Informace vlády ČR o výsledcích jednání neformálního zasedání členů ER – 22. ledna 2026

čas 10:58:49 – 11:06:54:

Vážený pane předsedající, vážený pane vicepremiére, souhlasím s tím, co tady říkal pan ministr, a to je, že to neformální setkání, ta neformální rada o konkurenceschopnosti, je naprosto zásadní a je velmi důležitá. Na úvod taky udělám to, že velmi kvituji a pochválím pana premiéra Andreje Babiše za ten dopis, ve kterém definuje 11 bodů, které je potřeba prosazovat v rámci celé Evropy, abychom svoji konkurenceschopnost zvýšili. Zároveň ale musím navázat na to, co tady říkal můj kolega David Smoljak. Pokud se bavíme o Evropě a o konkurenceschopnosti Evropy a naší konkurenceschopnosti, je to ještě o dalších věcech, které jsem bohužel v tom dopise Andreje Babiše nenašel, a to je jednotný kapitálový trh, jednotný finanční trh, společné stanovování například různých typů podpory, včetně třeba cen energií atd.

A tady se dostáváme k věci, které si myslím, že se nesmíme a nemůžeme vyhýbat, pokud chceme, aby Evropa fungovala a prosperovala a byla dostatečně silným subjektem na celosvětovém trhu a z hlediska toho, co se v celém světě děje. A to je, že musíme více držet pohromadě a musíme být schopni se domlouvat společně na některých opatřeních, která budou platit po celé Evropě. A samozřejmě pokud taková domluva vzniká, tak to znamená, že se části svých pravomocí musíme vzdát. A to neříkáme, bojíme se to říkat a falešně namlouváme občanům, že je možné si udržet 100% nezávislost, 100% samostatné rozhodování o všem. A zároveň dohromady být silnou Evropou. Prostě toto nejde, nefunguje to, není to možné. Mluví o tom jak Draghiho zpráva, tak o tom mluví i zpráva pana Letta a případně další zprávy.

A já proto dávám první otázku, a to je, zda tato vláda bude prosazovat v rámci jednání na úrovni EU i tyto naprosto nezbytné kroky, které zvýší konkurenceschopnost Evropy, můžeme tomu říkat třeba 28. režim, a to je, že některé věci, které jsou v Evropě rozdílné, ať jsou to investiční podmínky, ať je to obecně kapitálový trh, ať je to finanční trh, ať jsou to další pravidla různých typů podpor, je ochotna sjednocovat a je ochotna přistupovat na to, že to budeme mít v celé Evropě společné. To mě opravdu zajímá. A pokud odpověď bude ?ne, tohle nepřipustíme?, tak se rozlučme s konkurenceschopnou Evropou, protože takto to v USA mají, takto to mají v Čínské lidové republice. A tyto dvě země, jak tady bylo řečeno, jednoznačně z hlediska podílu na celosvětovém HDP dnes Evropu předstihují. A graf, který to dokumentuje, je naprosto neúprosný. To znamená, to je moje první poznámka, můj dotaz na to, zda i v tomto směru je současná vláda ochotna přistupovat na nějaké společné dohody a tím posilovat postavení EU v rámci toho, co se dnes v celém světě děje.

Současně s konkurenceschopností souvisí ještě další dvě věci. A ony tady byly zmiňovány, protože konkurenceschopnost nezajistíme, pokud nezajistíme svou nezávislost. A to jak surovinovou, tak produktovou. A tady je další nebezpečí, které tady krátce zmiňoval pan senátor Pavel Fischer a my o něm mluvíme dlouhodobě, že pokud přistoupíme na obchod, který není partnerským obchodem, ale dělá z nás závislý stát, ať se to týká léků, ať se to týká baterií, ať se to týká čehokoli dalšího, mám tím na mysli zejména obchod s Čínskou lidovou republikou, ale nejen s ní, tak potom se stáváme státem závislým, který v nějakém okamžiku, zejména v případě autoritativních režimů, může být vystaven do situace, kdy nemá jinou možnost, než poslechnout, protože pokud neposlechne, tak nebude mít například léky nebo nebude mít něco dalšího, co je pro život a fungování toho státu naprosto nezbytné. To znamená, velmi rád jsem tady slyšel ten postoj, že si to tato vláda uvědomuje a že jsme připraveni v této věci dělat patřičné kroky tak, abychom obchod a vzájemné partnerské vztahy budovali tak, aby byly vzájemně výhodné a aby neprohlubovaly naši závislost jak na surovinách, tak na zásadních a strategických produktech.

A třetí věc, a ta otázka tady také padla, čili já se k ní jen připojuji, je, že nemůžeme zajistit konkurenceschopnost, pokud nebudeme obranyschopní. A teď nemyslím jen ČR, ale celou Evropu. Ale obranyschopnost celé Evropy souvisí s tím, jaká je obranyschopnost ČR. A my nemůžeme být černým pasažérem. My nemůžeme říkat, že nám záleží na obranyschopnosti Evropy, aniž bychom se o to také sami přičinili tím, že budeme plnit závazky, které jsme dali. Protože pokud je plnit nebudeme, tak nebudeme dostatečně obranyschopní a znovu se dostáváme do závislosti, která je naprosto zásadně nebezpečná. A jestliže zatím pořád ještě jakž takž žijeme ve světě, kde je alespoň částečně a někde a zejména potom v Evropě dodržováno mezinárodní právo, tak to tak za chvíli být nemusí. A ten, kdo bude říkat, jak to v tomto světě bude, budou ti nejsilnější. Ti, co budou konkurenceschopní, ti, co budou nezávislí a ti, co budou obranyschopní. A to je úkol, před kterým stojíme a kde by ČR měla působit v tom smyslu, aby tomu tak bylo nejen v rámci ČR, ale i v rámci celé Evropy. A proto se připojuji k otázce Pavla Fischera, jak to s naší obranyschopností zamýšlí tato vláda, jestli chce plnit závazky, které jsme dali, zvyšovat postupně výdaje na obranu, samozřejmě investovat do obrany způsobem, který bude efektivní a který bude skutečně zvyšovat naši obranyschopnost. A zároveň s tím samozřejmě souvisí i to, zda jsme ochotni se podílet i na obraně svobody a demokracie a mezinárodního řádu a mezinárodního práva i mimo ČR, což souvisí s obranou a podporou Ukrajiny, protože tam také vlastně dnes bojují za naši bezpečnost, za bezpečnost celé Evropy.

Tolik moje poznámky k tomu, co tady zaznělo. A znovu, aby to nezapadlo, na závěr chci zdůraznit, že jsem velmi rád, že se dnes konkurenceschopností zabýváme, ale zdůrazňuji, že to nemůžeme dělat odděleně a parciálně. Že musíme k naší konkurenceschopnosti přistoupit tak, že s ní velmi souvisí i naše nezávislost a naše obranyschopnost.

Děkuji za pozornost a těším se na odpovědi.

čas 11:21:23 – 11:24:10:

Vážený pane předsedající, vážený pane vicepremiére, já se jenom krátce vyjádřím k tomu, co tady navrhovala paní předsedkyně senátorského klubu ANO 2011 Jana Mračková Vildumetzová. A k tomu usnesení, které bylo jí tady načteno. To usnesení je téměř totožné s usnesením, které mělo být přijímáno v rámci projednávání bodu 8, který jsme vyjádřili z programu. Jednání se o projednávání tisku č. N 128/15, který měl dneska tady předkládat pan vicepremiér, ministr životní prostředí a ministr zahraničních věcí Petr Macinka. Situace je taková – a já proto dávám návrh, který za chvilku přednesu – že pan vicepremiér, ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí v současné době sedí v Poslanecké sněmovně. To znamená, normálně je tady a je dostupný. A já si myslím, že korektní a rozumný přístup je takový, že nyní sdělím jinému vicepremiérovi, panu Karlu Havlíčkovi, že Senát Parlamentu České republiky, respektive i ta jeho část, která, řekněme, tvoří dneska opozici, je samozřejmě připravena to usnesení přijmout, ale že považujeme za korektní, aby se pan vicepremiér přece jen sem dostavil. V tom okamžiku já si dovolím navrhnout projednání bodu, který jsme vyřadili, toho jednoho jediného bodu 8, senátní tisk č. N 128/15. A poté, co tady před Senátem vystoupí, řekne, co chce, proč chce a jak chce, tak já si myslím, že by bylo vhodné potom přijmout to usnesení a podpořit tuto vládu ve smyslu těch povolenek ETS2 a negativního stanoviska. Ale myslím si, že v rámci nějakých korektních vztahů a normálního jednání, tak jak to má vypadat, je, že pokud ministr české vlády je přítomen a je asi 150 metrů od českého Senátu, tak by si mohl udělat čas, sdělit, kdy může přijít, my následně zařadíme bod a projednáme ho. A můžeme schvalovat dané usnesení. Nedělal bych to tak, že bych usnesení, které je součástí jiného bodu, dával do bodu, kde původně býti nemělo, a hlasoval o něm. A takto se choval, když řekneme, způsobem, který není hodný českého Senátu. Čili tolik ode mě. Podle mě gentlemanská nabídka k tomu, abychom udělali všechno dobře a udělali správně. A nezaváděli jsme sem způsoby projednávání a schvalování usnesení, které sice nejsou v rozporu s jednacím řádem Senátu, ale jsou rozhodně v rozporu s tím, jak by normální, standardní komunikace mezi slušnými lidmi měla vypadat.

čas 11:56:52 – 11:58:23:

Jednak chci říct, že vidíme, co jsme vyvolali tím, že se snažíme dělat věci jinak než se standardně dělá. Takže já teď řeknu informaci a všechny prosím, abychom to akceptovali. Opravdu jsem si nemyslel, že to někdy budu dělat, ale pan ministr Macinka měl pocit, že musí být pořád ve Sněmovně, a neříkám to pejorativně. Teď jsme si to vysvětlili. Pan ministr Macinka je připraven přijít až to bude možné a v tom okamžiku navrhuji to, co říkal pan senátor Nytra, zařazení toho bodu, s tím, že nemůžeme zase zdržovat pana ministra Havlíčka, který přišel a chová se velmi korektně. To znamená, poté, co budou projednány body pana ministra Havlíčka, pokud bude pan ministr Macinka zrovna moci přijít, tak přijde, pokud ne, tak to posuneme, jak to děláme u ostatních, když nemohou hned přijít, a takhle to uděláme. To znamená, navrhuji v tuto chvíli vrátit bod pana ministra životního prostředí Petra Macinky – jenom ten jeden – N 128/15 tam, kde byl původně, tzn. hned po bodech pana ministra Havlíčka, s tím, že pokud by se ukázalo, že pan ministr Macinka může přijít později, tak ten jeho bod posuneme. To je celé. Takže tím upřesňuji návrh pana senátora Nytra a zároveň k této faktické poznámce a k tomuto procedurálnímu návrhu ještě přidávám to, že také jsem velmi pro to, abychom nepřijímali ten návrh na usnesení, který předložila Jana Mračková Vildumetzová v rámci tohoto bodu, protože z toho děláme bramboračku.

čas 12:02:34 – 12:03:20:

Ne, technická to není. Já se přiznám, že jsem to úplně nepochopil, jenom opakuji a ptám se. Rozumím tomu dobře, že senátorský klub ANO 2011 dává veto na znovuzařazení toho bodu? Pokud tomu tak je, nemůžeme hlasovat. Tím pádem je to veto. Já jenom upozorňuji pana vicepremiéra, že to může skončit tím, že to usnesení nebude vůbec přijato a že ho pan premiér zítra nebude mít k dispozici, protože až tam jsme to dovedli, protože za slušnost se platí asi, tak to je. To znamená, upozorňuji na to, jestli skutečně platí to veto, tak se nebude hlasovat o zařazení bodu pana Macinky znovu, v tom okamžiku budeme hlasovat o usnesení, které tady navrhla paní senátorka Jana Mračková Vildumetzová. A jak se každý rozhodne, je na něm.

čas 12:04:45 – 12:06:05:

Jestli platí to, co jste říkala, hlasovat nemůžeme. Protože říkáte, že můžeme hlasovat až poté, co se projedná bod pana Havlíčka. Jeden a dvě. A pak teda stáhnete to veto, čemuž vůbec nerozumím. Je to nějak mimo ten jednací řád… Já zopakuji, co jsem navrhoval já. Když tak prosím, paní předsedkyně, zda to takhle je akceptovatelné, abyste řekla, protože se v tom úplně neorientuji. Navrhuji zařadit bod pana Macinky, tedy N 128/15, na místo, kde byl původně, to znamená – po projednání všech bodů, které předkládá pan ministr Havlíček. Tam navrhuji, abychom ho nazpátek zařadili. To je můj procedurální návrh. Vysvětloval jsem, že kdyby náhodou se stalo, že v té době pan Macinka, který je ve sněmovně, nemůže přijít, že bychom chvilku museli počkat. To je celé. To znamená, je to tak, jak vy si přesně přejete, aby nejdříve byly projednány všechny body, které předkládá pan ministr Havlíček, a poté přijde na řadu, pokud to schválíme, znovu zařazený bod pana ministra Macinky, a to jenom ten jeden, nikoliv Zpráva o životním prostředí.

čas 12:07:37 – 12:08:42:

Přesně na to jsem se ptal, akorát teď, protože ta situace nikdy nenastala, je, jestli když padne to veto, jestli ho lze odvolat… Jestli si rozumíme. To znamená, jestli, když někdo dá veto, může říct, to je veto na 10 minut a potom už to není veto. To znamená, s tímto jednací řád nepočítá, že by si někdo tímhle způsobem počínal. Že řekne, já teď dávám veto na 15 minut nebo do té doby, než něco se stane, a potom už to veto není. S tím jednací řád nepočítá. Počítá s tím, že se tak buď děje, nebo neděje. To byl ten můj dotaz. To znamená, to je celé. Pokud můžeme udělat gentlemanskou dohodu na tom, že žádné veto není, stáhnu svůj procedurální návrh a jsme všichni smířeni s tím, že poté, co budou doprojednány tyto dva body, budeme hlasovat o znovuzařazení tohoto bodu, tak se mi zdá, že to je dobré kompromisní řešení. Je to takto možné? Ano. Takže já stahuji svůj procedurální návrh a nyní prosím, abychom, a avizuji, že ho znovu předložím buď já, nebo pan senátor Nytra, po projednání těchto dvou bodů, které nyní projednáváme. Děkuji.

čas 12:33:05 – 12:33:46:

Já jen procedurálně, prosím pěkně, a spíše pro stenozáznam, pane zpravodaji, vnímám to tak, že nyní jsme se po sloučené rozpravě vrátili k bodu 1, jak jste správně řekl. Teď následovalo vystoupení zpravodaje bodu 1 a ještě by bylo dobré, jestli nechce něco říct předkladatel k bodu 1, což předpokládám, že se už stalo v rámci obou dvou věcí, ale bylo by dobré se procedurálně zeptat. A poté odbudeme bod 1 hlasováním. Takže takto prosím, abychom to všichni chápali. Je to tak, pane zpravodaji? A potom se vyjádříte ještě k bodu 2 a bude to stejné, protože se musíme vrátit do těch bodů po sloučené rozpravě.

čas 12:38:09 – 12:38:49:

Já přednáším slibovaný procedurální návrh, abychom nyní hlasovali o zařazení senátního tisku č. N128/15, Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí (EU) 2015/1814, pokud jde o rezervu tržní stability pro budovy, silniční dopravu a další odvětví, a to za bod č. 6 schváleného programu. To znamená před bod pana Ivana Bednárika. To je můj procedurální návrh.