Nevážně vážně

Již několik let shromažďuji po celý rok texty různých příhod, vyprávění, poučení, zábavných historek apod. a na konci roku si potom jedno povídání vyberu, většinou si je trochu upravím a následně vyvěsím na svůj web.

Již několik let shromažďuji po celý rok texty různých příhod, vyprávění, poučení, zábavných historek apod. a na konci roku si potom jedno povídání vyberu, většinou si je trochu upravím a následně vyvěsím na svůj web.
Když jsem se všemi těmi svými nashromážděnými náměty probíral v letošním roce, uvědomil jsem si znovu, kdo mi byl v tomto pro mě vůbec ne lehkém roce největší oporou. A tak jsem se rozhodl, že v letošním roce to své povídání věnuji těm, které často zcela nenápadně a skromně stojí za většinou toho, co jsme my muži dokázali.

Povídání o ženách (nebo o mužích?)
Otec rodiny se vrací z práce a vidí, jak jeho děti sedí v pyžamech před domem a hrají si v blátě s prázdnými krabičkami od pizzy a kelímky od jogurtu, které jsou rozházené po celé zahradě. Vrátka na ulici jsou otevřená dokořán, zrovna tak, dveře od auta. Na zadní sedačce auta leží pes čerstvě vyválený v blátě, na přední sedačce se pro změnu povalují dokumenty vypadlé z otevřené palubní schránky auta.
Muž vchází do domu a vidí ještě větší nepořádek. Lampa v pokoji je převrácená a vstupní koberec je skrčený u zdi. Uprostřed pokoje hlasitě hraje televize a jídelna je zaházena hračkami a různými díly šatníku.
V kuchyni to nevypadá lépe. Ve dřezu hromada nádobí a pro změnu zde hraje na plné pecky rádio. Zbytky jídla jsou rozházené po stole, navrchu na prostírkách leží kočka. Lednice je otevřená, psí žrádlo leží na podlaze, vedle jsou střepy z rozbité sklenice a u zadních dveří je čerstvě uplácaná hromádka písku.
Muž rychle přeskakuje další hračky a další kusy oděvů, vybíhá schody a naplněn nejhoršími obavami hledá svoji manželku. Má strach, co se jí vážného stalo. Cestou do ložnice ještě registruje, jak dveřmi koupelny prosakuje voda. Nakukuje dovnitř a vidí mokré ručníky na podlaze, rozlité mýdlo v hromadě špinavého prádla a mezi vším další rozházené hračky. Kilometry toaletního papíru se vinou mezi tím vším a zrcadlo a stěny koupelny jsou jasně označeny zubní pastou.
Muž se otáčí a dál rychle spěchá do ložnice, kde ke své úlevě a překvapení zároveň nachází svoji manželku. Manželka, leží v posteli a čte si knihu. Po příchodu muže zvedá hlavu, pěkně se usměje a ptá se manžela, jak se měl celý den?
Muže je evidentně zaskočen a namísto odpovědi se nedůvěřivě dotazuje: „Co se tady dnes stalo?
Manželka se znovu chápavě usměje a v klidu odpovídá:
„Pamatuješ si, drahý, že každý den, když se vracíš z práce, se mě ptáš, co že jsem to vlastně celý den dělala?
„Ano,” odpovídá muž nejistě.
„Tak dnes, abys to konečně pochopil, jsem nedělala vůbec nic!”  🙂

Veselého Silvestra a šťastný nový rok 2011 Vám přeje
Miloš Vystrčil