Roman Fojta, moderátor
——————–
Účastníci konference věnované postavení žen ve společnosti si v Senátu připomněli 150. výročí narození senátorky Františky Plamínkové, významné české političky a feministky. Kvůli své kritice nacistického režimu byla v době heydrichiády popravena. Předseda Senátu Miloš Vystrčil ji označil za hrdinku a bytostnou demokratku. Připomenul také její zásluhy o zrušení povinného celibátu učitelek nebo zavedení volebního práva pro ženy a muže.
Miloš Vystrčil, předseda Senátu /ODS/
——————–
Františka Plamínková je hrdinka, bytostná demokratka a vizionářka. A to vše si dnes připomínáme na mezinárodní konferenci v českém Senátu. Její hrdinství, kdy se postavila Hitlerovi a následně, protože nikdy neuznala lítost nad atentátem na Heydricha, tak byla potom zastřelena v Kobylisích. To je, to hrdinství. Je srovnatelné například s hrdinstvím našich generálů, jako byli Píka nebo Fejtl nebo třeba i gen. Eliáš. A potom se týká té demokratické, toho demokratického charakteru Františky Plamínkové, tak to je ta její snaha o to, aby rovná práva mezi ženami a muži, byla vlastně tím, co bude tu společnost posunovat kupředu. Protože ta její myšlenka, aby bylo možné, aby žena mohla sladit svůj rodinný život s profesním životem, nevede k ničemu jinému než k tomu, že potom celá společnost je svobodnější a lépe prosperuje. A to jsou přesně ta témata, která my dneska tady chceme na konferenci projednávat a znovu si je připomínat.
Zuzana Smiešková, redaktorka
——————–
Jak to tedy vypadá dnes. Jak by se dívala na tu dnešní českou společnost právě Františka Plamínková. Byla by spokojená, co se týče, jak jste hovořil o tom rovném postavení mužů a žen.
Miloš Vystrčil, předseda Senátu /ODS/
——————–
Co se týká situace za první republiky, tak je to tak, že v té době Československo bylo jednou z nejpokrokovějších zemí z hlediska toho, jak, na jaké úrovni byly práva mužů a žen. Na druhé straně v porovnání s dneškem to je tak, že nikdy ženy nežily svobodněji a neměly tolik příležitostí, jako je dnes. To ale neznamená, že všechno je v pořádku. Je pořád evidentní, že z hlediska těch podmínek, ve kterých nebo ze kterých ženy vstupují do vykonávání své profese, jsou na tom hůře než muži, protože se pořád předpokládá, že jsou to ony, kdo zejména pečuje o děti, že jsou to ony, kdo zajišťuje některé práce v domácnosti, které muži dlouhodobě nevykonávají. A to je omezuje v jejich profesním životě. Na to potom doplácí celá společnost. A to si myslím, že je vlastně takový základ, který, pokud se má změnit, tak musíme změnit své uvažování o roli ženy a musíme si uvědomit, že není správné, pokud hovoří muž a něco říká, tak posloucháme, co říká, a pokud hovoří žena a něco říká, tak se díváme na to, jak je oblečená. To je typická věc, která není normální a neodpovídá moderní společnosti, protože bychom se měli v těchto věcech chovat tak, že budeme stejně přistupovat k ženám jako k mužům. Podobně je to například na sociálních sítích. Zkuste se někdy podívat pod ty statusy žen, které dávají na sociální sítě, na Facebook nebo na Twitter, co tam píší ti přispěvatelé, kteří vyhrožují, kritizují, případně dehonestují ty ženy. A pokud byste porovnali tu intenzitu, tak je mnohem vyšší než u mužů. A to jsou všechno věci, které jsme si dodneška ještě přinesli a měli bychom dělat všechno pro to, aby jsme tyhlety stereotypy odstranili, protože právě společná spolupráce a podpora žen, jak v těch jejich profesích, ať se to týká politik, ať se to týká manažerských nějakých rolí nebo ať se týká třeba vyučování na vysokých školách, to je to, co tu společnost posunuje k její vyšší konkurenceschopnosti, k vyšší prosperitě a k větší svobodě.
Zuzana Smiešková, redaktorka
——————–
Pane předsedo, hovoříte o bourání těch stereotypů. Ale jaké konkrétní kroky bychom teda my měli dělat tak, abychom došli tedy k tomu kýženému cíli. Ať už to jsou kroky mužů nebo jednotlivých žen.
Miloš Vystrčil, předseda Senátu /ODS/
——————–
Jednak je první podmínkou to, že o tom budeme mluvit a uvědomíme si, že tomu tak je. A potom, že budeme realizovat různé naprosto konkrétní změny. Zařídíme, aby, nebo budeme se snažit, aby byly k dispozici dětské skupiny, aby když žena chce jít do práce a zároveň má malé dítě, tak neměla problém, kam ho umístit. Nebo se budeme snažit o to, aby ta možnost starat se o malé dítě byla stejná pro muže jako pro ženy. Aby se mohly vystřídat v té péči o své děti, protože role matky je vlastně stejně důležitá jako role otce a my bychom to měli narovnat z hlediska těch práv a možností, které může otec nebo matka využít v rámci péče o své děti. A potom samozřejmě se to týká i našich změn v právním řádu. Ten právní řád a o tom dneska mluvila paní Kateřina Šimáčková, pořád je nastaven tak, jakoby spíše počítal v těch zásadních rolích s muži a nikoliv s ženami. A to je dlouhodobý proces, že jej budeme upravovat takovým způsobem, abychom toto postupně odstraňovali.
Zuzana Smiešková, redaktorka
——————–
Jak to vypadá tady u vás v Senátu? Dělal jste si statistiku, kolik je tady žen senátorek?
Miloš Vystrčil, předseda Senátu /ODS/
——————–
Kolik je žen senátorek? Přesně vám teď neřeknu. Nemám to spočítáno, ale je jich okolo 20 %. Samozřejmě to, že by jich tady mělo být více, si myslí celá řada z nás, ale já jsem o tom už mluvil. Ten základní problém žen, političek možná není ani to vlastní vykonávání politiky, ale také ten vstup do té politiky a ty podmínky, které existují v okamžiku, kdy žena chce vstoupit do politiky. Protože ona má ty podmínky mnohem horší, protože se nachází v prostředí, které spíš počítá s tím, že každý večer máte čas, že kdykoliv kamkoliv můžete jít, že můžete se nestarat o děti, že můžete v nějakém okamžiku vyjet třeba na dva, na tři dny pryč z domova a někdo se postará o domácnost, a to všechno tak úplně není. To znamená, ty podmínky je potřeba zlepšovat tak, aby ta výchozí situace, ta svoboda volby té profese byla srovnatelná mezi mužem a ženou.
ČT 24 | 17:38 | Pořad: Studio ČT24
Odkaz na záznam rozhovoru s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem v iVysílání České televize. (začátek v 5:50)