviňovaného, přitom kdyby byl ticho, tak to funguje. A uznávám, že jediné výhrady, které jsou naprosto v pořádku, které to vlastně otevřelo, jsou ty výhrady, které tady říkala Jitka Seitlová, pan senátor Canov, pan senátor Michálek atd. To jsou výhrady obecného charakteru. Tento případ je obnažuje, protože se o něm začalo mluvit více než o jiných. Ale není to tak, že v tomto případě by se choval někdo nějak významně jinak než u jiných případů. A ten, kdo to říká, tak to prostě dělá z nějakého důvodu. Ale to už několikrát bylo řečeno, takže se k tomu nebudu vracet. Děkuji za pozornost.
čas 20:43:27 – 20:58:39:
Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, vážené kolegyně, kolegové. Na úvod udělám věc, kterou obyčejně nedělám, ale myslím si, že v tuto chvíli je to správně. Já bych chtěl poděkovat kanceláři Senátu alespoň za ty podklady, které jsme v té krátké době, která byla k dispozici, od návrhu tohoto bodu na program jednání Senátu, obdrželi. Já osobně souhlasím s tím, že nám některé informace chyběly, na druhé straně, jsem přesvědčen, neboť jsem to sám učinil, že ta rozhodnutí, případně dopisy, které šly z ministerstva průmyslu a obchodu nebo od pana ministra Brabce, příp. memorandum, nám umožnily se docela dobře z hlediska chronologie vývoje té události a problematiky kolem lithia zorientovat. Myslím si, že to není tak úplně, když říkáme, že jsme byli na tu debatu nepřipraveni. Jak říkám, ten pocit, aspoň já jsem takový neměl.
Co se týká vlastní debaty, vystoupilo celkem 19 vystupujících, z toho to byli tři ministři, jeden z nich dvakrát. A potom na začátku a na konci naší debaty vystoupil pan premiér. Z těch vystoupení, kdybych je rychle prošel, protože si myslím, že si to ti vystupující zaslouží, tak pan senátor Canov upozorňoval jednak na věc, na kterou upozorňovala následně i paní senátorka Seitlová, a to je nedostatek horního zákona, zejména ocenění ceny nerostů nebo těžené hmoty, s tím, že tam ještě položil ještě jeden dotaz, já bych poprosil možná ještě pana premiéra, aby si ho taky zařadil mezi ostatní, proč to memorandum není podepsáno s firmou GEOMET, ale s firmou australskou. Vždycky pan ministr to potom komentoval, vždycky říkal: Firma GEOMET, resp. australská firma, já nevím, co znamená to respektive, my víme, že ta australská firma přes anglickou firmu vlastní tu českou firmu, ale jestli to znamená, že je dobře, že se to memorandum podepsalo s tou firmou, z tohoto mého názoru úplně jasné není. Třeba to bude potom v té odpovědi panu senátorovi Canovovi.
Pak tady vystupoval dvakrát pan ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček, poprvé to bylo k popisu jeho vnímání toho případu, kde, řekl bych, že to hlavní, co zaznělo, kromě toho, jak probíhají ty fáze toho jednotlivého udělování těch různých povolení, že je přesvědčen, že se jedná také překrývání jiných problémů, jiného politického hnutí, a v tom druhém vystoupení, když to vezmu najednou, potom hovořil o důvodech, proč byla tak pomalu, resp. v čase pozdě, přijata změna surovinové politiky, neboť šlo o limity a věci s tím spojené, a to bylo potřeba nějak nejdříve vyřešit. A dokud to vyřešeno nebylo, tak jsme se ke změně surovinové politiky nedostali. Jinak také zdůrazňoval transparentní podpis memoranda. Nejsem si úplně jistý, že z té transparence má pořád stejně velkou radost.
Třetí vystupovala Jitka Seitlová, paní senátorka Jitka Seitlová, která upozorňovala rovněž na nedostatky horního zákona a na to, že na ty věci, které jsme měli dneska projednávat, nebylo dost času. Na druhé straně jsem pochopil, že ona je přesvědčena ze své zkušenosti, že v tom memorandu nejsou žádné závazky, které by nebyly třeba obsaženy v nějakých jiných smlouvách, např. o ochraně investic. S tím, že potom, řekněme, ty názory pana senátora Canova a paní senátorky Seitlové jsou obsaženy stručně v návrhu na usnesení, o kterém se, předpokládám, budeme také bavit.
Dalším vystupujícím byl Libor Michálek, který také přednesl návrh na usnesení. Ten byl nespokojen s tím, že o některých tak důležitých věcech rozhodují úředníci, např. na úrovni vedoucího oddělení, což je věc, se kterou, nevím, jestli něco budeme dělat. A pak se tady zmiňoval o nutnosti tyto věci realizovat v rámci PPP projektu. A v tomto smyslu je i jeho usnesení.
Jaroslav Větrovský nás přesvědčoval o tom, že bude maximálně milý a vstřícný a nebude podněcovat žádný hysterický křik, což se mu podařilo. Jeho dotaz, proč to bylo podepsáno 2 týdny před volbami, tady v nějaké podobě byl zodpovězen. Do jaké míry to je dostatečné, to asi nechám na něm.
Pan senátor Štěch nám sdělil, že pan Andrej Babiš, který má mimochodem dneska svátek, všechno nejlepší, trefil kozla. V době, kdy má svátek. Jinak také upozorňoval na to, že jsou tady možné nějaké souvislosti, které jsou spíš v kontradikci mezi výrobou baterií z lithia a spotřebou biopaliva.
Následně pan senátor Veleba na to reagoval tím, že řepka má smůlu, protože je žlutá. To bylo, myslím všechno.
Pan ministr životního prostředí Richard Brabec tady podrobně popisoval činnost ministerstva životního prostředí a proces, jak docházelo k těm jednotlivým povolením, s tím, že nakonec, jak já jsem tu debatu poslouchal, k výraznému zpochybňování toho, že by ministerstvo životního prostředí a úředníci postupovali nějak nezákonně, nezaznělo. Pokud jsem hledal, to, co nejvíce, řekněme, panu ministrovi životního prostředí vadí na tom memorandu, tak je to jeho jedinečnost, to znamená, jeden subjekt má memorandum, ostatní nemají. Viděl v tom, že memorandum je jedinečné, nebezpečí. A potom tady byla debata o tom dopise, kde každý ho trochu vnímá jinak, ale to asi už tady několikrát řečeno bylo, takže to nebudu opakovat.
Další diskutující byla Zdeňka Hamousová, která má právníky, kteří mají jiný právní názor než právníci ministerstva zahraničních věcí, a je přesvědčena, že memorandum by mohlo mít nějaké negativní právní dopady, zatímco právníci ministerstva zahraničních věcí tento pocit nemají. Mně to celkem nevadí, protože jsou to jenom dva protichůdné názory a obecně se říká, že když se sejdou dva právníci, že vznikají tři protichůdné názory, takže tady jsou jenom dva.
Potom tady mluvil podruhé pan ministr Havlíček, to jsem už říkal. Pan ministr Zaorálek tady provedl určitý historický exkurs. Pak nám řekl, že mu není jasné, k čemu a komu slouží ta bublina, která tady byla nafouknutá. A pak se pokusil, dle mého názoru, to odlehčit tím, že upozorňoval, že lithium se také používá do léků, které se používají proti depresím, takže bylo to takové celkem oživné. Myslím si, že to hlavní co tady ale zaznělo a je důležité, abych tady řekl, vždyť jsem to naznačoval při zmínce u vystoupení paní Hamousové, že nechal prověřit memorandum právníky ministr zahraničních věcí a že neshledali žádné nebezpečí v jeho podepsání, což si myslím, že je věc, která je důležitá, a pak ještě říkal, že jeho vidíme jako součást politiky vlády, kde vládlo ANO a ČSSD společně, ale někdo to tak vnímá, někdo to tak nevnímá.
Petr Vícha, kterému je smutno, říkal, že se v tom občané těžko mohou zorientovat, což tak většinou bývá, když jedná Senát a jedná dlouho, bohužel. A pak jsme si tady vysvětlovali některé věci ohledně vystoupení. Jinak pak ještě mu bylo smutno nejenom z toho, že tomu občané, co my říkáme, nerozumí, ale také z toho, že někteří třeba významní politici popírají sami sebe z nějakých důvodů, které blíže nespecifikoval. Pak četl dopis od pana ministra Brabce a tím to specifikoval.
Pak jsem vystupoval já s tím, že jsem upozorňoval, což souvisí s mým poděkováním Kanceláři Senátu, že skutečně z prvního rozhodnutí o stanovení možnosti průzkumu a vyhledávání ložiska se dá vyčíst, že vlastně v roce 2010 v únoru byla vypsána nabídka ve Věstníku, kam se mohl kdokoliv, kdo chtěl, dělat průzkumy na Cínovci přihlásit, že se přihlásila pouze jedna firma, která následně potom se standardním úřednickém správním řízení tuto možnost dostala. Jiné firmy včetně Diama se nepřihlásily, ty už jsem neřekl a to doplňuji teď, že tehdy v té době v únoru až březnu roku 2010 byl ministrem životního prostředí pan Dusík a ministrem průmyslu a obchodu pan Tošovský.
To jsou zajímavé věci, ale tak to je a v té době někdo měl, pokud chtěl, aby Diamo se do té věci zapojilo, asi s Diamem jednat. Pak je tady pan senátor Kos, který nám vysvětlil, jak to vypadá z hlediska, řekněme nějaké složitosti zpracování, byl to takový chemický exkurs, který říká, že to vůbec není tak jednoduché, načež potom později reagoval pan senátor Martínek velmi trefně, že lithium a celá jeho těžba je takový holub na střeše, a zda se podaří skutečně tohoto holuba chytit a případně ho nějak využít, není vůbec jednoduché, neboť jsou tam například i ekologická rizika.
Zbyněk Linhart položil několik otázek panu premiérovi. Bylo by asi dobré, aby mi je předal písemně také. Viděl jsem, že pan premiér vedle mně si je nepsal, takže buď ze záznamu se to vyčte nebo možná také mně tyto otázky poslat, protože určitě jsou důležité a není pravda, že byly jednostranně zaměřeny vůči jedné straně, jak se tady o tom zmiňoval například pan senátor Doubrava.
Pan senátor Ladislav Václavec kromě toho, že si stěžoval, že přišel pozdě na řadu, říkal, že je jednoduché věci řešit s odstupem, a zajímalo ho, jestli dneska by pan ministr Havlíček toto memorandum podepsal. To je vždycky tak, že kdyby pan ministr Havlíček věděl, co bude dělat třeba zase jiný pán, tak by to možná nepodepsal, on to ale netušil a proto to podepsal a dneska toho lituje. Kdybych já někdy věděl, co bude dělat moje manželka, tak bych to také neudělal.
Jinak Radko Martínek tady měl přirovnání s holubem na střeše, což si myslí, že je velmi příhodné, a skutečně je potřeba si uvědomit, že když někdo investuje do průzkumu nějaké těžby, že také z toho nemusí nic být a on to celé platí. A to tady úplně zřejmé z jiných příspěvků nebylo.
A potom tady byl dle mého názoru velmi trefný povzdech na to, že protože se tady všichni chováme slušně a mluvíme věcně, je naprosto jasné, že z toho v novinách a v jiných médiích vůbec nic nebude. Ale naopak, kdybychom tady mluvili sprostě a chovali se arogantně, tak by toho byly noviny, případně jiná média plná. Tak uvidíme, zda Radko Martínek má pravdu. Moje zkušenost je taková, že Radko Martínek, co se týká našeho výboru, tak má většinou pravdu, bohužel.
Co se týká Aleny Dernerové, ta byla velmi připravená v tom smyslu, že všechny otázky předala panu premiérovi, který si je převzal, aby předpokládám, že nám potom řekne paní senátorka Dernerová, jak dopadla s odpověďmi.
Pan senátor Patrik Kunčar, který upozorňoval na to, jakým způsobem se kdysi dávno prodal nějaký pozemek Diamem někam jinam. To je vždycky o tom, kdyby člověk věděl, jak to potom bude, tak by to možná neprodával.
A pan senátor Jaroslav Doubrava říkal, že se tady všichni naváželi jenom do ANO a do Babiše, že se mu to nelíbí, protože to tak není možné. Já jsem tento pocit neměl, měl jsem pocit, že debata je docela věcná a že si tady jenom vyjasňujeme věci a že je jediné, co lidem v debatě vadí, že někdo z věci, která je standardní, byť nefungující, a byť je tady nefungující horní zákon, se snaží vytřískat nějaký politický kapitál.
A tím se dostávám k úplným závěrům. Tímto závěrem jsou usnesení, která jste dostali k dispozici. Jedno usnesení je usnesení, které jsem navrhl já, a to má dvě části, a ve kterém, pokud by bylo schváleno, Senát Parlamentu České republiky vyzval jednak ministry průmyslu a obchodu a životního prostředí, a mělo by to mít všeobecnou platnost, aby lépe komunikovali a koordinovali činnost právě v oblasti naší politiky, která slouží k využití nerostného bohatství, protože je to potřeba, a je to potřeba pro ta území, kde se toto nerostné bohatství nachází a pro Českou republiku.
Toto usnesení je do jisté míry obecnější a zahrnuje v sobě, řekněme – tím neříkám, že jsem proti němu – i usnesení nebo konkrétnější návrh pana senátora Canova a paní senátorky Seitlové.
A druhé usnesení je takové, jaký já z toho mám pocit, a to je, že někdo tady vytvořil bublinu a tato bublina slouží k tomu, aby se zviditelnil v předvolební kampani a že bychom už spíše jako starší jedinci měli říci, že tímto způsobem bychom se v některých případech neměli chovat, že tím ubližujeme naší vlasti, což je Česká republika.
Je zde usnesení, které navrhuji já, dále je zde usnesení, které navrhuje pan senátor Michálek, který vyzývá ke změně horního zákona. Teď budu říkat zároveň stanovisko zpravodaje. Ale zároveň k tomu usnesení přidává, bohužel z mého pohledu, aby tam nějakým způsobem zakomponovány do zákona společně s majetkovou účastí státu a byly zvýhodněny. Já úplně nevím, jak by se dělalo, ale je to jeho návrh na usnesení. Trošku jsem naznačil, jaký k tomu mám já postoj.
A poslední je návrh na usnesení, který předložila paní senátorka Seitlová s panem senátorem Canovem. Ten řeší nebo vyzývá k řešení toho, co tady oba dva v rámci svých vystoupení popisovali. A za to se já přimlouvám a považuji to za rozumné.
Tolik ode mne, jednak zpravodajská zpráva a zároveň řekněme stanovisko zpravodaje k navrženým usnesením. Děkuji za pozornost.
