Návrh usnesení k Rusku

čas 16:29:03 – 16:33:55:

Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, do rozpravy jsem se přihlásil, i jsem poprosil pana předsedu Fischera, abych mohl mluvit před ním, jednak proto, abych poděkoval za tu rychlou reakci VZOB (Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost), za to, že dnes tady můžeme o té situaci, která na Ukrajině panuje, kde dochází k zabíjení civilistů a napadání obyvatel, kteří nejsou vojáky, diskutovat, zároveň jsem ještě k tomu chtěl poznamenat jednu důležitou věc, o které jsem přesvědčen, že budeme muset v Senátu ještě diskutovat, možná i vyzvat do budoucna VZVOB, aby to také do svých usnesení zařadil, neboť v tomto usnesení zmínka o této velmi dle mého názoru důležité věci není.

Ona je pro nás pro všechny velmi podstatná, byť ji někteří bereme jako samozřejmou, tak ji někteří druzí používají jako věc, která samozřejmá není. Co mám na mysli? Mám na mysli to, že zdaleka ne všichni vnímají naši pomoc Ukrajině a podporu Ukrajiny nejen jako podporu a pomoc někomu, kdo je ohrožen na životě, na existenci, komu je zabíráno, kradeno jeho území, komu jsou vražděni jeho obyvatelé, ale že zároveň tato naše pomoc a podpora je i ochranou a obranou nás samotných. To tam v tom usnesení nemáme, neboť většina z nás to zřejmě považuje za věc samozřejmou a nám všem jasnou. Bohužel není úplně málo politiků v této zemi, kteří to tak neberou, tuto věc za jasnou a samozřejmou nepovažují, dokonce si dovolí vykládat, že je možné například kupovat ruský plyn, protože potom bychom se měli lépe, že by se nám tady krásně žilo. Akorát upozorňuji, že kdybychom se soustředili na to, že se s Putinem domluvíme, že budeme odebírat ruský plyn, on nás ani nemusí bombardovat, naši infrastrukturu atd., protože on by jenom zavřel kohout. Ruský plyn by prostě nebyl. My bychom žádný jiný neměli. Takhle je to jasné. Přesto je to zneužíváno. Se slovy ?my přece chceme mír, my přece nechceme, aby byly dodávány zbraně na Ukrajinu? jsou vlastně říkány věty, byť nejsou vysloveny, ?nám nevadí, když jsou na Ukrajině vražděni nevinní lidé, nám nevadí, když jsou na Ukrajině vražděni civilisté, nám nevadí, když jsou tam bombardována města, obce a ničena infrastruktura, my chceme mír?. To je absurdní situace, ve které se nacházíme, my ji nijak v tom usnesení nereflektujeme, já to chápu, protože reagujeme na tu aktuální situaci. Ale do budoucna jsem přesvědčen, já o tom ještě potom budu mluvit ve zprávě předsedy Senátu, že jednou z hlavních rolí Senátu bude upozorňovat na to, že se nás týkají nejen ty věci, které se dějí u nás uvnitř, na našem malém dvorku, ale i ty, které se dějí kolem nás, protože pokud si jich nebudeme všímat pokud na ně nebudeme reagovat, pokud nebudeme podporovat tu Ukrajinu, tu jiné země, kde je ohrožována svoboda a demokracie, potom až jednou se tak stane u nás, tak nám také nikdo nepomůže, nebo se ostatní zachovají podobně jako ti, co nás dnes například vyzývají k tomu, abychom rychle začali odebírat ruský plyn, že se všechno vyřeší.

Tolik ode mě, poděkování za to usnesení, zároveň prosba, výzva k výboru. Nemám dnes připraveno žádné doplnění, abychom příště tuto věc reflektovali a jasně ji ve svých usneseních formulovali, protože ji považuji za naprosto zásadní. My musíme zabránit a musíme se postavit těm dezinformátorům, těm populistům, kteří pod slovy ?my chceme mír? schvalují vraždění nevinných lidí. To přece není normální situace. Kdo jiný než český Senát by se tomu měl postavit, nejlépe usnesením pléna. Znovu říkám, že to dnes nenavrhuji, ale velmi prosím, abychom o tom takto přemýšleli. Děkuji.