Zákon o úpravách poskytování ošetřovného
21. 4. 2021
Od Klause k Fialovi
21. 4. 2021
Praha, 11. schůze Senátu
Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
čas 17:58:26 – 18:03:59:
Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové.
Já se tady pokusím o krátký pohled na ty události, které teď probíráme, ještě trošku z jiné strany. Tady v některých okamžicích přece jen cítím určité pochybnosti o tom, zda ten postup, který tady navrhujeme a volíme, je správný. Já jenom připomínám, že tu sobotu 17. dubna nás s tím, že existují jednoznačné důkazy pro důvodné podezření, že na výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích se podílely ruské tajné služby, nám oznámili pan premiér Babiš a pan vicepremiér Hamáček, který to dokonce uvedl slovy, že ho velmi mrzí, že se zhorší vztahy s Ruskem. Řekl to dříve než to, že ho mrzí, že tam byly ztracené lidské životy a dříve, než že tam došlo k miliardové škodě. A že nám také sdělili, že ten, kdo ty kroky, které oni volí a se kterými nás seznamují, což bylo vyhoštění těch 18 ruských agentů, jsou odsouhlaseny panem prezidentem Zemanem, který je znám tím, že s Ruskem chce mít přátelské a velmi dobré vztahy. Takže to je další informace. A pan premiér Babiš, který u toho také byl, tak je zase člověkem, který je velmi závislý na tom, co udělá nebo neudělá pan prezident Zeman.
Tak tolik k věcem, které jsou známé, které jsou prokazatelné a které nám také třeba mohou něco napovídat o tom, jak až je to, co nám ti pánové – myslím tím pana vicepremiéra Hamáčka a pana premiéra Babiše – rádi oznamovali. A rozhodně si myslím, že to není tak, že by to byli lidé, kteří by s takovou zprávou, pokud by nebyli přesvědčeni, že to musí udělat, rádi přišli.
To je první věc. Druhá věc, která je důležitá, kterou si zase už můžeme ověřit sami, a nepotřebujeme k tomu žádné zprávy, které jsou třeba v režimu tajné, je, jakým způsobem reaguje Ruská federace. Víme, jak reaguje Ruská federace z hlediska obsazení naší ambasády v Rusku. A víme, co říkal ruský prezident Putin. A představte si, kdyby na celé naší zeměkouli existovaly jenom dvě země. Jednou by bylo Rusko a druhou Česko. To by asi nebyla úplně jednoduchá situace. Možná reakce Ruska by byla ještě jiná, než je dneska. A ta situace Česka by asi taky byla jiná, než je dneska.
A teď se dostávám k tomu, co tady ještě nezaznělo, a já to tady chci zdůraznit, protože my na to v rámci té své, a třeba i oprávněné, statečnosti a navrhování těch razantních kroků zapomínáme. To, že tady můžeme takhle svobodně mluvit, je z toho důvodu, že jsme majiteli několika obrovských hodnot. A těmi hodnotami je naše členství v Evropské unii a naše členství v NATO. To jsou naši spojenci. To je obrovská hodnota. A až zase budeme na někoho nadávat, že je tady moc byrokracie, že tady je to a ono a že by to bez nich bylo lepší, tak si prosím představte, kdyby těchto států v Evropské unii a v NATO nebylo a my jsme tady byli sami s Ruskem v té situaci, o které se dnes bavíme.
Prosím, představte si, jak obrovskou hodnotou jsou ty věci, na které jsme si teď zvykli pořád stěžovat, pro nás v takto kritických situacích jsou. Já bych to chtěl velmi zdůraznit. A k tomu jenom dodávám, že dneska jsem shodou okolností měl s kolegy, předsedy parlamentu zemí V4, debatu. A i na základě té debaty, kterou jsme tam vedli, jsme se dočkali jako Česká republika i od těchto představitelů podpory a solidarity. A zase to není samozřejmost. Není jedno, jestli se brání jedna země, čtyři země nebo padesát zemí proti jedné velké zemi. Tak prosím pěkně, mysleme na to i při této příležitosti, že některé věci, které vypadají jako samozřejmost, samozřejmostí nejsou.
A poslední věc, kterou k tomu jenom chci říci a tím skončím, že pokud dneska máme takové spojence a můžeme vystupovat sebevědomě a hrdě vůči zemi, která v nějakém okamžiku páchá věci, které jsou pro nás nepřijatelné, tak bychom také měli myslet na to, že někde jinde na tomhle světě jsou země, které to mají podstatně těžší, než jsme my, a podstatně obtížněji spojence hledají a shánějí. A že je dobré si to sem tam uvědomit a třeba tomu spojenectví napomoci nebo podat ruku.
A já jsem velmi rád, že se Senát ČR tímto způsobem chová. A myslím si, že na to můžeme být dnes i při této debatě hrdí. Děkuji.
