Již více než dva roky

02.06.2016
Můj kolega senátor se jmenuje Jaroslav Zeman. Jarda pochází ze severu, z Jablonecka a je také starostou malé obce Albrechtice. Do Senátu byl zvolen možná také proto, že je na Jablonecku významným zaměstnavatelem. Vlastní firmu, ve které pracuje okolo 300 zaměstnanců.

Jaroslav Zeman proto zná velmi dobře situaci na trhu práce a jeho cílem vždy bylo zaměstnat všechny, kteří pracovat chtějí. I proto jsme již před více než dvěma roky připravili návrh změny zákona o hmotné nouzi, který by po přijetí umožňoval všem dlouhodobě nezaměstnaným (více než 6 měsíců) si přivydělat formou tzv. veřejné služby. To znamená, že lidé, kteří dlouhodobě hledají práci, by mohli pracovat měsíčně 20 až 30 hodin například pro obec a získávali by k dávkám hmotné nouze, které pobírají, další bonus ve formě finančního příspěvku. Výše příspěvku (bonusu) by se odvíjela od odpracované doby a dosahovala by maximálně cca jednoho výjimečně až jednoho a půl tisíce korun měsíčně.

Hlavní cíle předložení našeho návrhu jsou tři. Umožnit dlouhodobě nezaměstnaným si přivydělat, pomoci dlouhodobě nepracujícím neztratit pracovní návyky a ukázat většině pracujících, že stát má zájem a schopnost zajistit, aby každý, kdo může a má zájem, mohl pracovat a nemusel žít na úkor ostatních.

Ptáte se na výsledek? Přestože naše novela prošla Senátem úspěšně a velmi rychle, v Poslanecké sněmovně čeká na definitivní projednání již více než dva roky.

Za ty dva roky jsme kvůli této novele na různých jednáních v Poslanecké sněmovně byli s kolegou Zemanem již více než desetkrát. Přiznám se, že jsem z toho už otrávený. Nejsem si totiž již vůbec jistý tím, zda všechny ty návrhy na změny a na vylepšení našeho návrhu ze strany poslanců nebo ministerstva práce a sociálních věcí nejsou podávány při našich jednáních účelově s cílem přijetí návrhu změny zákona zabrzdit nebo alespoň oddálit. Moc tomu nerozumím, nikomu se tím nepomáhá spíše naopak, ale jiné vysvětlení mě nenapadá.