Jak to bylo dříve jednoduché, když člověk řekl nebo udělal nějakou hloupost, nebylo pro svědky úplně snadné to dát vědět ostatním. Také platilo, že člověk sám často ani nevěděl, co všechno o něm ostatní říkají.
Tento relativně ještě nedávný život měl své výhody i nevýhody. Nevýhodou bylo, že jste kolikrát udělali chybu nebo způsobili problém a vlastně jste se to nikdy nedozvěděli. Také bylo často obtížné se seznámit s názory ostatních.
Naopak za výhodu zejména nyní s časovým odstupem považuji fakt, že nebylo tak obtížné držet svoji linku, svůj názor. Člověk registroval mnohem méně našeptavačů, kritiků, různých doporučujících ohlasů apod. Bylo také mnohem méně tvrzení, o kterých často nevíte, co si myslet. Byla to doba osobních rozhovorů, televize, rozhlasu a papírových novin.
Dnes je to jiné. I během jednoho dne se můžete hned z několika stran dozvědět, co jste udělali špatně nebo dobře, co si o Vás lidé myslí, co říkají Vašim prohlášením, názorům a činům. Dozvídáte se to adresně i anonymně. Dovídáte se to tak, že někdy víte, že vyjádřený názor je skutečným názorem autora zprávy a také tak, že někdy nevíte, zda je autor pouze zaplacený za to, aby Vás mylně informoval, pomluvil nebo jenom naštval.
Bohužel tato nová elektronická doba celou řadu lidí tlačí a nutí do typu chování, které jsem si pro sebe nazval kličkování.
Celá řada lidí se totiž snaží chovat podle toho, co o nich, jejich činech nebo o důležitých událostech jiní lidé na různých sociálních sítích a dalších nosičích zpráv říkají nebo jakým způsobem člověka nebo událost hodnotí. A tak se stává, že se během dne nebo několika dní názory, chování nebo činy daného člověka mění, neboť se snaží situaci průběžně přizpůsobit.
U politiků nazývám tento jev kličkováním.
Motivem a motivací může být snaha se zalíbit nebo si třeba jenom nedělat problémy a nevyvolávat konflikty. Vyhnout se kličkování úplně je obtížné. Přesto jsem přesvědčen, že úkolem politiků a nejen politiků je stát si v zásadních věcech za svým názorem a přesvědčením, ať se to líbí nebo nelíbí.
Naším úkolem v Senátu je obrana ústavnosti, demokratických principů a Ústavou dané dělby moci. To jsou pilíře, na kterých je naše společnost postavena a povinností Senátu je nedopustit jejich destrukci.
Zveřejněno 16. 2. 2021 v Jihlavských listech a ve Slavonických novinkách 2/2021.