NKÚ má pochyby o výplatě zvýšených výdělků v justici, zvažuje kontroly

„Neexistuje zákon, to znamená, (že) není možné platy v současné době vyplácet. A podle informací z médií a vyjádření řady představitelů justice k té výplatě došlo ve výši, kterou odvozují z neexistujícího právního předpisu,“ tvrdí Kala.

Soudci a státní zástupci ale jakékoli pochybnosti o zákonnosti lednových vyplacených výdělků odmítají. Argumentují právě loňským verdiktem ÚS, z něhož odvozují svůj nárok na vyšší výdělky. Soudci a státní zástupci tak na rozdíl třeba od poslanců či senátorů na schválení novely zákona o platech ústavních činitelů nečekali.

Justiční šéfové tak od 1. ledna zvýšili platy soudců o bezmála sedm procent, státním zástupcům pak předsedové jejich úřadů přidali procent téměř čtrnáct. A to i přesto, že zákon to momentálně neumožňuje. Zástupci justice to odůvodňují už zmíněným loňským rozhodnutím ÚS.

Šéfové soudů mají jasno

„Máme celkem jasný názor na to, že je třeba postupovat podle toho, co nález Ústavního soudu minulý rok v květnu označil za ústavně konformní znění zákona o platech soudců,“ sdělil šéf Nejvyššího správního soudu Karel Šimka.

Konkrétně Ústavní soud loni v květnu zrušil snížení platové základny pro soudce pod trojnásobek průměrné mzdy. „Vycházíme z nálezu Ústavního soudu, který jednoznačně řekl, že koeficient 2,822 je protiústavní, a tím pádem vrátil situaci do legislativní úpravy, která platila předtím, což je trojnásobek,“ říká předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy.

Jenže tento výklad verdiktu ústavních soudců je podle šéfa NKÚ Kaly sporný. „Je pozoruhodné, že všechny ostatní instituce, které jsou v podobném režimu jako soudci, tak tuto interpretaci nesdílejí. Pokud se potvrdí informace z médií, může dojít k zařazení nové kontrolní akce, kterou bychom to prověřili,“ avizoval Kala.

Zároveň poslal minulou středu ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS) dopis, ve kterém ho žádá o vysvětlení, podle jakého zákona stát lednové platy soudcům poslal. Kala by rád získal od Blažka odpověď do sedmého března.

Ministr přitom na konci ledna postup soudců a státních zástupců nerozporoval. „Pokud stát, respektive moc zákonodárná a výkonná, nebyla schopna dodat předpis, tak reagují podle nálezu Ústavního soudu, což zcela jistě není nelegální,“ prohlásil tehdy.

„Pro mě je to velmi překvapující. Zákon není přijatý, nerozumím tomu, jak někdo může vědět, kolik má dostávat peněz,“ podivuje se předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Je to resortní věc ministerstva spravedlnosti, já si myslím, že ten postup není správný,“ přidává se šéf resortu práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Politici a další lidé placení podle stejného zákona o platech představitelů státní moci jsou zdrženlivější. Minulý týden dostali zálohy na výplaty za leden ve výši prosincových výdělků a nyní čekají, jestli se poslancům příští týden podaří přehlasovat veto prezidenta a platový zákon schválit.