Prezident Petr Pavel měl v úterý jmenovat Roberta Fremra ústavním soudcem, zatím k tomu ale nedojde. Pavel Fremrovu nominaci ještě zváží poté, co se objevily nové informace o jeho minulosti.
„V reakci na poslední velice emotivní diskuze ohledně nominace a schválení doktora Fremra k tomu přistupuji s vážností a zodpovědností. Nechci situaci lámat přes koleno a uspěchat to,“ uvedl Pavel po návštěvě Ústavního soudu v Brně.
Senát nominaci prezidentova kandidáta schválil minulou středu, o víkendu ale část senátorů vyzvala prezidenta otevřeným dopisem, aby si nominaci ještě rozmyslel.
Již dříve se objevily pochybnosti o Fremrově předrevoluční činnosti. Nyní ovšem senátoři Marek Hilšer a Hana Kordová Marvanová odhalili nové informace – a sice, že Fremr mezi lety 1983 a 1985 odsoudil více než 100 osob za emigraci.
„Vnímám, že se objevily nové informace, chci dát prostor senátorům a věc prostudovat,“ dodal prezident. Hodlá se sejít s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem i senátory, kteří mu zaslali otevřený dopis. Prezident nechtěl uvést, jak dlouho bude věc posuzovat.
„V okamžiku, kdy nebudou další nové informace, přijmu rozhodnutí,“ dodal Pavel.
Dotaz, zda podobné případy jako Fremr v minulosti nesoudil, dostal v pondělí i nový předseda Ústavního soudu Josef Baxa. Podle něj je měli emigranty na starosti především soudní funkcionáři. Novinářům řekl, že si nevzpomíná. „Možná jsem soudil jeden případ, ale nemám tak dobrou paměť, abych si v těch mnoha tisících případů, které jsem rozhodoval, pamatoval na všechny,“ prohlásil.
Neodhalená minulost
Podle informací Seznam Zpráv je prezidentův tým, který kandidáty vybírá, těmito informacemi zaskočen.
Fremrovu činnost jako komunistického soudce neodhalila ani hradní komise vedená ústavním expertem Janem Kyselou, ale ani ústavně-právní výbor Senátu, který Fremrovo schválení doporučil v půlce července. Předseda výboru, senátor Tomáš Goláň to nyní označuje za chybu.
„Výbor projednával tuto věc příliš brzy před jednáním pléna. Neměli jsme tehdy žádné informace, všechny zdroje ze soudního světa trvaly na tom, že je to dobrý kandidát. Neměli jsme v ruce to, co máme teď. Dnes už bych si to pohlídal, aby výbor kandidáty neprobíral déle než týden před volbou,“ říká Goláň.
„Já jsem se z toho poučil a budu chtít zavést jakákoliv možná opatření, abychom ty kandidáty skutečně řádně prověřili. Také je to ale chyba panelu pana prezidenta, který má kandidáty řádně prověřit,“ dodává.
Nad tím, že prezidentova odborná skupina problém neodhalila, se pozastavil i šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS), který proti jmenování Fremra vystupuje dlouhodobě.
„Senát vyslovil souhlas se jmenováním pana Fremra k mému zklamání. Je teď na panu prezidentovi, zda ještě zváží nové skutečnosti, které se nyní objevily a nadále se kupí. Je opravdu překvapující, že jeho tým se vůbec k historii pana Fremra nedostal,“ myslí si Vystrčil.
„V tuto chvíli věřím, že má pan prezident všechny informace. Předpokládal bych, že tým pana prezidenta usilovně pracuje a shromažďuje podklady k tomu, aby pan prezident mohl udělat správné rozhodnutí,“ dodal Vystrčil.
Pavel o Fremrovi
Prezident Petr Pavel prohlásil minulý týden v Senátu, kam přišel obhajovat nominaci Roberta Fremra na Ústavní soudu, že zatím z dosavadních informací o soudci nemá dojem, že coby člověk či jako soudce selhal.
„Jeho kredit je takový, že každý právník, se kterým jsem se bavil, mi jeho nominaci jednoznačně doporučil. Svědčí o tom i fakt, že získal nominace od absolutně nejvyššího počtu právních institucí, na které jsem se obrátil. O to více jsem byl překvapen, když jsem se před dvěma týdny dozvěděl o námitkách vůči jeho osobní integritě, vycházejících z kauzy, kterou soudil v 80. letech. Položil jsem si otázku, zda bych ve snaze vyhnout se riziku neúspěchu nebyl sám tím, kdo způsobuje určité bezpráví. Zatím jsem totiž nedostal žádná fakta, která by prokázala, že Robert Fremr jako soudce nebo jako člověk tehdy selhal.“
Špatné možnosti
Až si prezident případ prostuduje, má dvě možnosti: Fremra jmenovat podle plánu, nebo nominaci zcela stáhnout. Možnost, kdy je kandidát již schválený Senátem, ale k jeho jmenování nakonec nedojde, ovšem nemá v historii precedent.
Vystrčil se domnívá, že prezident od jmenování ustoupit může, ačkoli obecně se předpokládá, že pokud už žádá senátory o souhlas, se jmenováním počítá. Bylo by to podle něj na debatu s právníky.
„Situace je to nepříjemná, nechtěl bych být v prezidentově kůži. Možná kdyby tím prezident nepověřil panel, ale věnoval se věci osobně, tyto informace by neopomněl. Není tady precedent,“ dodává Goláň.
V zákulisí probíhá o novou sestavu ústavních soudců mocenský zápas už několik měsíců. Hrad dal ostatním politikům ustavením vlastního expertního panelu najevo, že bude hrát dominantní až sólovou hru při jmenování nových ústavních soudců.
To politickým stranám a Senátu, který o kandidátech hlasuje, vadí. Vysoce postavené zdroje Seznam Zpráv v rámci české justice proto nyní mají za to, že i v případě (ne)jmenování soudce Fremra se mimo jiné vede boj o to, jak budou mocensky probíhat další budoucí jmenování nových ústavních soudců. Senátu a politickým stranám půjde o to, aby dostaly při „výběrovém řízení“ prostor zasáhnout do procesu.
Přehledně: Kdo tvoří Ústavní soud
Ústavní soud je tvořen 15 soudci, kteří rozhodují v tříčlenných senátech nebo v plénu. Aby bylo plénum usnášeníschopné, je potřeba účasti deseti soudců.
Jednou z nejvýznamnějších pravomocí Ústavního soudu je rozhodování o návrzích na zrušení zákonů. K rozhodování o osudu zákonů je potřeba, aby soud měl nejméně 12 členů, ke zrušení normy je potřeba devíti hlasů.
O ústavních stížnostech rozhodují tříčlenné senáty Ústavního soudu, plénum si však může vyhradit, že v některých případech náleží rozhodnutí jemu.
Složení Ústavního soudu po nominacích Petra Pavla bude následující:
-
Radovan Suchánek, od 26. listopadu 2013 do 26. listopadu 2023
-
Jiří Zemánek, od 20. ledna 2014 do 20. ledna 2024
-
Vojtěch Šimíček, od 12. června 2014 do 12. června 2024
-
Tomáš Lichovník, od 19. června 2014 do 19. června 2024
-
David Uhlíř, od 10. prosince 2014 do 10. prosince 2024
-
Jaromír Jirsa, od 7. října 2015 do 7. října 2025
-
Josef Fiala, od 17. prosince 2015 do 17. prosince 2025
-
Pavel Šámal, od 20. února 2020 do 20. února 2030
-
Jan Svatoň, od 15. února 2023 do 15. února 2033
-
Josef Baxa, od 5. června 2023 do 5. června 2033
-
Jan Wintr, od 5. června 2023 do 5. června 2033
-
Daniela Zemanová, od 5. června 2023 do 5. června 2033
-
Kateřina Ronovská, od 4. srpna 2023 do 4. srpna 2033
-
Veronika Křesťanová, bude jmenována
-
Robert Fremr, bude jmenován
