Návrh usnesení Senátu k obranyschopnosti státu

čas 18:44:12 – 18:54:04:

Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové., možná paradoxně tomuto bodu nebudeme věnovat tolik času jako tomu předchozímu, byť já osobně si myslím, že v té situaci, ve které se nacházíme, je minimálně aktuálně důležitější. Za prvé chci poděkovat panu předsedovi zahraničního výboru a výboru pro obranu a bezpečnost a vlastně všem jeho členům za to, jakým způsobem se té problematice naší obranyschopnosti věnují. Chci také velmi poděkovat za tu prezentaci, kterou jsme obdrželi, kterou vypracovalo, předpokládám, Ministerstvo obrany České republiky ve spolupráci s Armádou České republiky, kterou máme k dispozici, na rozdíl třeba od těch, kteří teď ještě ve večerních hodinách plénum Senátu poslouchají. Musím říci, že zejména některé ty slidy z prezentace nejsou příliš povzbudivé čtení. Nebudu mluvit pouze o tom nadcházejícím roku 2026, ale velmi korektně zmíním i rok 2025, protože si myslím, že by tady měla zaznít některá fakta, která by měla být minimálně motivační pro to, jak se potom v roce 2027 a letech dalších budeme k naší obranyschopnosti a k našemu spolupůsobení v rámci toho evropského pilíře NATO chovat.

Začnu rokem 2025, který už je za námi, a kde vlastně, když se podíváme do té prezentace, kterou máme k dispozici, podíl HDP, pokud vezmeme pouze kapitolu ministerstva obrany, podíl HDP na obranné výdaje byl pouze 1,83 %. To znamená, to se týká pouze rozpočtu ministerstva obrany. Pokud potom k tomu přidáme 0,18 %, což jsou ostatní kapitoly státního rozpočtu, dostaneme se na 2,01 % HDP v roce 2025, čili o 0,01 % nad náš závazek, který máme, s tím, že v tomto závazku je 156 miliard, ty peníze přímo na obranu, v ministerstvu obrany, a ten zbytek, což je nějakých 16 miliard nebo 15 miliard, jsou peníze, které byly v jiných kapitolách, například v ministerstvu dopravy atd.

Když se teď podíváme na to, co je v plánu pro rok 2026, první věc, která si myslím, že je nejvíce nebezpečná, je, že podíl HDP, který je součástí výdajů na obranu, které jsou zobrazeny v kapitole ministerstva obrany, se snižuje z 1,83 % na 1,76 %. To znamená, my vlastně přímé výdaje na obranu, které jsou obsaženy přímo v kapitole ministerstva obrany, oproti roku 2025 ještě snižujeme, co se týká procentuálního vyjádření, a dokonce to vychází i o něco málo nižší v případě absolutního vyjádření, byť HDP narostlo, tak to stejně nakonec dělá dohromady 155 miliard, což je o jednu miliardu méně, ty přímé výdaje na zbrojení, na obranu, v kapitole ministerstva obrany, než bylo v roce 2025. To znamená, jdeme dolů, jdeme v případě přímých výdajů na obranu o 1 miliardu absolutně dolů. A co se týká procentuálního vyjádření, to je dokonce 0,07 %, což je problém, který, nevím, jestli nám naši ostatní partneři v NATO budou ochotni odpustit, protože to jsou výdaje, které jsou tvrdé, které skutečně by byly použity v okamžiku, kdy bychom měli bránit společenství NATO, a tím pádem i naši zemi. Tolik k těm základním údajům, které máme k dispozici.

Na druhé straně, to jsem ještě nedokončil, v roce 2026 je plánováno, že v jiných kapitolách, než je ministerstvo obrany, bude vydáno 0,34 % výdajů na obranu, to jsou ty mosty, cesty a podobně, což dohromady potom dělá 184 miliard nebo 185 miliard. To je zhruba asi o těch 13 miliard více nebo 12 miliard více, než tomu bylo absolutně oproti roku 2025. Je tam tedy nějaký nárůst, ale ten nárůst v žádném případě není zhruba těch 3,5 %, co by to minimálně mělo být, pokud by se to týkalo jenom obranných výdajů. Pokud vezmeme všechny výdaje, máme nárůst na celých 5 %, tam to ještě vychází hůře.

Já jsem velmi rád, že se tím Výbor pro obranu a bezpečnost Senátu zabýval a že na to upozorňuje. Zejména chci upozornit na bod VI toho usnesení, které budeme schvalovat. Ten zní, že Senát Parlamentu České republiky, pokud to schválíme, považuje podobné postupy, to znamená podobné snižování z hlediska procenta HDP, výdajů na obranu, za hazard vzhledem k rostoucím bezpečnostním hrozbám, protože ohrožují obranyschopnost i dobré jméno České republiky v zahraničí.

A jak často říkáme, odprava doleva, odshora nahoru, tak pokud prostě nebudeme v bezpečí, tak to všechno ostatní už jako ztrácí smysl. Protože v okamžiku, kdy se nemůžete bránit, tak jestli potom v nějakém okamžiku vám fungují jiné typy služeb, je vám v podstatě jedno. A pokud je ohrožena vaše bezpečnost, tak ty ostatní věci ustupují do pozadí. Takže tolik ode mě v té první části mého vystoupení.

A k té druhé části, což je hodně zajímavé, a myslím si, že by se tomu náš výbor a my možná potom na plénu taky, jsme se měli do budoucna věnovat, je, že rozpočtový výhled ministerstva obrany a Armády České republiky, abychom to srovnali, počítá s tím, že v roce 2027 bychom měli přidat minimálně 60 miliard. Minimálně 60 miliard korun. To znamená, což je asi 0,6 % HDP, bychom měli přidat na obranu, abychom se dostali do toho stavu, který by odpovídal našim závazkům. Jestli to dokážeme, přidat na obranu 60 miliard z roku na rok, to znamená v roce 2027, na to se můžete podívat. Já si myslím, že to není, i vzhledem k té situaci, ve které se nacházíme, vůbec jednoduchý úkol. A tady si myslím, že by bylo dobré, kdybychom se nějak spojili. A společně jsme hledali nějaká řešení, jak tomuhle tomu napomoci, protože je to otázka bezpečnosti České republiky. A nic důležitějšího v tuto chvíli si myslím, že k řešení nemáme. Byť to tak na první pohled, zaplať pánbůh, pořád ještě nevypadá. To znamená, upozorňuji, že v roce 2027 by nárůst rozpočtu ministerstva obrany měl vzrůst a nárůst rozpočtu na obranu by měl vzrůst zhruba z těch 155 miliard korun na nějakých 215 miliard korun. To znamená, mluvím teď zase jenom o číslech, které se týkají přímo rozpočtu ministerstva obrany. To znamená, ministerstvo obrany, které má naplánováno zhruba těch 155 miliard korun ve svém rozpočtu v tomto roce, by mělo vzrůst o 60 miliard v roce 2027, to znamená nějakých 215 miliard korun. Což je obrovská částka. A všichni, když si to představíte ve svých jiných rozpočtech, tak je to nějaká skoro… je to vlastně třetina toho, co dneska má ministerstvo obrany k dispozici. Necelá třetina toho, co má. To znamená, vlastně o necelou třetinu to musíme navýšit oproti tomu, co máme dneska v rozpočtu ministerstva obrany, v rozpočtu, abychom se dostali na nějakou úroveň, která odpovídá tomu, co je naplánováno. Takže tolik ode mě jenom komentář k tomu materiálu, který jsme dostali.

Já si myslím znovu, že by bylo dobré, abychom k tomu přistoupili tak, jak k tomu přistoupil zahraniční výbor nebo výbor pro obranu a bezpečnost. Abychom si řekli, jak ta situace vypadá. Abychom si přiznali, že i v předchozích letech, nejen v roce 2026 jsme prostě nedělali z hlediska té obranyschopnosti všechno, jak jsme měli. Na druhé straně vše nasvědčuje tomu, že v tom pokračujeme. A to prostě není dobře. A nepokračujeme. A tudíž prostě je v našem společném zájmu, abychom v tom roce 2027 konečně ten další vývoj zvrátili, neboť jinak nebudeme a nebudeme moci ani býti považováni za spolehlivé partnery v rámci Severoatlantické aliance. A my všichni víme, že prostě Severoatlantická aliance je hlavní zárukou bezpečnosti Evropy a bezpečnosti České republiky. Děkuji za pozornost.

čas 19:10:50 – 19:13:10:

Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Já jenom k tomu, co tady zaznělo, takovou jednu poznámku. Odmítám, abychom v naší společnosti začali fungovat způsobem, kdy v okamžiku, kdy někdy někdo udělá někde chybu, třeba zapomene pozdravit, z toho automaticky plynulo, že už nemá nárok na to, aby někdy někomu něco vytkl, protože tenkrát nepozdravil. To prostě nikam nevede. Není možné říkat, že v okamžiku, kdy byste něco neudělali správně, že už nemáte právo někoho opravit nebo upozornit na něco, co je chybou. Já před tím velmi varuji. A tohle nazývat pokrytectvím není správný termín. Vážím si prostřednictvím pana předsedajícího, vážená paní senátorko Kovářová, toho, že vy na některé věci, které dle vašeho názoru jsme neudělali správně nebo neschválili správně, upozorňujete. Ale to ještě neznamená, že my v nějakém okamžiku nemůžeme říct, ale tady bychom se na tu obranu opravdu měli podívat a měli bychom s tím pokud možno, společně něco začít dělat a uvědomit si, že být a pěstovat si dál to, že budeme nárokovou společností, není v pořádku, že se budou muset některé nároky, které máme, mírnit. Tak to zkrátka je a že na to úplně nejsme připraveni a že někdy to odmítáme, to je také pravda. Nechci se dostat do situace, kdy je to tak, že prostřednictvím pana předsedajícího i paní senátorko jste předkladatelkou zákona, dokonce ústavního zákona, který také bude, pokud bude schválen, znamenat zvýšení výdajů. A nikdy vám nebudu vyčítat, že to chcete, protože je to váš názor a já ho plně respektuji.