Návrh směrnice EP a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady …

čas 12:31:23 – 12:36:44:

Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, nevím, jestli jsme si všichni směrnici přečetli. Směrnice říká, že je potřeba u soukromých společností, které jsou kótovány na burze, pak u soukromých společností, dosáhnout nejlépe do roku 2020 to, aby měly ve svých řídících orgánech 40 % žen. A že pro to prostě potřeba udělat nějaké směrnice vnitropodnikové, že je k tomu potřeba udělat nějaká další opatření – a že to všechno bude kontrolováno.

Dále je v té směrnici napsáno, že 40 % stačí, protože lidé, co směrnici psali, to ví; a že 30 % je kritické množství, tzn. pod 30 % je to podkritické množství.

Teď vám něco přečtu, co jsem si tady našel, mezitím, o čem si tady dneska povídáme – o Evropské unii.

Národní centrální banka – 17 % žen, podkritické množství.

Evropská komise, 27 komisařů, 9 žen – 33 %, mírně nadkritické množství.

Předsedové Evropské komise od roku 1958 jenom muži, ženy – 0 %, zásadně podkritické množství.

Evropská rada, to jsou premiéři a další vedoucí činitelé E 27, celkem 31 lidí, 2 ženy – 7 %, podkritické množství.

Evropský parlament, 754 lidí – 35 % žen, nadkritické množství, ale až v poslední době, rozhodně ne dostatečné…

Takhle na tom jsou ti, co nám říkají, jak to máme dělat a jak by to bylo správné. Hlavně to říkají těm, co se starají o to, abychom my měli na výplaty, protože jsou to soukromé společnosti, které někdo řídí na základě nějakých principů. Nepředpokládám se, že by se to snažil dělat tak, aby prodělával.

To je další úžasná úvaha, která není nikde zdůvodněná. Je tam napsaná, že prostě to, že někde chybějí ženy, resp. není využíván jejich potenciál, způsobuje hospodářský úpadek. Právě proto, že je potřeba zastavit tento hospodářský úpadek, tak je potřeba zvýšit počet žen ve vedoucích funkcích, i kdyby to nechtěli.

A teď pojďme na to, co to bude znamenat. Jestliže dneska to je minimálně v některých zavedených demokraciích tak – a mohl bych je jmenovat, že je tam pořád 40 % ve vedoucích funkcích nemají, může to být také možná proto, že to ženy nechtějí. V okamžiku, když to ženy nechtějí, a přesto je k tomu budeme nutit, tak budou jiné ženy, které to chtít budou. Kdežto ty vzdělané, které tam jistě jsou, ale ony to z nějakých důvodů nechtějí. Otázkou je, z jakých. A teď ty, co to nechtějí, a mají nižší vzdělání, tak přesto najednou budou mít cestu k tomu, aby se dostaly na vrchol anebo skoro k vrcholu.

Co to bude znamenat? Bude to znamenat, že ženy, co jsou vzdělané, a přitom z nějakých jiných důvodů, aby udělaly dobré podmínky pro rodinu atd. na vrchol nechtějí stoupat. Budou na tyto ostatní naštvané. A druhá věc, která nastane, kvalita společností se zhorší.

Celé to bude jinak, než to bude, když tomu necháme přirozený vývoj. Prosím vás, netýká se to toho, že se nemáme snažit, aby ženy, které jsou na mateřské dovolené, nemohly pracovat z domova, aby se nemohly vzdělávat, aby neměly lepší přístup k stejným pozicím, jako mají dneska muži.

Ale rozhodně způsob, který volíme, je způsob, který vede do pekel a je to útok na svobodu podnikání. Je to útok na svobodné rozhodnutí lidí, kteří živí tuto společnost, a někdo, kdo v životě nic neřídil, nic třeba nevlastnil, dneska říká, jak má být nějaká společnost řízena. Protože předpokládá, že on to úmyslně dělá špatně, protože samozřejmě nechce prosperovat víc, než prosperuje.

To je úvaha naprosto scestná, nesmyslná, nevím, socialistická, když to řeknu ještě slušně…

My se tady o tom bavíme a vážně tuto směrnici chceme přijímat v rámci tohoto prostoru, abychom sami sebe zlikvidovali a snížili svoji konkurenceschopnost. K ničemu jinému to nevede, než k snížení konkurenceschopnosti. Věc, která s tím je spojena, pokud se někdo z vás na směrnici podíval, samozřejmě obrovský nárůst byrokracie. Všechno se bude měřit, kontrolovat, hlásit a počítat. To znamená, kromě toho, že dojde k omezení svobody, naroste byrokracie. To je výsledek této směrnice, pokud bude aplikována.

Já vás všechny velmi prosím, abychom udělali všechno co je v našich silách – díky naší historické zkušenosti, aby se tak nestalo! Děkuji za pozornost.