Když se nebudeme starat o jiné, ublížíme sobě

MILOŠ VYSTRČIL

Česko se nachází v politickém patu, kde se o osudu země rozhoduje podle toho, kdo potřebuje být „nevydán“ k trestnímu stíhání. Předseda Senátu Miloš Vystrčil v rozhovoru pro Prostor X varuje před erozí demokracie, analyzuje slabost Andreje Babiše a vysvětluje, proč je horní komora v dobách krize klíčovým „hasicím přístrojem“.

*/ Jaká jsou podle vás největší rizika současné politické situace?

Já největší riziko vidím v tom, že to je – já to nemám moc rád, ale že to je „vláda nevydání“. To znamená, že premiér této vlády se nemůže rozhodovat svobodně, protože se teď musí soustředit na to, aby nebyl vydán a nemohl být trestně stíhán. V tomto smyslu musí poslouchat menší strany, jejichž hlasy potřebuje. My jsme se dostali do situace, kdy zájmy země jsou níže než osobní zájmy některých lidí a jedním z nich je premiér České republiky. A to dobře prostě není, to mi dneska vadí a vadí mi to hodně a myslím si, že to škodí úplně všem.

*/ Andrej Babiš se přitom prezentuje jako silný lídr, jemuž jde v první řadě o Česko. Jak vnímáte tento rozpor?

Ať nikdo nevykládá, jak je to silný premiér, kterému záleží na této zemi a chce, aby byla nejlepší ze všech, a potom vezme Filipa Turka a poslušně ho přinese panu prezidentovi Petru Pavlovi. Co si Andrej Babiš skutečně myslí, vlastně nevíme, protože teď hrozí, že by ho vydali a on by byl zavřený. To je charakteristika té vlády, to bychom měli vnímat jako hlavní. Z mého pohledu je to, jestli Filip Turek bude, nebo nebude ministr, vedlejší a daleko míň důležité než to, jak se obnažují charaktery lidí, kteří do toho vlaku nastoupili a jsou ochotni kvůli svým osobním zájmům jít proti zájmům České republiky.

*/ Petr Fiala varoval před scénářem Slovenska a hrozbou ztráty bezpečnosti a svobody. Považujete to v Česku za reálné nebezpečí?

Já myslím, že to je reálné nebezpečí. Musím však říci: ale my máme Senát. Myslím si, že to je velká překážka pro to, aby k omezování svobody docházelo zejména ve věcech, jež se týkají změny ústavy nebo Listiny základních práv a svobod. Tam to bez Senátu nejde. Ale co se stát může, je, že můžeme přijít třeba o svobodná veřejnoprávní média nebo že v některých věcech bude za každou cenu prosazován názor jedné strany nebo jednoho způsobu myšlení. Jedním ze základních kamenů demokracie je důvěra v instituce. SPD a Tomio Okamura obelhávají své voliče, že pro ně pracují, když říkají: „Pojďme se nestarat o jiné.“ Tím jim ubližují, protože v součtu platí, že když se nebudeme starat o jiné, tak tím ubližujeme sami sobě.

*/ Senát letos slaví 30 let. Jak byste jeho roli v takové době popsal voličům, kteří jej vnímají spíše jako bezzubý mezičlánek?

V případě změny ústavních zákonů nebo volebních zákonů to bez Senátu nejde. Funguje jako takový „hasicí přístroj“. Kdyby třeba někdo chtěl zrušit zastupitelstva nebo volit úplně jiným způsobem nebo zrušit právo na shromažďování, tak to bez Senátu nejde. Je to pojistka, jež říká: „Ne.“ My k Senátu teď připojujeme slogan „Senát věrný svobodě“, protože těch 30 let fungování je ochrana svobody, demokracie a ústavnosti. Víte, kolik je v Senátu starostů a zastupitelů? Takových 70 %. Lidé sice té instituci jako takové příliš nevěří, možná že ji neznají, ale těm lidem v ní věří, protože to jsou jejich starostové.

*/ Hrozí válka o Grónsko?

Válka o Grónsko by, myslím, nebyla, spíš by došlo k rozpadu NATO a bezpečnostní struktury, která je pro nás naprosto zásadní. Protože pokud by došlo k tomu, že by Spojené státy americké převzaly Grónsko, tak v tom okamžiku by došlo k tomu, že by byla členská země NATO nebo část její země anektována jinou zemí NATO. Potom NATO jako celek nemůže fungovat a došlo by k bezprecedentním změnám, jež by ohrozily náš bezpečnostní systém. Grónsko patří Gróňanům, Dánsko Dánům a Amerika Američanům. To bychom měli respektovat. Není možné získávat cizí území tím, že ho dobudeme.

*/ Je za těchto podmínek Trumpova Amerika stále naším hlavním spojencem?

Jsem přesvědčený, že co je psáno, to je dáno a jsme společně členy NATO. Nezaznamenal jsem zatím, že by to Američané ani prezident Trump nějak zpochybňovali. Ale je důležité, abychom tuto obrannou organizaci udrželi funkční a posilovali ji tím, že my Evropané budeme k té obranyschopnosti více přispívat. Pokud nebudeme svoji obranyschopnost podporovat, vykašleme se na to, tak se autoritě a respektu nebudeme těšit a pak nás vyignorují. Potřebujeme silnou Evropu, která drží pohromadě, aby si nás Amerika více vážila.

Reflex | Strana: 6 | Rubrika: Prostor X | Autorka: Pavlína Horáková