Navrhuje se zrušení oboru PLDD – ale víme, do čeho tím jdeme?

AM Review | Rubrika: Téma | Strana: 2 | autor: jak

Praktické lékařství pro děti a dorost (PL DD) je v současné době jedním ze čtyř základních oborů primární péče v ČR. Zatím… Návrh novely zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta (neboli tzv. zákona o vzdělávání lékařů), jej coby základní atestační obor již neobsahuje.

Dětské lékařství a PLDD mají být sloučeny do jednoho oboru. Předkladatel zákona, jímž je ministerstvo zdravotnictví, předpokládá, že tím bude vyřešen demografický problém stárnutí pediatrů a tím i jejich nedostatek – jak na dětských odděleních, tak v primární péči. Argumentuje se „horizontální prostupností lékařů“ stejně jako „kompatibilitou oborů s předpisy EU“.
Představitelé Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR (SPLDD) stejně jako Odborné společnosti praktického dětského lékařství (OSPDL) ČLS JEP však v dopisu rozesílaném v uplynulých dnech varují:
„Vracet se před rok 1989, kdy pediatr byl schopen ze dne na den pracovat na dětském oddělení i v terénu, je při dnešním systému poskytování zdravotních služeb nemyslitelné, pokud chceme zachovat soukromé praxe, svobodnou volbu lékaře, kontinuitu péče a naplnit definici primární péče, tj. pečovat o děti a dorost komplexně, ve zdraví i nemoci, ve spolupráci s rodinou, poskytovat sociálně právní pomoc atd. Obáváme se, že zrušení oboru PLDD může vést k poklesu kvality vzdělávání, poklesu zájmu o práci v primární péči o děti, k prohloubení nedostupnosti vzdělaného lékaře pečujícího o děti a dorost v primární péči v ČR.“
Redakce AM Review obeslala zástupce odborných společností, profesních sdružení, stavovské komory, zákonodárné i výkonné moci (bohužel, ministerstvo zdravotnictví jako jediné nezareagovalo…) otázkami týkajícími se postradatelnosti či naopak nepostradatelnosti oboru. Citujeme vybrané odpovědi, ze kterých vyplývá, že současná podoba návrhu novely zákona to ještě zdaleka nemusí mít v parlamentu vyhrané.

* Vyhovuje stávající model péče o děti a dorost v ČR odborně, kvalitou i ekonomicky?

MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně SPLDD ČR: Rozhodně ano. Systém primární péče, ve kterém poskytují péči dětem ve zdraví i v nemoci praktičtí lékaři pro děti a dorost, je optimální a za poslední roky významně zkvalitnil svou činnost. Lékaři jsou vzděláváni v péči o děti, včetně zaměření na první linii kontaktu pacienta s lékařem a na dlouhodobou komplexní znalost dětí, jejich rodičů a celé rodiny. V minulosti nebyl zájem o zavedení rodinného lékaře, rodiče preferují mít pro své dítě lékaře dětského, v ideálním případě jednoho, který je zná a ke kterému se s důvěrou opakovaně obracejí. MUDr. Gabriela Kubátová, místopředsedkyně SPLDD ČR: Obor má vypracované vzdělávací curriculum obsahující požadavky na teoretické i praktické dovednosti. Náš systém se stal jedním ze vzorů pro doporučovanou náplň vzdělávání pro primární pediatry v Evropě vypracovanou Evropskou konfederací primárních pediatrů (ECPCP).

* Vnímáte rozdíl v náplni dětského lékařství a praktického lékařství pro děti a dorost jako samostatných oborů?

RNDr. Miloš Vystrčil, senátor Parlamentu ČR: Danou problematiku jsem schopen posuzovat pouze z pozice uživatele a čerpat ze zkušeností, kterých jsem nabyl při různých kontaktech s naším „dětským“ zdravotnictvím jako občan, politik, pacient a především otec a dědeček. Připadá mi, že oba obory na sebe přirozeně navazují a dobře se doplňují. Praktický pediatr dítě podrobně zná a sleduje ho po celý jeho „dětský“ život. V případech, kdy je to potřeba, nastupuje péče nemocničního pediatra, který má k dispozici vybavení nemocnice, ale stěží může disponovat podrobnou místní a osobní znalostí dítěte.

* Vyžadují si specifika činnosti dětských lékařů a PL DD i specifickou specializační přípravu?

MUDr. Alena Šebková, předsedkyně OSPDL ČLS JEP: Oba obory samozřejmě vycházejí ze stejného pediatrického, základu. Nicméně zejména v posledním desetiletí došlo v oboru PLDD k významnému rozvoji co do diagnostických a léčebných metod a zároveň co do šíře kompetencí včetně mnohých státem přenesených pravomocí. Velmi dobře charakteristiku oboru vystihuje jeho popis v současném vzdělávacím programu pro PLDD: Praktické lékařství pro děti a dorost je lékařským oborem, který zajišťuje léčebnou a preventivní péči včetně péče posudkové, o dětskou a dorostovou populaci, který je otevřen všem kategoriím problémů souvisejících se zdravím, se zřetelem na sociálně ekonomické faktory a prostředí, ve kterém dítě a mladistvý žije, studuje a pracuje. Je také nejblíže rodičům dětí a mladistvým pacientům ve smyslu místní, časové, ekonomické i kulturní dostupnosti. Charakteristickými rysy oboru jsou komplexní dlouhodobá a soustavná péče, komunitní péče, s možností ovlivňování způsobu života celé rodiny pečující o dítě a individuálních rizik dětského a mladistvého pacienta, přístup k dětskému pacientovi, zvažující hlediska biologická, psychologická i sociální a poskytování péče v prostředí dětskému pacientovi vlastním nebo blízkém. Podstatným rozdílem je i charakter přístupu k pacientovi s nutností samostatného rozhodování v základní rovině rozlišení zdravého a nemocného dítěte, na rozdíl od roviny dítěte již nemocného, které se dostává na lůžko či ke specialistovi. Klíčová je funkce praktického lékaře pro děti a dorost jako ochránce práv dítěte, důvěrníka i rádce rodičů a mladistvých v problematice zdravotní, zdravotně sociální, sociálně zdravotní, osobní a posudkové, včetně zaměření na výběr povolání zohledňující zdravotní stav mladistvého. Stejně významná je role výchovná, směřující k odpovědnosti jedince za své zdraví. MUDr. Zdeněk Mrozek, Ph. D., viceprezident ČLK: Vzhledem ke značnému překryvu nutných znalostí a dovedností, které oba obory vyžadují, jsem pro opětovné sloučení těchto oborů do jednoho. Osobně cítím rozdíl mezi prací praktického dětského lékaře a nemocničního dětského lékaře na stejné úrovni jako mezi prací nemocničního gynekologa a ambulantního gynekologa, který je také registrujícím lékařem.

* Je dostatečná pediatrická příprava mladých lékařů již v pregraduálním vzdělávání?

MUDr. Milan Kudyn, SPLDD ČR: Na takto formulovanou otázku lze odpovědět ano i ne. Z pohledu obrovského objemu nových informací a znalostí, které současná věda nejen do „dětské“ medicíny přináší, a časově omezeného prostoru, který mají vedoucí jednotlivých kateder pediatrie k dispozici v rámci pregraduálních výukových programů (7 týdnů), lze odpovědět, že asi ano. Z odborného hlediska je jistě velmi nezáviděníhodná situace vtěsnat do těchto několika málo týdnů všechny důležité poznatky fyziologie, patofyziologie, diagnostiky a léčby dětské populace od novorozence do puberty tak, aby si budoucí lékař neodnesl názor, že dítě je jen malý dospělý. Těchto pár týdnů nemůže nahradit výuku pediatrie, která probíhala na zrušené Fakultě dětského lékařství UK. A to ani co se týká hloubky odborných znalostí, ani co do rozsahu praktických dovedností. Z tohoto pohledu chápu snahu akademických představitelů pediatrie o rozšíření stávající délky postgraduální výuky pediatrie jako takové. Ovšem z pohledu absolventů LF, kteří se po ukončení studia svobodně rozhodují, který obor si v rámci další specializace zvolí, je t. č. pediatrie jako taková neatraktivní. Těžko soudit, zda je demotivující pouze kratší pregraduální příprava a tím následně obava ošetřovat děti, nebo zda převažují ekonomické výhledy, kdy stávající délka přípravy (většinou lékařek s rodinou) pro převzetí soukromé praxe PLDD nekoresponduje s délkou přípravy všeobecného praktika a tím se opožďuje i finanční zajištění rodiny.

* Jak řešit problém rozevírajících se nůžek mezi stárnutím lékařů v ordinacích a nedostatkem mladých adeptů?

MUDr. Alena Šebková, předsedkyně OSPDL ČLS JEP: Na problém stárnutí generace praktiků upozorňujeme dlouho, našla jsem to v dokumentech SPLDD a OSPDL ČLS JEP datovaných již z doby před 10 lety. Stát by měl mít především jasnou koncepci péče o dítě a dorost a na jejím základě podporovat rozvoj celé pediatrie a příbuzných dětských oborů. Zatím existuje jen nedokonalý systém rezidenčních míst, jinak nic. Také kraje by měly mít koncepci pediatrické péče, vědět, jaká je potřebnost v jednotlivých okresech, a to jak péče lůžkové, tak primární i specializované. Na základě toho musí existovat systém podpory včetně ekonomické. Pokud je v některých lokalitách nutná dostupnost primární péče a ordinace jsou na hranici uživení již v současné době, nelze očekávat, že bez ekonomické pobídky do takové lokality dostanu mladé lékaře… Je zde na místě i např. možnost stipendií medikům v posledních ročnících medicíny. Zdravotní pojišťovny jsou tvůrcem sítě. Měly by k této roli přistupovat zodpovědně, podporovat malé a potřebné praxe, nedávat smlouvu novým ordinacím tam, kde naopak potřebnost není. Zde je především na místě kvalitní spolupráce se SPLDD ČR, kde se rozvíjí program generační výměny. Pokud jde o odborné společnosti, OSPDL ČLS JEP má – i ve spolupráci s profesním sdružením – velmi dobře rozpracovaný systém kontinuálního vzdělávání. V současné době kultivujeme systém akreditovaných pracovišť. Rádi bychom dostali více přípravy i do vzdělávání na fakultách, abychom motivovali studenty k výběru našeho oboru. V současnosti dopracováváme náplň vzdělávacího programu, který by měl umožnit lepší prostupnost mezi oběma základními pediatrickými obory.

* Jsou tedy dva základní pediatrické obory skutečně zbytečně mnoho?

MUDr. Zdeněk Mrozek, Ph. D., viceprezident ČLK: Po roce 2004 došlo v celé české medicíně k jevu, kdy najednou z devatenácti základních oborů došlo ke skokovému navýšení na 84. Že je mezi lékaři poptávka po návratu k původnímu stavu (vzdělání v méně oborech se širším záběrem), je zřejmé i z ankety vyhlášené Českou lékařskou komorou v prosinci 2014, na kterou odpovědělo téměř 6500 lékařů. Osobně bych sloučení těchto oborů podporoval. Myslím, že by se tím zlepšila vzájemná zastupitelnost obou současných specializací, zvýšila by se atraktivita oboru pro mladé lékaře a usnadnil by se pohyb lékařů se širší specializací na pracovním trhu. Pro mladé lékaře je také důležitá otázka, jestli je jejich vzdělání uznatelné v Evropské unii. Tuto záruku jim zatím obor praktický lékař pro děti a dorost nedává. Ing. Ludvík Hovorka, poslanec sněmovny Parlamentu ČR: Vysvětlení, v čem bude sloučení těchto oborů lepší a efektivnější pro systém péče o děti, postrádám. Současný systém se tady budoval od rozpadu OÚNZ, tedy více než 20 let, je zavedený, rodiče jsou s ním spokojeni a jsem informován, že se náš systém líbí i dalším evropským zemím, které by se chtěly vydat naší cestou. Vím rovněž o zkušenosti Polska, které obor PLDD zrušilo a po několika letech se k němu opět vrací. Proto nesdílím názor, že sloučení oborů systém zlepší. Jestliže ministerstvo sloučení oborů prosazuje, ať vysvětlí, proč tento krok činí, a ať prokáže, v čem po sloučení oborů bude systém péče o děti efektivnější a lepší, abychom se nevydávali na cestu pokusu a omylu. dále k tématu i na str. 45

***

„Vysvětlení, v čem bude sloučení oborů dětské lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost lepší a efektivnější pro systém péče o děti, postrádám. Vím o zkušenosti Polska, které obor PL DD zrušilo a po několika letech se k němu opět vrací. Proto nesdílím názor, že sloučení oborů systém zlepší.“