Miloš Vystrčil: Věřím, že sankce jsou maximálně efektivní při minimálním dopadu na nás. Ale pocítíme je

ČRo – plus.cz | Rubrika Zahraniční | Autor: Zuzana Marková

Evropská unie, Spojené státy a další země, třeba Japonsko, Austrálie nebo Kanada, už zveřejnily první balík sankcí, které zavádí proti Rusku v souvislosti s jeho kroky vůči Ukrajině. „Je to důležitý první krok, který má vést k tomu, aby Rusko zastavilo svou agresi. Pokud se ukáže, že sankce nebyly dostatečné, dá se počítat s tím, že by jak EU, tak USA a další spojenci mohli ještě přitvrdit,“ očekává předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Vystrčil předpokládá, že zvolená míra sankcí je dobře promyšlená, stejně jako případný další postup: „Věřím, že sankce začínáme fázovat takovým způsobem, aby byly maximálně efektivní při minimálním dopadu na ty, kdo je realizují.“

Nějaká cena za demokracii se ale musí platit, uvažuje Vystrčil a dodává, že myšlenka na zastavení agresora, aniž bychom sami pocítili jakýkoliv diskomfort, by byla naivní.

„Tím, že chráníme Ukrajinu a její nezávislost a celistvost, chráníme ostatně také sebe – Českou republiku a jiné demokratické země, které by mohly přijít další na řadu,“ zdůrazňuje.

Posílit východní křídlo NATO

Přímý vojenský zásah na obranu Ukrajiny z pohledu NATO zatím stále nepřichází v úvahu, uvádí český velvyslanec při Severoatlantické alianci Jakub Landovský.

„To, co musí probíhat, je posílení východního křídla Aliance tak, aby spojenci byli v probíhajícím konfliktu plně chránění. Aby nikoho ani ve snu nenapadlo, že je možné své ambice posunout někam na alianční území.“

Další nezbytnou součástí postupu je podle Landovského asistence Ukrajině, která je partnerskou zemí Aliance, v otázce práva na sebeobranu: „Mnoho spojenců se rozhodlo, že posílí exporty zbraní a svou verbální nebo praktickou podporu například i v oblasti kybernetické bezpečnosti.“

Za velice důležité v tomto ohledu považuje výraznou změnu, ke které od roku 2014 došlo ve vnímání ukrajinské národní identity samotnými Ukrajinci, což je první předpoklad dobré bojeschopnosti.

Tato cesta je správná, domnívá se velvyslanec. „Protože nikdo nechce nějaký přímý střet vojáků Severoatlantické aliance s Ruskou federací. NATO je oddáno míru a dohodě do poslední chvíle.“

Rozhodná doba pro konkrétní kroky v politice odstrašení je právě teď, konstatuje Landovský: „NATO má konkrétní plány k vyztužení obrany prostoru zodpovědnosti vrchního velitele, je s to uvést je do pohybu a koná kroky k jejich přípravě.“

Za předpokladu, že budou ruští vojáci ve velkých počtech trvale dislokováni na území Ukrajiny nebo v Bělorusku, bude muset Aliance reagovat, dodává velvyslanec při NATO:

„Jakým způsobem, to bude předmětem debat příštích dní. A možná, že to vyvrcholí až na madridském summitu. Připravená reakce na zhoršení bezpečnostní situace na východě ale samozřejmě bude muset zahrnovat i to, co Vladimir Putin rozhodně nechtěl – jakési posunutí a lepší akceschopnost sil NATO na východním křídle.“

Kolář: Putin se vzdaluje realitě

Že je v tuto chvíli na místě uplatnit co nejvyšší míru síly a odhodlání k tomu, aby Rusové viděli, že překročili červenou čáru, je přesvědčen i bývalý diplomat Petr Kolář. „Pokud se budou chtít k vyjednávání vrátit, tak už to bude z naší pozice síly. Není to tak, že my neustále běžíme za vozem a oni určují pravidla hry.“

Nyní je potřeba přejít do ofenzivy a zaměřit se na vnitřní diplomacii mezi spojenci k udržení jednoty: „Abychom se dokázali chovat jednoznačně a srozumitelně – a to tak, že to pochopí i Putin, který se pravděpodobně vzdaluje realitě.“

Ruský prezident má svůj sen o obnovení Sovětského svazu, jeho teritorií, sfér vlivu a velmocenského postavení, připomíná Kolář a doplňuje, že nedávnými návštěvami francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nebo německého kancléře Olafa Scholze byl Putinovi dodáván pocit, že je skutečně světovým státníkem velmocenského kalibru, jak by si to přál.

Odkaz na článe a celý audiozáznam Tématu dne Šárky Fenykové.