Návrh zákona o Státním fondu životního prostředí České republiky

čas 10:47:33 – 10:53:29:

Vážený pane předsedající, vážené dámy, kolegyně, kolegové, vážení pánové.

Já tady jednak zopakuji některé věci, které už tady byly řečeny, s tím, že jednu budu akcentovat, protože ji považuji za velmi důležitou a v podstatě, dle mého názoru, pokud si chceme zachovat tvář, tak nám neumožňuje, abychom pro ten zákon hlasovali.

Jak tady řekl pan kolega Bis, v rámci projednávání senátního návrhu zákona v Poslanecké sněmovně došlo k tomu, že ty úpravy byly značně rozšířeny. Podle mého názoru jednoznačně nad rámec předkladatelů. Nevím, zda se jedná o přílepek nebo ne, to nechám těm, kteří tomu lépe rozumějí. Co se ale stalo, je, že najednou díky těm materiálům nebo těm přídavkům, které vznikly v Poslanecké sněmovně, odchází k tomu, že odvody za trvale odnímanou půdu se nepředepisují už jenom státu, ale budou nadále předepisovány krajům a obcím také, poté, co budou budovat komunikace, které nemají ve schválené územní dokumentaci do 31. prosince 2013.

Ta situace je taková zvláštní. Já vysvětlím proč. Protože v okamžiku, kdy stát předal bezplatně komunikace 2. a 3. třídy krajům, tak je předal s tím, že pozemky pod těmito komunikacemi nebyly vypořádány a stát pravidelně potom krajům ne v plné výši, ale poskytoval finanční prostředky na to, aby postupně kraje mohly ty nevypořádané pozemky pod již vlastněnými komunikacemi vykoupit.

Já vás chci upozornit, že mezi těmito pozemky již vlastněnými krajem komunikacemi jsou i pozemky, které dneska pořád jsou součástí půdního fondu. A vlastně i za ty kraje platí a ten stát jim na to dával peníze. Nyní touhle novelou říká, že ty kraje za nově vybudované komunikace už si žádné peníze nezaslouží, žádné nedostanou. A je otázkou, a já myslím, že tomu tak je, že se to týká i těch peněz, které budou kraje potřebovat pro vypořádání pozemků pod těmi komunikacemi, které už dneska vlastní, ale ty pozemky jsou pořád ve vlastnictví půdního fondu a pořád je potřeba z toho půdního fondu je vyjmout.

Takže to je jedna věc. Beru to jako docela nepromyšlené opatření, osobně s ním nesouhlasím, protože si nemyslím, že by stát tímhle způsobem měl získávat finanční prostředky. Měl by to dělat podstatně jinými způsoby. Nehledě na to, že tím samozřejmě tu aktivitu krajů budovat další komunikace omezuje.

Věc podstatnější, kvůli které jsem hlavně přišel, je to, že v § 13 toho návrhu zákona dochází k tomu, že z orgánů ochrany zemědělského půdního fondu jsou vyřazeny pověřené obecní úřady. To znamená, pověřené obecní úřady už by nemohly provádět vynětí z půdního fondu u těch pozemků do 1 ha, což má možná nějaké důvody. Já předpokládám a byl bych velmi rád, pokud by je pan ministr nebo předkladatelé sdělili, pokud se toho můžeme dočkat, ale proč jsem vystoupil, je to, že chci upozornit na jednu věc.

Vláda České republiky přijala 20. července 2011 usnesení č. 559. K tomu usnesení č. 559 je ukládací část a v té ukládací části je část 2, písmeno a. A to písmeno a říká, že „v souladu se závěrem základního rámce pro koncepci dokončení reformy veřejné správy podle bodu I tohoto usnesení se ukládá členům vlády,“ snad měl říci ukládá členům vlády, „nepředkládat vládě nesystémové návrhy legislativních opatření měnících organizaci veřejné správy v území do projednání analýzy podle bodu II,“ atd.

Jinými slovy, prosím, existuje platné usnesení vlády, které zakazuje členům vlády dělat to, co se děje v § 13, kde se nesystémově mění organizace veřejné správy a pověřeným obcím nadále nebude umožněno, pokud to schválíme, aby realizovaly vynětí z půdního fondu do 1 ha. Já si myslím, že pokud vláda nechce poslouchat svá vlastní usnesení a nechce je realizovat, tak my aspoň jako Senát, jako horní komora, bychom měli dbát na usnesení vlády, a v tom okamžiku není možné, abychom ten zákon přijali. Protože přijetím tohoto zákona by došlo k porušení usnesení vlády č. 559. Děkuji za pozornost.

čas 11:21:37 – 11:25:17:

Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já většinou – co se týká regionálního rozvoje a věcí s tím spojených – s panem kolegou Radkem Martínkem souhlasím. Tady se dá říci, že v té druhé části zase souhlasím, v té první části nikoliv, protože si myslím, že říkat tady, že nemá smysl se ohlížet na to, co dělala sněmovna atd., je docela nesmyslné z mnoha důvodů. Jenom upozorňuji, že to, že je rozpouštěna sněmovna, je i zásluhou například kolegů ze sociální demokracie apod. Takže to není tak úplně jednoduché, jak za to může nebo nemůže. Ale já si hlavně myslím, že to, co máme udělat nebo nemáme, bychom měli posuzovat z hlediska toho, co to bude znamenat pro naše voliče nebo občany. A jestliže dneska neexistuje Poslanecká sněmovna, to má nějaký dopad pro naše občany. V tom okamžiku musíme posuzovat dopad vůči nim. Protože já si myslím, že – omlouvám se – většině poslanců a poslankyň je dneska úplně jedno, co my tady uděláme, je jim úplně jedno, jestli ty zákony budeme schvalovat nebo neschvalovat, nebo vracet nebo nevracet. Komu to není jedno, nebo na koho to nejvíce potom dopadá, jsou občané, a proto se dostáváme do situace, že každý z nás – a kdo to nedělá, tak mě to hodně překvapuje – pořád přemýšlí: Dobře, my to nemůžeme vrátit, tím pádem tady je to už rozhodnuto definitivně, buď schválíme s chybami, anebo to shodíme. A pak je to velký problém, protože zákonná opatření, přece jen si myslím, není možné přijímat v každém případě a na cokoli. Takže to jen takový úvod, ke kterému mě pan kolega Radko Martínek trochu vyprovokoval.

A teď k tomu, o čem jsem chtěl mluvil. Považuji za důležité znovu zdůraznit, že v rámci změn zákona, které proběhly v Poslanecké sněmovně, došlo skutečně k tomu, že dle mého názoru bylo porušeno usnesení vlády. A pokud já začnu argumentovat něčím jiným, tak dochází vlastně k tomu, že se zase naprosto nesystémově mění částečně organizace veřejné správy. Pokud se podíváte do argumentace a vnějšího hodnocení České republiky, tak jeden z hlavních deficitů České republiky je nestabilita veřejné správy, její nefunkčnost, neustálé měnění, nepřehlednost, neprůhlednost atd. A tady zase nějakým zákonem, bez stanoviska ministerstva vnitra, bez stanoviska kohokoli jiného, zase jeden z orgánů veřejné správy, pardon, jedna z kompetencí veřejné správy přechází z dvojek na trojky, aniž by to kdokoliv jakkoli zdůvodňoval apod. A já si myslím, že toto není možné, že není možné říkat, že se s tím smíříme a že vlastně s touto plíživou destrukcí veřejné správy budeme souhlasit, protože někde je potřeba rychle vykoupit nějakou průmyslovou zónu atd. Protože zpoždění dvou, tří, čtyř, pěti měsíců, které hrozí, bych řekl, že rozhodně nemůže být fatální a možná věci, které se dělají systematicky a pořádně se promyslí, jsou lepší, než nějaké poslanecké nebo senátorské kutilství. Tak bych velmi plédoval za to, abychom se dneska takto nechovali. Tady se nic závažného neděje. Dostali jsme zákon, který je velmi nedokonalý, velmi nekvalitní. Já tady navrhuji jeho zamítnutí. Děkuji za pozornost.