Milada Horáková byla před 76 lety popravena. Politici dnes připomněli její odkaz

Památku právničky a političky Milady Horákové, která byla před 76 lety popravena komunistickým režimem po vykonstruovaném procesu ve vazební věznici Pankrác, v pátek uctili političtí představitelé v centru Prahy. Několik kytic s květinami k jejímu památníku na Pětikostelním náměstí položili předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), senátoři David Smoljak (STAN) a Jiří Růžička (za TOP 09) společně s kancléřem Senátu Radkem Jiránkem. Politici ocenili Horákovou zejména za její boj za svobodu a demokracii.

„Letos je to 35 let, co Milada Horáková obdržela od prezidenta Václava Havla Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy za to, jakým způsobem se chovala v době vykonstruovaného politického procesu a jak hájila svobodu a demokracii,“ řekl Vystrčil. Tyto hodnoty i lidi, kteří se za ně dokázali postavit, si podle něj musí společnost neustále připomínat.

Vystrčil zároveň připomněl, že závěrečný projev Horákové byl cenzurován médii. „Její skutečná slova jsme se dozvěděli mnohem později. Je v tom vzkaz do naší současnosti, že je důležité, abychom měli svobodná a nezávislá média,“ doplnil předseda Senátu.

Smoljak řekl, že obdivuje odhodlání, se kterým Horáková položila život za svobodu a demokracii. Připomínka těchto hodnot je podle jeho názoru důležitá zejména v dnešní době, kdy mají lidé pocit, že cenu má pouze pragmatismus.

Růžička zavzpomínal na slova z posledního dopisu Horákové před její popravou. „Psala: Miluji tuto zem, miluji tento lid, budujte mu blahobyt. Nevím, jestli by dnes byla úplně spokojená,“ podotkl.

Národněsocialistická poslankyně, právnička a bojovnice za práva žen Horáková aktivně vystupovala proti komunistickému režimu. V roce 1950 byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena k trestu smrti za údajnou špionáž a velezradu. Navzdory přímluvám řady osobností z celého světa byla 27. června 1950 v ranních hodinách popravena na dvoře pankrácké věznice v Praze. Byla jedinou ženou, kterou komunisté v Československu odsoudili a popravili v politickém procesu.

Podle historiků bylo z politických důvodů po roce 1948 popraveno kolem 250 lidí. Nejméně 4.500 lidí pak zemřelo ve věznicích a lágrech v důsledku umučení nebo špatných životních podmínek.

prazsky.denik.cz | Rubrika: Praha | Autor: ČTK
Odkaz na článek.