Na radnici „bydlí“ čím dál víc lidí

Pelhřimovský deník | Rubrika: Titulní strana | Strana: 1 | autor: Jan Mazanec

Města trápí problém rušení trvalých pobytů. Lidé zmizí, neplatí poplatky a nepřebírají poštu

Pelhřimov, Humpolec – Původně výjimečně využívaná možnost nahlásit se na úřední adresu se stala útočištěm pro sociální případy. Počet lidí, jejichž trvalý pobyt je evidován na radnici, a přitom jsou nedohledatelní, už ve dvou největších městech pelhřimovského okresu přesáhl dvě stovky a stále roste. Celá věc komplikuje práci policii i soudům, městům pak utíkají peníze za poplatky.
Na první pohled to vypadá divně: Radnice se stala nejlidnatějším domem města. Může za to ale mezera v legislativě. Každý v zemi totiž musí mít trvalý pobyt, a když se mu ten dosavadní zruší, je mu přidělen nový na příslušné radnici.
Někteří toho pak chytře využijí. Například když se syn zadluží, rodiče požádají o zrušení jeho trvalého pobytu, aby jim do bytu nepřišel exekutor. Syn souhlasí, protože po změně se „ztratí“, a obsílky pro něj zůstávají bez odezvy na radnici. Když ho pak hledají policisté, úřady odpoví: Dotyčný sice u nás má trvalý pobyt, ale jeho skutečný pobyt není znám.
Pelhřimov eviduje nyní 238 „radničních azylantů“, přičemž dalších dvanáct je v řízení. Humpolec dokonce hlásí už 291 lidí. „Trend je vzrůstající, před pěti lety to bylo jen 86 lidí,“ uvádí tajemník pelhřimovského městského úřadu Jan Machyán. Typickým příkladem je podle něj to, že někdo koupí nemovitost nebo byt a zjistí, že tam stále jsou hlášeni nějací lidé. Pokud by se jim tam nezrušil pobyt, mohly by novému majiteli hrozit potíže včetně exekucí.
„On totiž ty lidi většinou vůbec nezná a jde často o nemajetné osoby,“ dodává Machyán. To, že na radnicích jsou tak hlášeny vesměs sociální případy, potvrzuje i humpolecký tajemník Jiří Fiala.

Neplatí za odpad

„Působí to problém hlavně v tom, že se nepodílejí na žádných poplatcích, zejména za odpad, a dále s doručováním písemností. Ty tu zůstanou deset dní, málokdy jsou vyzvednuty. Lidé si pro ně přijdou většinou jen tehdy, pokud jde třeba o vratky za energie,“ říká Fiala. Ztráty měst tak mohou jít do desetitisíců.
S nevyzvednutými dopisy se potýká i pelhřimovský úřad, který vymáhání poplatků za odpady u „beznadějných“ případů raději rovnou vzdal, podle vyhlášky města jsou od nich osvobozeni. Oproti tomu třeba v Třebíči nedávno vydali vyhlášku, že i tito lidé musí za popelnice platit.
Proces přihlášení pobytu na radnici není pro úředníky jednoduchý. Zahrnuje výpověď svědka, že dotyčný už na původní adrese nebydlí, ustanovení opatrovníka, řadu dokumentů.

Žádost o změnu trvalého pobytu ale musí mít svůj důvod. „Je mylné se domnívat, že může zažádat třeba vlastník nemovitosti, kterému hrozí exekuční řízení a on se mu chce vyhnout. Jemu totiž nezaniklo užívací právo k nemovitosti, což je podmínka rušení údaje o trvalém pobytu,“ doplňuje tajemník Jan Machyán.
Na celý problém se nabalují další věci. Lidé s trvalým pobytem na radnici si většinou neaktualizují občanský průkaz. A děti matek s pobytem na radnici jsou automaticky hlášeny na adresu matky, takže počet dál roste.

Já tu bydlím!

Kuriózní situace nastala před pár lety v Jihlavě, kde už se množství těchto lidí blíží dvěma tisícům. Městští strážníci večer zadrželi opilého muže, jak se dobývá do zavřených dveří radnice a tvrdí, že přece chce jít spát domů, když má na radnici trvalé bydliště.
Řešením celého problému podle odborníků je to, že legislativa by měla být vázána na faktické bydliště, a ne na formální trvalý pobyt. O změnu zákona o evidenci obyvatel se mj. zasazuje i senátor za Jihlavsko Miloš Vystrčil.
Zákon o evidenci obyvatel byl už dříve kritizován třeba za zneužití při tzv. „nákupu“ obyvatel (Jihlava) či lákání podnikatelů do města (Bystřice nad Pernštejnem) – obojí kvůli získání peněz pro město.

***

Co říká zákon

Ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místu trvalého pobytu, zaniklo­li užívací právo občana k objektu, jehož adresa je vedena jako místo trvalého pobytu občana.
Rozhodne se jen na návrh vlastníka nebo oprávněné osoby.