Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o fluorovaných skleníkových plynech

čas 16:43:29 – 16:55:44:

Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, vážený pane ministře, rád bych navázal na dopolední debatu, kterou jsme tady vedli ohledně zákona, který má vést ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů.

K tomuto zákonu toho tady bylo poměrně hodně řečeno. Přesto si myslím, že stojí za to zopakovat některá fakta, protože aspoň mně připadalo, že některé věci byly nedořeknuty nebo byly řečeny trošku zkresleně.

První věc, která mě dopoledne na debatě zaujala, bylo, jakým způsobem ten který z nás tento zákon vnímá. Poté, co jsem absolvoval přerušenou debatu na výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, jsem navštívil ještě zasedání ústavně-právního výboru a tam jsem měl možnost vyslechnout i hlavní důvody, proč tento zákon byl připraven.

A když to teď velmi zjednoduším a pokusím se tak učinit i pro vás, tak tento zákon vlastně dělá to, že již dneska nebude možné mít akcie tzv. pod polštářem nebo v peněžence. To znamená, že pokud bychom si to srovnali s tím, jak dnes nakládáme s našimi penězi, tak peníze můžeme mít buď na účtu v bance nebo někde jinde, nebo je můžeme mít v peněžence a nebo je můžeme mít pod polštářem.

A tento zákon nehovoří o penězích, hovoří o akciích a říká: V případě akcií my vydáváme zákon, který nám neumožní mít akcie v peněžence nebo pod polštářem. Mohou být pouze na účtu. A to znamená, že pokud kdokoliv chce akcii použít, tak potom bude zřejmé, odkud ji vzal a kam ji dává. Jinými slovy, bude zřejmé, kdo je na účtu, ať je to účet u banky, obchodní společnosti s cennými papíry nebo u centrálního depozitáře. Bude zřejmé, že tam akcie ležela a komu patří a bude tam zapsán akcionář.

Zároveň je to stejné jako v případě našeho osobního účtu. Pokud bychom my z nějakých důvodů nechtěli, aby účet u banky, myslím tím peněžní, byl zapsán přímo na nás, aby náhodou někdo nezjistil, že peníze tam máme uloženi my, tak by se mohl s někým domluvit, sepsat s ním smlouvu, on by si místo nás založil účet u banky, tam by vložil naše peníze a my bychom s ním měli smlouvu, že on s našimi penězi bude zacházet, jak my mu řekneme.

Stejně to je možné udělat jak v případě akcií, které máte zaknihovány, tak v případě akcií, které máte imobilizovány.

Jediná věc, kterou zákon v té podobě, jak ho předkládá ministr spravedlnosti a vláda, dělá, je to, že říká, že v případě akcií dochází tzv. k bezhotovostnímu styku. Jinými slovy, bude vždycky zřejmé, kdo je akcionářem. To neznamená, že to je ten, kdo vykonává akcionářská práva. Opakuji: To vůbec neznamená, že to musí být ten, kdo vykonává akcionářská práva. Ale pokud dojde někdy k nějakému šetření, tak oprávněná osoba, orgán činný v trestním řízení, ÚOHS, kdokoliv jiný, ví, za kým jít jako za prvním, a vzniká tady jakási větší šance, že následně při šetření se od toho např. bílého koně může dostat až k vykonavateli akcionářských práv, až k ultimátnímu vlastníkovi.

To znamená cílem předkladatele zákona nebylo zprůhlednit veřejné zakázky, nebylo zajistit lepší čerpání veřejných peněz. To je věcí jiných zákonů – zákona o zadávání veřejných zakázek, zákona o solární energii atd. Ale bylo tady cílem nastavit čas, kdy ten, kdo to potřebuje, správní orgán nebo orgán, který to potřebuje, ví za kým v případě šetření má jako za prvním jít.

Žádnou další ambici tento zákon nemá. A my mu ji teď chceme přisoudit. A paradoxně dle mého názoru se může stát, že to celé pokazíme. Pokazíme to proto, protože si nejsem jistý, že jsme schopni, byť jsme v Senátu velmi schopní, připravit takový pozměňovací návrh a takové úrovně, aby tam potom nevznikly nějaké problémy.

A řeknu teď druhou věc, která se týká pozměňovacích návrhů pana kolegy Bárka, kterého si velmi vážím a velmi ho ctím, a kde vidím třeba ty problémy, které mně se jeví jako velmi obtížně do budoucna narovnatelné, a proč si já myslím, že bychom měli schválit vládní návrh zákona, a s dalšími opatřeními, proti kterým nic nemám, bychom měli počkat.

Návrh na doplnění zákona pana senátora Bárka říká, že to, co tam je z vlády ponechává. To znamená bezhotovostní styk ponechává, nadále je jasné, kdo je tím akcionářem zapsaným v depozitáři, zapsaným u banky, zapsaným např. u společnosti obchodující s cennými papíry.

Tady je ještě jedna poznámka, kterou si neodpustím. Upozorňuji vás, že v rámci zápisu do centrálního depozitáře tento zápis vlastně zprostředkovává zase obchodník s cennými papíry. To znamená, že klidně to může být ta firma s P.O.BOXem, která zprostředkovává zápis do depozitáře. Tady prostě není žádný rozdíl. A kdo si myslí, že tady nějaký rozdíl je, tak si vůbec nejsem jistý, že má pravdu.

A teď k pozměňovacímu návrhu a k nebezpečím, která já vidím, že jsou s ním spojena. Hlavní nebezpečí, které tam vidím, je – byť znova říkám, že neupírám tomuto pozměňovacímu návrhu dobrý úmysl – podle mne diskriminace českých akcionářských firem. Jednoznačná diskriminace.

A ta diskriminace spočívá v tom, že v případě českých akcionářských firem nebo českých akciových společností, pokud ty se chtějí ucházet o veřejné zakázky nebo pokud chtějí čerpat dotace v rámci čerpání dotací na vyrobenou elektrickou energii ze solárních panelů, tak musí mít výlučně zaknihované akcie. Nemohou je mít imobilizované a nemohou je mít na jméno. Jinými slovy, ty akciové společnosti, které své akcie imobilizovaly nebo je mají na jméno, jsou z toho, aby se mohly ucházet o veřejné zakázky nebo mohly čerpat nějaké dotace, vyřazeny. A zatímco firmy, které podnikají v jiných zemích, například ve Velké Británii nebo v Polsku nebo v Německu, kde není nutné, aby byly akcie zaknihovány nebo imobilizovány nebo na jméno, jinými slovy jsou tam povoleny anonymní akcie, pokud se budou hlásit do výběrového řízení v Česku, což mohou, tak budou dokládat svoji akcionářskou strukturu pouze čestným prohlášením.

Druhá věc, která je tam velmi důležitá a kterou bychom neměli zapomenout, že už dneska v zákoně o zadávání veřejných zakázek je povinnost všech uchazečů, aby objasnili svoji akcionářskou strukturu u všech akcionářů, kteří vlastní více než 10 %. Takže dle mého názoru jsou firmy české, které mají nezaknihované akcie, diskriminovány oproti firmám zahraničním, které zaknihovány akcie mít nemusí, a přesto se do veřejných zakázek hlásit mohou, přesto dotace na solární energii čerpat mohou. Pokud přistoupíme na tvrzení pana kolegy Bárka, že čestné prohlášení je minimálně stejně náročné a stejně jisté jako zaknihované akcie, pak nevidím důvod, proč by našim akciovým společnostem, které mají akcie imobilizovány nebo které mají akcie na jméno, nemohlo být také povoleno, aby mohly dávat čestné prohlášení. Proč to není v tom pozměňovacím návrhu? Proč tam nejsou pro naše české akciové společnosti, které nemají zaknihované akcie, narovnány podmínky aspoň stejné jako pro ty, co nemají zaknihované akcie a jsou mimo ČR?

Takže to je moje poslední věc v mém úvodním vystoupení, že tady je pozměňovací návrh. Obecně zdůrazňuji, já navrhuji, abychom v tuto chvíli schválili vládní návrh a s dalšími změnami počkali. Pokud vládní návrh je pro vás některé málo, a já vím, že je k tomu velmi silná vůle to udělat jinak, tak je tady můj pozměňovací návrh, který jste dostali dvakrát, za to se omlouvám, platí ta opravená verze, a tento pozměňovací návrh dělá jediné, a to je, že české akciové společnosti, které nemají zaknihovány akcie, staví na úroveň zahraničních společností, které nemají zaknihovány akcie. Jinými slovy, i česká akciová společnost, která má imobilizovány akcie, pokud dá čestné prohlášení stejné jako musí dát zahraniční akciová společnost, tak normálně může čerpat peníze ze solárních dotací a normálně se může hlásit do výběrových řízení. Napravme tedy, pokud mermomocí chcete podrobnou rozpravu a pokud mermomocí chcete přijmout pozměňovací návrh, tak prosím zrovnoprávněme naše české akciové společnosti vůči těm zahraničním tím způsobem, že jim dáme stejné možnosti jako zahraničním.

Mimochodem upozorňuji, že si nejsem vůbec jistý, že pokud necháme ten pozměňovací návrh jenom v té podobě, jak navrhuje kolega Bárek, že se dokonce nedopustíme i porušení evropské směrnice. Ale to mi vadí ze všeho nejméně, pane Vícho, prostřednictvím pana předsedajícího. To mi vadí ze všeho nejméně. Daleko víc mi vadí nerovnost našich českých akciových společností, které mají imobilizované akcie, vůči akciovým společnostem v zahraničí, které mají nezaknihované akcie anonymní a můžou do našich zakázek, můžou čerpat naše dotace a my těm našim, které je aspoň imobilizovaly, to neumožníme. Děkuji za pozornost.

čas 17:09:56 – 17:14:48:

Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, omlouvám se, ale já zrovna tak vládu kritizuji, jako někdy ji musím prostě hájit. A já upozorňuji, že to není pravda, že ten zákon nemá žádný smysl. Mimochodem upozorňuji, že ze 162 přítomných poslanců pro něj hlasovalo 160 poslanců. Zákon dělá to, že dneska bude vždycky jasné, kdo je tím prvotním akcionářem, ať se budeme bavit o kterékoliv akcii. A tím pádem je to jakýsi krok v boji proti praní špinavých peněz a je to krok, který zmenšuje korupční prostředí. Samozřejmě že ten, kdo je uveden ať už v centrálním depozitáři, nebo v nějaké bance, která imobilizovala atd., nemusí být tím ultimativním vlastníkem, nemusí být tím, kdo vykonává akcionářská práva, ale zákon zajišťuje to, že například orgány činné v trestním řízení konečně vždycky mají, od koho začít.

A to je prostě krok, který je důležitý, a vláda větší ambici neměla a neměla ji mj. také proto, pokud si přečtete důvodovou zprávu, že skutečně v dalších věcech narážela na velké množství problémů. Mimochodem problémy k mému překvapení, už to také pan kolega Vícha tady komentoval, nakonec dneska uznávají i takové organizace, jako je Transparency International, Ekoservis atd. atd. Také ty problémy tam identifikují. A to bych řekl – já nevím, buď to budu brát tak, že když něco chce Ekoservis nebo Transparency International, tak to nechci já, anebo se nad tím seriózně zamyslím. A když se nad tím seriózně zamyslím, že se v důvodové zprávě shoduje důvodová zpráva z vlády s tím, co říkají tyto organizace, které normálně stojí vždycky proti, tak podle mého názoru z toho plyne spíš, že na tom něco bude, na té komplikaci. A já opravdu velmi varuji před tím, abychom se tady zabývali senátním kutilstvím a dodávali nějaké další návrhy, když můžeme způsobit více škody než užitku, a já jsem jeden evidentní problém poukázal.

Mimochodem, omlouvám, se, že to opakuji, kdyby byla pravda to, co říká pan kolega Bárek, a vlastně ten, kdo má zaknihované akcie, byl zvýhodněn, tak potom předpokládám, že nikdo z vás nebude mít žádný problém s mým pozměňovacím návrhem, který říká, že těm, kterým to není jasné, že jsou zvýhodněni, když mají zaknihované akcie a nechají si je imobilizovat, tak se také můžou, pokud podají čestné prohlášení, do veřejné soutěže nebo k přijímání dotací přihlásit. Takže věřím tomu, že s tím nebude žádný problém, když vlastně je výhoda mít zaknihované akcie, a když nějaký hlupák v ČR si je nechá imobilizovat, tak mu přece nebudeme bránit, aby také nemohl dát čestné prohlášení.

Jinak k věci další, kterou chci říct. Upozorňuji, že existuje zákon o podnikání na kapitálovém trhu. A tento zákon říká, že kdokoliv, kdo chce imobilizovat akcie nebo zrovna tak to platí v případě zaknihování, tak je pod dozorem České národní banky. A je věcí České národní banky, jaké společnosti budou potom moci akcie imobilizovat nebo ne. Já nevěřím tomu a je to také strašení, že ČNB povolí, aby se staly ty případy, na které je tady poukazováno. To znamená, znovu zdůrazňuji, je to tak, že ČNB je tím garantem jak u centrálního depozitáře, tak u všech ostatních společností. A neříkejme si ty věci jinak! Pokud já jsem tady řekl, že se může stát, že někdo bude zprostředkovávat to zapsání u centrálního depozitáře, tak skutečně ten, kdo chce akcie zaknihovat, tak si k tomu může vzít jako interface, jako někoho, kdo mu to zprostředkuje, kdo mu s tím pomáhá, i nějakou firmu, která obchoduje s cennými papíry, ale ta tam bude jako zprostředkovatel, ne jako ten, kdo zapisuje. To dělá samozřejmě centrální depozitář. To tak není. Takže tak jsem to já myslel, že se na tom budou také podílet. Takže to je k tomuhle asi všechno. Jinak asi už nemá cenu, abychom debatu více rozpitvávali, ale považoval jsem za seriózní v tomto případě se za vládní návrh, vlastně i návrh Poslanecké sněmovny postavit.

čas 17:21:36 – 17:26:14:

Děkuji za slovo. Také já vás provedu svým pozměňovacím návrhem. Můj pozměňovací návrh jste dostali a je to ten, který má název pozměňovací návrh – opravená verze. A já vysvětlím, co vlastně tento pozměňovací návrh s pozměňovacím návrhem pana kolegy Bárka činí. Obecně ta charakteristika, kterou jsem tady říkal, platí. To znamená, narovnává podmínky pro účast ve výběrových řízeních a pro čerpání solárních dotací pro akciové společnosti v ČR a mimo ČR.

Obecně závislost tří bodů, které tam máte v pozměňovacím návrhu, I., II. a III. je taková, že I. a II. spolu souvisí a nelze je od sebe oddělit. O III. lze hlasovat odděleně, protože se týká potom té části, která se zabývá změnou zákona o podporovaných zdrojích energie.

Pokud se tedy podíváme na pozměňovací návrhy I. a II. k senátnímu tisku 52, tak pokud si najdete v bodu jedna § 12 odst. 2 paragraf 53 – takže ještě jednou: bod jedna, § 12 číslo dvě nebo bod druhý, tak je tam nové znění písm. l). Původní byla věta, která umožňovala, aby se výběrových řízení v ČR do budoucna mohly účastnit pouze akciové společnosti, které mají vydány výlučně zaknihované akcie. To je původní návrh pana senátora Bárka. Můj pozměňovací návrh nahrazuje písm. l) novým písm. l), který říká, že výběrového řízení se mohou účastnit ty akciové společnosti v ČR, které mají vydány výlučně zaknihované akcie, nebo pokud to tak není, nebo nemá-li je, předloží čestné prohlášení atd. atd. – přesně stejně, jako to musí dělat zahraniční akciová společnost. To znamená, jsou tam také zařazeny a je to dorovnání, zrovnoprávnění s těmi zahraničními akciovými společnostmi.

Bod II. se týká bodu šest a vlastně upravuje to samé, aby to mělo logiku. To znamená, je tam dodáno: a v případě akciové společnosti se zaknihovanými akciemi se sídlem v ČR atd. Čili to je jenom dodatek k tomu, aby ta část, která se týká veřejných zakázek, byla konzistentní. Takže to jsou body I. a II., které se týkají změny zákona o zadávání veřejných zakázek tak – omlouvám se, opakuji se potřetí – aby i akciové společnosti, které mají imobilizované akcie, mohly normálně vstupovat po podání čestného prohlášení do výběrových řízení o veřejné peníze a veřejné zakázky.

Bod III. se týká změny zákona o podporovaných zdrojích energie a to znamená, je to ta část: bod 2 § 14 a týká se všech bodů 1, 2, 3, 6, 7, 8, 9, takže všech kromě 4 a 5, a vlastně ve všech těchto bodech se vynechává – je to asi uprostřed – „je-li zahraniční osobou“. Jinými slovy, zase je možné čerpat dotace, pokud se předloží čestné prohlášení, i pro akciové společnosti ČR, které předloží čestné prohlášení.

To znamená, to jsou pozměňovací návrhy. Pokud pro pana zpravodaje si mohu dovolit za sebe navrhnout způsob hlasování, tak já bych považoval za logické – samozřejmě to může být i jinak – kdybychom nejdříve hlasovali o tom, zda tímto způsobem, a asi zřejmě ve dvou krocích, chceme změnit pozměňovací návrh pana senátora Bárka a potom následně bychom hlasovali buď o nezměněném návrhu pana senátora Bárka, nebo s těmi změnami, které by byly schváleny. A mělo by to probíhat tak, že by se hlasovaly buď všechny body I., II. a III. dohromady, anebo body I. a II. a potom bod III. Takhle by to celé dle mého názoru mohlo proběhnout, aby to bylo korektní. Samozřejmě jsou i jiné možnosti, které dopředu můj návrh vyřadí z hlasování. Děkuji za pozornost.