Setkání vrcholných ústavních činitelů
1. 7. 2024
Politiky olympiáda neláká. Jede jen premiér a ministr Výborný dorazí v karavanu
5. 7. 2024
Čeká republika je připravena dál shánět finance na munici pro ukrajinskou armádu bránící ruské agresi, potvrdil po schůzce nejvyšších ústavních činitelů premiér Petr Fiala. „Myslím si, že shoda (v zahraniční politice) je na velmi dobré úrovni. Nezaznamenal jsem tam žádný zásadní rozpor,“ popisuje jeden z účastníků schůzky, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Moderuje Vladimír Kroc.
* V pondělí se na Pražském hradě odehrála schůzka nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice. Připojili se i ministr zahraničí Jan Lipavský a ministryně obrany Jana Černochová. Co ze schůzky vzešlo?
Probírali jsme tam více témat. Na úvod docházelo k rekapitulaci minulých zahraničně-politických aktivit a plán další koordinace v zahraničních návštěvách. Je ideální, když návštěvy navazují a třeba to, co někdo začal, ten druhý dokončí nebo v tom pokračuje, ať jsou to naše aktivity Indo-Pacifiku, v Evropské unii anebo třeba v Africe.
Potom jsme se samozřejmě bavili o nadcházejícím summitu NATO, který bude Washingtonu a kde nás bude zastupovat (prezident) Petr Pavel. Bude tam také ministryně obrany, pojede tam paní předsedkyně Poslanecké sněmovny (Markéta Pekarová Adamová).
A (bavili jsme se) o cílech, kterých bychom tam chtěli společně dosáhnout. Nezanedbatelnou částí byla i debata o Ukrajině, podpoře Ukrajiny a nakonec i vnitřní bezpečnosti.
* Shoda na zahraniční politice mezi předsedy Senátu, Poslanecké sněmovny, vlády a prezidentem je tedy jednoznačná?
Myslím si, že shoda je na velmi dobré úrovni. Nezaznamenal jsem tam žádný zásadní rozpor.
Permanentní konflikt
* Po schůzce jste potvrdili, že jednoznačná je také podpora Ukrajiny v konfliktu s Ruskem. Jakou konkrétní podobu by měla další pomoc Ukrajině mít?
Jednak jsme se bavili o muniční iniciativě, která v tuto chvíli vypadá tak, že do konce roku je zajištěno 500 000 kusů dílů, které by na Ukrajinu měly postupně vyrazit. Ten plán je dán a dneska jsme schopni garantovat, že bude naplněn.
Shodli jsme se na tom, že je dobré se snažit, abychom i v dalším roce dokázali získat prostředky pro dodání dalších, řekněme 300 000 kusů obranných prostředků Ukrajině.
Co se týká dalších aktivit, tak jsme se shodli, že je velmi důležité posilovat – a to se netýká jenom přímo dodávek zbraní – i schopnost evropského obranného průmyslu produkovat zbraně, kde byla Česká republika historicky velmi silným hráčem.
Dneska máme v uvozovkách velkou hospodářskou šanci opět se dostat do role významného výrobce zbraní, což není příliš populární z hlediska toho, že vyrábíte zbraně, to znamená něco, co lidem ubližuje.
Ale z hlediska prosperity a rozvoje průmyslu je to velmi zajímavá oblast a my v ní teď i díky iniciativě vlády a prezidenta České republiky máme velkou šanci mít významnou roli.
* Vojenské zpravodajství ve své výroční zprávě za rok 2023 zdůrazňuje, že se rozdíl mezi studenou a horkou válkou stírá a střety a trvalá konfrontace se stávají nedílnou součástí zahraniční politiky. Naplňuje se prý temná vize permanentního konfliktu. Jsme na tuto novou epochu připraveni?
Začnu tím, že je evidentní, že z hlediska rozvoje obranného průmyslu a schopnosti vyrábět zbraně jsme zaspali. Muniční iniciativa, která je tak chválená, je důkazem, že jsme zaspali.
Evropa dnes není schopna vyrábět ani polovinu zbrojního arzenálu, který vyrobí Rusko. Mám na mysli jeden rok, tedy dobu, ke které to srovnávám. K vaší otázce, myslím, že tam je to podobné. Minimálně jsme bezpečí a jeho ochranu nějakou dobu podceňovali.
Teď si to začínáme nejen uvědomovat, ale děláme konkrétní kroky, abychom se v této věci významně zlepšili. Naše vláda to bere velmi vážně a je vnímána nejen v Evropě, ale například i v USA jako lídr těchto změn a jako lídr toho, že se musíme o svoji bezpečnost více starat, než tomu bylo (v minulosti – pozn. red.).
„Nedává to žádnou logiku“
* Kvůli zahraniční politice se 21. června sešli prezident a premiér (Petr Fiala) se zástupci opozičního hnutí ANO. Tehdy Andrej Babiš potvrdil na všech zásadních bodech shodu s vládou. Jak si vysvětlujete, že se krátce na to dal dohromady v Evropském parlamentu s rakouskou stranou Svobodní a s Fideszem maďarského premiéra Viktora Orbána?
Kdo poslouchá projevy Andreje Babiše a jeho vyjádření, tak to chápe. Ostatní, co ho neposlouchají, to dle mého názoru příliš chápat nemohou, protože to velkou logiku nemá.
Podle mých informací se Andrej Babiš na jednání s panem premiérem Fialou a s panem prezidentem shodl na tom, že mírové úsilí směřující k tomu, aby vznikl nebo byl nastolen trvalý mír na Ukrajině, se nevylučuje s podporou Ukrajiny.
To je prostě ta zásadní teze, ty dvě věci se nevylučují. Jak říká pan prezident, jsou to dvě strany jedné mince. Naopak, pokud podporujete Ukrajinu a ona tím pádem zásadně neprohrává a tím pádem nedochází k jejímu postupnému ovládnutí Ruskem, tak to je přesně to, co je nutné dělat pro to, aby mohlo dojít k trvalému míru dvou rovnocenných stran.
A na tom, jak jsem pochopil, se shodli pan prezident, pan premiér a pan předseda Babiš s tím, že pan předseda Babiš více akcentuje to mírové úsilí a my zase říkáme: „Ale to mírové úsilí jako takové nemá naději na úspěch, pokud tam nebude naše podpora Ukrajiny, aby byla rovnocennou stranou při jednání“. Nikdo jiný než Ukrajina to jednání nakonec nemůže ukončit, protože ona musí souhlasit s tím, co se dohodne a co potom vyvolá trvalý mír.
Co se týká plánovaného vstupu do frakce Patrioti pro Evropu, to my žádnou logiku nedává, neboť například předseda Svobodných Herbert Kickl je člověk, který odmítá Benešovy dekrety, který je proti jádru (jaderné energetice – pozn. red.), který chtěl léčit COVID-19 odčervováním. A teď je najednou dobrým partnerem pro ANO v Evropském parlamentu, pro frakci Patrioti pro Evropu? Tomu vážně nerozumím.
Co se týká Orbána, tak jsem přesvědčen, že tím, jakým způsobem se staví k Rusku a jak v několika případech již zachránil Rusko před rychlejším přijímáním sankcí nebo před tím, abychom dosáhli, řekněme, jednotnějšího a silnějšího postupu jako členové EU vůči Rusku, zase není stranou, která by odpovídala české zahraniční politice, kterou, jak jsme slyšeli a řekl jste to i vy, Andrej Babiš a hnutí ANO také podporují. Mně to logiku nedává.
* Neriskuje hnutí ANO, když se otevřeně hlásí k těmto stranám, že de facto přiznává prokremelskou orientaci? Je nutné říci, že místopředseda strany Karel Havlíček už toto obvinění odmítl.
Nevím, jestli riskuje to, co jste říkal. Rozhodně tím o sobě dává jasnou zprávu, že je, dle mého názoru, hnutím populistickým. To znamená hnutím, které půjde do každé spolupráce, kde z toho může vyplynout nějaký větší vliv, výhoda nebo větší možnost prezentace.
To si myslím, že tady Andrej Babiš cítí, neboť jako zakládající člen, jako někdo, kdo zase „něco vytvořil“, se potom může takto prezentovat. A v tomto smyslu je Andrej Babiš velmi dobrý marketér a je schopen některé své kroky, které nejsou v našem národním zájmu, prezentovat jako velmi úspěšné, byť dle mého názoru tomu tak rozhodně není.
Jaké postoje zastávají nejvyšší ústavní činitelé ke konfliktu na Blízkém východě nebo k dění na Slovensku? Může vznik nové frakce Patrioti pro Evropu v Evropském parlamentu oslabit pozici europoslanců ODS? A jak zlepšit školství nebo sociální politiku v Česku? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.
