Zákon o kybernetické bezpečnosti
7. 6. 2017
Je zkušenost nepřenosná?
7. 6. 2017
Praha, 7. schůze Senátu
(Tisk č. 96)
čas 09:38:22 – 09:44:17:
Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážení kolegyně, kolegové. Nejdříve, byť jsem to neměl v úmyslu, naváži na vystoupení pana předsedy Štěcha v tom smyslu, že tady já musím k tomu poznamenat, že je potřeba si uvědomit, kdo inicioval podporu zejména velkých nadnárodních firem z hlediska poskytování státních dotací na základě investování do průmyslových zón a další infrastruktury, kterou tyto podniky nadnárodní požadovaly, a vytvářely potom pracovní místa. Drobný a malý podnikatel se této podpory od českého státu nikdy nedočkal, nebo jen ve velmi omezené míře a ten, kdo to inicioval, byly zejména socialistické vlády. Tady jsou plody, které nyní všichni sklízíme, tzn. tyto nadnárodní společnosti neustále další dotace požadují. V mém senátním obvodu nedávno zase jedna nadnárodní firma takovou dotaci dostala, a zároveň naši drobní a střední podnikatelé na tyto dotace nedosáhnou. Čili tady je možná jedna z cest, jak se s těmi věcmi pomalu začít vyrovnávat, a nemám pocit, že by s tím v tomto smyslu tato vláda během více než 3 let svého vládnutí cokoliv udělala, a je to škoda.
Čili to je poznámka k debatě, která tady zatím zazněla.
A nyní k tomu, proč jsem se vlastně původně přihlásil. Je určitě dobře, že naše hodnocení od Evropské komise z hlediska dodržování Paktu stability a růstu je příznivé a je vidět, že přes všechny problémy čeští podnikatelé a vlastně i čeští občané jsou velmi schopní a dokáží se v konkurenci nejen evropské, ale i světové prosazovat a hospodářský růst, jak tady už také zaznělo, je velmi slušný a rovněž tak životní úroveň v České republice. Za to, pokud k tomu kdokoliv měl možnost přispět, a jsem přesvědčen o tom, že to zejména byli zaměstnavatelé, patří poděkování a pochvala.
Co se týká mých dotazů na pana ministra, vzhledem ke Konvergenčnímu programu, jsou následující: Kromě toho, že jsme příznivě hodnoceni, existují také různé typy rizik, které před námi stojí. První je riziko fiskální udržitelnosti. A můj dotaz zní, jak pan ministr vidí možnost fiskální udržitelnosti řekněme našeho hospodaření, naší existence v České republice z hlediska zabezpečení plného financování, jak jsme zvyklí, jednak zdravotní péče a potom také v souvislosti se stárnutím obyvatelstva nebo populace. To jsou dvě věci, které jako rizika označuje i OECD v případě České republiky a my je budeme muset řešit. A víme všichni, že jak výdaje na zdravotní péči a z veřejného zdravotního pojištění, tak výdaje související se stárnutím populace rostou, protože lidí, kteří jsou v důchodovém věku, přibývá a bude přibývat. A můj dotaz zní, jestli pan ministr nějak vidí možnosti, kterými bychom těmto rizikům čelili a případně, jakým způsobem, když za uplynulé tři, tři a půl roku se například z hlediska důchodové reformy neudělalo vůbec nic.
Druhá věc, kterou tady mám, je otázka investic do ?zdrojů?, o kterých také pan ministr mluvil ve svém druhém vystoupení. A to je dle mého názoru slabá podpora výzkumu a vývoje a pokles základních dovedností našich, řekněme, absolventů středních škol, učňovských zařízení atd. To je opět věc, kde si myslím, že dlouhodobě tento trend, který funguje, že se příliš o investice do vědy a výzkumu nezajímáme,
je špatný a mohl by přinášet další rizika, která by pak snižovala konkurenceschopnost České republiky.
A poslední věc, o které musím říct, že dle mého názoru tato vláda naprosto ?vyniká?, je nárůst mandatorních výdajů zejména s nárůstem administrativních překážek a různých typů regulací. Byl tady zmiňován například zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Ten kromě toho, že je v některých částech dle mého názoru protiústavní, ještě – a uvádím to jako příklad – osmnácti tisícům veřejných institucí přikazuje, aby zveřejňovaly své rozpočtové výhledy, načež jim už nepřikazuje, aby, když rozpočtový výhled změní, toto také zveřejnily. Představte si tedy, co se v této zemi děje – osmnáct tisíc byrokratických úkonů zcela zbytečných nařizuje například zákon o rozpočtové odpovědnosti. A takových příkladů bych mohl uvádět mnohem více.
To znamená, že můj třetí dotaz na pana ministra je, jestli vidí nějaké možnosti, jak bychom zastavili nárůst regulativních a regulačních překážek a nárůst administrativy a s tím souvisejících mandatorních výdajů, protože to je věc, která dle mého názoru významně další rozvoj České republiky svazuje. Děkuji za pozornost.
