Nepřipravenost a nejistota podruhé

V dubnu roku 2018, tedy zhruba před třemi čtvrtinami roku jsem do časopisu Senát napsal článek s názvem „Nepřipravenost a nejistota“. Dnes, poslední lednový den 2019, tedy po devíti měsících a právě skončeném lednovém jednání Senátu, znovu sedím u počítače a píši vlastně pokračování svého dubnového článku, který bohužel nemohu nazvat jinak než „Nepřipravenost a nejistota podruhé“.

V článku jsem tehdy kromě jiného uvedl, cituji: „Protože ne – jsme v Evropě svým laxním přístupem k ochraně osobních údajů nijak výjimeční, rozhodla se Evropská unie udělat alespoň trochu pořádek a v roce 2016 bylo schváleno Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR – General Data Protection Regulation), které vstoupí v účinnost 25. května 2018 a bude platit jednotně ve všech členských zemích Evropské unie. Ze strany Evropské unie by se v tomto případě jednalo v podstatě o čin chvályhodný, kdyby. Kdyby „Sobotkova“ a následně „Babišova“ vláda včas reagovaly odpovědným a logickým způsobem.“ A dnes musím konstatovat, že vláda si bohužel nevzala k srdci již rok staré usnesení, které Senát přijal drtivou většinou hlasů, a opět mi nezbývá než usnesení citovat:

„Usnesení z 12. schůze konané dne 15. února 2018 k problematice GDPR – ochraně osobních údajů:

Senát

I. vyjadřuje nespokojenost

• se současným stavem adaptace českého právního řádu na požadavky Obecného nařízení o ochraně osobních údajů, které nahradí platnou směrnici 95/46/ES;
• s přístupem odpovědných orgánů (vlády a ÚOOÚ) k dotčeným subjektům v souvislosti s Obecným nařízením o ochraně osobních údajů zejména z hlediska jejich řídící, pomocné, podpůrné a organizační činnosti.

II. vyzývá vládu a Úřad pro ochranu osobních údajů, aby

• v návrhu zákona o zpracování osobních údajů a v rámci svých pravomocí maximálně využily Obecné nařízení o ochraně osobních údajů za účelem ochrany dotčených subjektů před nadměrnými sankcemi;
• mnohem aktivnějším a efektivnějším způsobem přistoupily k realizaci pomoci a podpoře organizace a zajištění plnění povinností dotčených subjektů vyplývajících z Obecného nařízení o ochraně osobních údajů a následně i ze zákona o zpracování osobních údajů;
• urychleně zajistily pro oblast GDPR zprovoznění jednoho funkčního, přehledného a v garantované lhůtě na dotazy dotčených subjektů reagujícího informačního portálu.

Tak se stalo, že pro lednové jednání Senátu nám vláda po projednání ve sněmovně se sedmiměsíčním zpožděním bohužel přinesla dva návrhy zákonů, které byly vším jiným, jenom ne jasnou, pokud možno stručnou a srozumitelnou adaptací Obecného nařízení o ochraně osobních údajů. Lidově řečeno jsme k projednání obdrželi nekonzistentní směs jablek, hrušek a dalšího ovoce tak, jak se to ve vládě a následně ve sněmovně právě tomu či onomu hodilo nebo třeba i připadalo přínosné a užitečné. Kdo zná pohádku Karla Čapka, Jak pejsek s kočičkou vařili dort, tak si může představit i možné následky.

Mohl bych nyní popsat několik dalších stránek výčtem konkrétních pochybností a nedostatků projednávaných právních norem, které se nazývaly Návrh zákona o zpracování osobních údajů (senátní tisk č. 25) a Návrh zákona, kterým se mění zákony v souvislosti s přijetí zákona o zpracování osobních údajů (senátní tisk č. 26). Neudělám to a raději odkáži například na stenozáznam z jednání Senátu, který lze jednoduše dohledat na webových stránkách www.senat.cz.

Na úplný závěr si dovolím již pouze několik obecnějších vět. Velmi si vážím přístupu mých kolegyň a kolegů senátorek a senátorů, kteří většinově bez ohledu na skutečnost „co se dnes tzv. nosí“, nepodlehli laciné argumentaci o potřebnosti a významu všech možných dalších přílepků a rychlých nekoncepčních úprav a změn. Dle mého názoru Senát jako strážce legislativní čistoty, systému a pořádku obstál. Jsem tomu rád, vážím si toho a hlavně si myslím, že je to dobře pro naši zemi.

Miloš Vystrčil, předseda Senátorského klubu ODS

Zveřejněno v Časopise Senát č. 1/2019 na straně 19.