Matěj Trávníček: Voliči nekroužkují, kandidáti přesto skáčou

Jak si možná někteří návštěvníci mé webové stránky všimli zveřejňuji občas v sekci Články i články mých přátel a poradců. V poslední době se mi dostal do rukou článek mého poradce – experta na volební systémy Matěje Trávníčka. Věřím, že alespoň pro ty z Vás, kteří mají rádi čísla a statistiky, budou jeho postřehy i závěry zajímavé.

Miloš Vystrčil

Matěj Trávníček: Voliči nekroužkují, kandidáti přesto skáčou

Letošní krajské volby byly výjimečnou sondou do fenoménu preferenčního hlasování. Vůbec poprvé totiž letos stačilok posunu na kandidátní listině získat pouze více než 5% hlasů na místo dřívějších 10%. Stejně jako ve všech předchozích volbách přitom mohli voliči odevzdat celkem 4 preferenční hlasy, chcete-li kroužky.

Celkem tak letos voliči svým preferovaným kandidátům nadělili více než dva a půl milionu preferenčních hlasů. Impozantní číslo? Pouze na první pohled. Jak je vidět z přiloženého grafu, v průměru odevzdal každý volič pouze 0,97 preferenčního hlasu. A podobně tomu bylo i v předešlých letech. Počet využitých preferenčních hlasů se příliš neliší ani napříč jednotlivými kraji, nejméně kroužkovali voliči v kraji Středočeském (0,83 preferenčních hlas v průměru na voliče), nejvíce naopak v Karlovarském kraji (1,26 preferenčního hlasu v průměru na voliče).

Vítěz voleb = Jiří Pospíšil

Budeme-li uvažovat čistě preferenční hlasy, narazíme zprvu na drobný metodologický problém. Jak změřit, kdo jich získal nejvíce? Velikost krajů, co do počtu voličů, se totiž velmi liší. A obdobně to platí i pro volební účast. Například v nejmenším kraji Karlovarském bylo odevzdáno pouze 72 130 hlasů, a to při volební účasti 31,57% voličů. Naproti tomu v nejlidnatějším kraji Moravskoslezském, při volební účasti 33,17% voličů, bylo odevzdáno 319 979 platných hlasů.

Chceme-li proto porovnávat úspěšnost jednotlivých kandidátů jeví se jako nejvhodnější neužívat absolutních počtů získaných preferenčních hlasů, ale zaměřit se místo toho na jejich podíly oproti hlasům získaným kandidátními listinami. Z tohoto pohledu je vcelku suverénním vítězem krajských voleb lídr občanských demokratů na Plzeňsku Jiří Pospíšil. Exministra spravedlnosti zakroužkovalo na kandidátní listině bezmála 42% voličů ODS a potvrdila se tak jeho obliba, kterou už delší čas signalizují průzkumy veřejného mínění.

Na druhém místě se umístil tradiční přeborník v získávání preferenčních hlasů, bývalý jihomoravský hejtman za KDU-ČSL Stanislav Juránek, který zaznamenal celkem více než 36% preferenčních hlasů a se ziskem 21 510 preferenčních hlasů celkem se stal vítězem v kategorii absolutního počtu preferenčních hlasů. Přes 30% preferenčních hlasů získal i další lidovecký politik, expředseda strany Jiří Čunek, který kandidoval na hejtmana ve Zlínském kraji. Nikdo další se přes 30% již dostat nedokázal.

Nejdelší skokani

Mediálním symbolem preferenčního hlasování letošních voleb se však stal bývalý šéf JZD Slušovice na kandidátce zemanovců ve Zlínském kraji František Čuba, kterého preferenční hlasy katapultovaly ze 45. místa do čela kandidátky. Podobně na tom byla i mostecká senátorka za Severočechy Alena Dernerová, která do čela kandidátky skočila až z 55. místa.

Z 50. místa svorně skočili i 2 lidovci, orlickoústecký senátor Petr Šilar skončil na kandidátce Koalice pro Pardubický kraj na celkově 6. místě a bývalý předseda KDU-ČSL Jan Kasal na Vysočině 3. místě. Pro matadora české politiky tak letošní volby přinesly návrat po neúspěchu ve sněmovních volbách a neúspěšné kandidatuře do Senátu před 2 lety. Podobně se letos díky preferenčním hlasům vrátil do vyšších pater politiky i bývalý primátor Českých Budějovic a exministr kultury Jaromír Talíř, který na jihočeské kandidátce KDU-ČSL skočil z nevolitelného 18. místa na 2. místo a byl tak zvolen.

Další velké skoky můžeme nalézt na kandidátkách ODS. V Libereckém kraji bylo zvoleno z 35.respektive 31. místa duo Tomáš Sláma a Otakar Špetlík, jejich zásluhou tak 2 z 5 mandátů pro občanské demokraty zamíří do Turnova. Na Vysočině se pak probojovala do krajského zastupitelstva poslankyně a bývalá starostka Havlíčkova Brodu Jana Fischerová až ze 41. místa. A výborně si vedl i bývalý hejtman a současný senátor Miloš Vystrčil, kterého preferenční hlasy vynesly z nevolitelného 12. místa až na čelo kandidátní listiny.

Úspěšných kandidátů bychom nalezli ještě více. Celkově, tedy pokud odečteme ty případy, kdy preferenční hlasy neměly vliv na složení zvoleného zastupitelstva a ani na pořadí přidělení mandátu, rozhodly preferenční hlasy o složení 71, tj. 10,52%, křesel krajských zastupitelů.

Obecně lze říci, že se dařilo známým osobnostem, v jejichž prospěch hrály další faktory. Jednak velikost volebních stran a vůbec velikost kraje, kdy bylo přirozeně snazší pokořit 5% hranici na volebně slabších kandidátních listinách v menších krajích. A dále pak i charakter kandidátních listin, kdy lze vysledovat větší přesuny u stran neetablovaných a u kandidátních listin předložených volebními koalicemi.

Móda v rozporu s realitou

V současné době jsme svědky trendu posilování váhy preferenčních hlasů ve všech volbách. Aktuálně například v podobě tzv. „volebního kodexu“, který si klade za cíl sjednotit úpravu volebních pravidel pro jednotlivé typy voleb, hrozí zásahy do volebních systémů pro komunální volby a pro volby do Evropského parlamentu. Kdo by však předpokládal, že těmto zásahům předcházela hlubší politická diskuse a zejména odborná analýza musel by být nepochyběn zklamán.

Neměli bychom zapomínat, že preferenční hlasy jsou jen jednou z celé řady možností, jak dosáhnout personalizace volby. Pokusme se vést diskusi, zda jsou tím optimálním způsobem? Obzvláště v situaci, kdy jako v letošních krajských volbách vidíme, že voliči nekroužkují, je tato diskuse na rozdíl od zbrklých návrhů zcela na místě.

Mgr. Matěj Trávníček
Interní doktorand
Katedra politologie
Fakulta sociálních věd
Univerzita Karlova v Praze