Část senátorů proti pandemickému zákonu
17. 3. 2021
Zákon o pedagogických pracovnících
18. 3. 2021
novinky.cz | 14:34 | Rubrika: Ekonomika | Autor: Bohumír Žídek
Zdržení ve vyhlášování tendru na dostavbu nového jaderného bloku v Dukovanech sleduji s obavami, napsal předseda senátu Miloš Vystrčil (ODS) předsedovi vlády Andreji Babišovi (ANO) v dopise, který mají Novinky k dispozici. Podle Vystrčila může další zpoždění tendru ohrozit samotnou výstavbu. Po Babišovi požaduje informaci, kdy bude tendr vyhlášen.
„Vážený pane premiére, dle mých informací nedošlo při jednání zástupců parlamentních stran, které proběhlo 27. 1. 2021, k dohodě na vyhlášení tendru,” píše Vystrčil.
„Dovoluji se tedy dotázat, zda je tomu tak, a zejména se potom ptám, kdy vážený pane premiére, předpokládáte, že tendr Vaše vláda schválí a následně ČEZ vyhlásí?”ptá se předseda Senátu Babiše.
Vystrčil uvádí, že se k němu z regionálních sdružení kolem Dukovan dostaly informace zpochybňující vůli vlády tendr urychleně vyhlásit. „Objevují se i tvrzení, že Vaše vláda připouští i variantu, že vyhlášení tendru nechá na novou vládu vzniklou po podzimních volbách,” dodal Vystrčil.
Vystrčil podle vlastních slov z pozice občana, politika a bývalého hejtmana Kraje Vysočina výstavbu nového bloku dlouhodobě podporuje.
Čína vyloučena, Rusko ne
Opozice se snaží v případě stavby Dukovan prosadit bezpečnostní záruky. Konkrétně chce uzákonit, aby stát nesměl využít nabídky firem ze zemí, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách.
Mezi tyto státy patří především Čína a Rusko, jejichž účast na takto strategickém projektu mnozí vidí jako bezpečnostní riziko. Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) již dříve oznámil, že Čínu z tendru vyloučí, vyloučení ruského Rosatomu ale odmítl.
Veřejnou soutěž na dodavatele měl ČEZ původně vypsat už na konci roku 2020 a pořadí uchazečů melo být známé do konce roku 2022. Nový blok se měl začít stavět v roce 2029 a měl být důležitou součástí cesty České republiky k uhlíkové neutralitě.
Uhlíkové neutrality se členové EU zavázali dosáhnout do roku 2050. Uhlíkovou neutralitou je myšlena rovnováha mezi vyprodukovanými emisemi uhlíku a jeho pohlcováním půdou, lesy, oceány a umělými uložišti.
Jedním z dílčích cílů v tomto snažení je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 40 procent oproti úrovni roku 1990.
