1) Je podle vás škoda, že v ČR nevznikl před lety vojenský radar v Brdech?
2) Myslíte si, že by v budoucnu měla na území ČR vzniknout základna aliančních složek?
MILOŠ VYSTRČIL
předseda Senátu
1) Rozhodně jsme měli možnost podrobněji a lépe komunikovat a vysvětlovat s cílem dosáhnout veřejné podpory instalace radaru.
2) Základem je analýza, debata a vysvětlení smyslu a účelu i v kontextu existence nebo možnosti zřízení ostatních základen a vyhodnocení reakcí a bezpečnostních rizik. Z toho by vyplynula i odpověď na vaši otázku. Osobně jsem přesvědčen, že je správné, abychom alianční závazky plnili a ke zvýšení alianční bezpečnosti adekvátně přispívali.
TOMÁŠ ŘEPA
vojenský historik, Univerzita obrany
1) Zpětně vzato by mi dnes radar v Brdech nevadil. Kdysi se z toho stala politická záležitost, která spojovala tehdejší opozici. I proto se to nakonec nikdy nerealizovalo a administrativa amerického prezidenta Obamy nakonec záměr odvolala. Přitom byla tehdy Evropa ve zcela jiné bezpečnostní situaci než dnes a bohužel zejména s ohledem na agresivní kroky Ruské federace mimo své hranice, je nutno do obrany a monitorování hrozeb podstatně více investovat než doposud. To právě radar splňuje.
2) To je otázka politického rozhodnutí a také politických nákladů, které ponese ten, kdo toto rozhodnutí učiní. Armáda České republiky je plnohodnotným aliančním členem, jakékoli armádní základny české armády u nás jsou tak z logiky věci i základnami aliančními. Pokud by měla v ČR vzniknout základna pro trvalý pobyt zahraničních armádních příslušníků, nepochybně se to bude potýkat i s odporem části společnosti. Opravdu hodně by záleželo na zaměření, zdůvodnění a lokalitě takové základny. I s ohledem na dlouhodobé podfinancování české armády jsou teď myslím priority zejména v investicích do vlastní obranyschopnosti a osvojení nejnovějších technologií, přičemž členství v NATO poskytuje v tomto obrovskou výhodu v možné kooperaci se všemi partnery a spojenci. A to je navíc spjato s velkou mírou reciprocity, kdy se české jednotky účastní cvičení v zahraničí a užívají i zahraniční zázemí, v případě cvičení v ČR platí to stejné zase naopak se zázemím českým.
MARTIN SVÁROVSKÝ
bezpečnostně-politický analytik
1) Z pohledu Česka to škoda je. Přítomnost amerických vojáků na našem území by dodala další bezpečnostní garanci nad rámec článku 5 Severoatlantické smlouvy.
Nicméně něco takového musí vyhovovat oběma stranám. USA tehdy rozhodly, že koncepci stojící na radaru v Čechách a raketách v Polsku nahradí tzv. Evropským fázovým adaptivním přístupem (EPAA). Ten byl realizován a bezpečnosti USA i spojenců vyhovuje. Vše ale nešlo vniveč. Zásluhou vyjednavače Tomáše Pojara získalo tehdy Česko prostředky na civilně-vojenský výzkum od Americké protiraketové agentury. Těžila z nich například ČVUT.
2) I v tomto případě platí, že taková věc musí odpovídat oběma stranám. Nová alianční velitelství, základny či předsunuté sklady materiálu musejí zapadat do celkové architektury NATO. V tuto chvíli nevím o tom, že by byl prostor pro instalace v Česku. Pozornost věnujme spíše naší přítomnosti v Pobaltí a zvýšení průchodnosti našeho území pro spojenecké jednotky.
MIROSLAVA NĚMCOVÁ
senátorka
1) Ruská agrese na Ukrajině ukazuje, jak Putin ohrožuje mír ve světě. ČR označil jako nepřátelskou zemi a svou nenávist k alianci NATO, jejímž jsme členem, neskrývá. Proto bylo a je v našem prvořadém zájmu posilovat naši bezpečnost. Historickou chybou je, že vojenský radar v Brdech nemáme. Proruská pátá kolona podporovaná Moskvou odvedla tehdy svou kolaborantskou službu na úkor zájmů ČR.
2) Základnu aliančních složek na našem území bych jako součást obranného systému podpořila.
Týdeník FORUM | Strana: 11 | Rubrika: Komentáře