Martina Navrátilová a Míla Doleželová

Před týdnem v úterý 13. 6. jsem měl možnost předat osobně nejlepší tenistce všech dob Martině Navrátilové Stříbrnou medaili předsedy Senátu. Při předávání těchto nejvyšších senátních ocenění se vždy snažíme velmi stručně nejlépe jednou větou popsat hlavní důvody ocenění. U Martiny Navrátilové tato jedna věta zněla „Za skvělé výkony a odvahu být sama sebou.“

Předání medaile proběhlo v Hlavním sále Valdštejnského paláce, který je sídlem českého Senátu, a já jsem měl možnost si znovu ověřit, jak velmi skromní a pokorní bývají často právě Ti nejlepší a nejúspěšnější z nás.

Vzpomínka na setkání s Martinou Navrátilovou se mi paradoxně vrátila při slavnostním otevření trvalé expozice malířky Míly Doleželové, která se konala v pátek 16. 6. v Univerzitním centru Masarykovy Univerzity v Telči. Nad autoportrétem malířky, která většinu své tvorby věnovala malování romského etnika, jsem totiž uviděl nápis „Od talentu ke kumštu se leze po kolenou …“

Ano, platí a bude platit, že talent sám o sobě k úspěchu a vynikajícím výkonům nestačí. Vždy je a bude důležitá také odvaha, píle, urputnost a touha něco dokázat a s tím neoddělitelně související ochota mnohé obětovat. Prakticky vždy, když chceme něco velkého dokázat, obhájit nebo získat, musíme zároveň něco obětovat.

Týká se to času, který je nám vymezen, zájmů, které máme, nebo také obhajoby, hodnot, způsobu života nebo společenské atmosféry, ve které chceme nebo naopak nechceme žít.

Popravdě neznám moc lepších příkladů, které dokladují pravdivost těchto slov, než jsou životní osudy Martiny Navrátilové nebo Míly Doleželové. Tak dobří ve své profesi a výjimeční v charakteru jako tyto dvě dámy asi nikdy nebudeme, to však neznamená, že se nemůžeme nechat inspirovat.

Zveřejněno 20. 6. 2023 v Jihlavských listech.

Miloš Vystrčil s nejlepší tenistkou všech dob Martinou Navrátilovou po předání Stříbrné medaile předsedy Senátu.

Otevření trvalé expozice malířky Míly Doleželové v Univerzitním centru Masarykovy Univerzity v Telči.