Nové tváře Senátu

23.11.2010
E15, strana 2, Parlament & byznys - příloha (Martin Zika)

Supervolební rok před několika týdny skončil. V horní parlamentní komoře se objevila řada nových tváří, proto jsme pro vás připravili „telefonní seznam“ nových senátorů. Senát sice nemá takové pravomoci jako Poslanecká sněmovna, to ale v žádném případě neznamená, že by senátoři nebyli pro další vývoj země důležití, právě naopak.

 

O tom, jak se nově složená horní komora bude chovat a jakou roli v legislativním procesu bude hrát, se od prvních minut po uzavření volebních místností živě diskutuje. Jde totiž především o to, že Senát poprvé v novodobé české historii zoranžověl, sociální demokracie v něm získala většinu 41 hlasů. ODS bude mít 25 křesel, KDU-ČSL šest, po dvou KSČM, Severočeši. cz a koalice TOP O9 a STAN, po jednom pak Strana pro otevřenou společnost, Nestraníci a Starostové a nezávislí.

Senát sice nyní nejspíš bude vracet řadu vládních návrhů, sněmovna ho ale s pohodlnou vládní převahou může u zákonů, které nevyžadují ústavní většinu, snadno přehlasovat. Pokud ovšem vládu nezačnou „zlobit“ Věci veřejné, které ve volbách propadly a jako reakci oznámily, že chtějí být více sociální a „zelené“. Senát v barvách ČSSD se každopádně může stát, a nejspíš se i stane, hodně viditelným centrem odporu chystaných vládních změn a reforem. Sice pouze verbálním, ale i to může výrazně ovlivnit náladu v celé společnosti. Nové složení Senátu může rovněž významně zasáhnout do volby prezidenta, ať už ve snaze přijmout zákon o přímé volbě, anebo při případné volbě parlamentem. Také nezapomeňme, že právě Senát bude v roce 2012 schvalovat dva nové ústavní soudce. A někteří komentátoři dokonce v nové situaci nedávají příliš velkou šanci penzijní reformě. Podle nich totiž velké zahraniční penzijní fondy nebudou podporovat změnu důchodového systému, kterou Senát odmítne.

Říjnové volby v každém případě vynesly do senátorských křesel několik zajímavých tváří, například Alenu Dernerovou, Miluši Horskou, Milana Pešáka či Veronikou Vrecionovou.

Jsou to lidé, kteří mají za sebou spoustu vykonané práce, jsou aktivní na místní úrovni a přitom se zdá, že mají i čistý morální štít, což současná česká politika potřebuje jako sůl. Doufejme, že to dokážou zúročit i na celorepublikové a vlastně i mezinárodní úrovni.  

***

Brno-město Jan Žaloudík (ČSSD) Uznávaný specialista Jan Žaloudík má dvě atestace I. a II. stupně z oborů chirurgie a klinické onkologie, kandidaturu věd, docenturu a také profesuru v oboru chirurgie. V Masarykově onkologickém ústavu (MOÚ) v Brně prošel řadou funkcí, od odborného lékaře přes náměstka ředitele až po ředitele ústavu, působil i v zahraničí. Před rokem 1989 byl šest let šéfem místní organizace KSČ. Letos v lednu dostal z MOÚ výpověď pro nadbytečnost. Spekulovalo se ale, že za výpovědí stojí Tomáš Julínek a Marek Šnajdr z ODS a že pravým důvodem je Žaloudíkova senátní kandidatura. Brněnský chirurg se pak přímo utkal právě s Tomášem Julínkem, porazil ho, a dokonce získal nejvíce hlasů ze všech zvolených senátorů – přes 21 tisíc. V Senátu chce zúročit své zkušenosti jak z oblasti zdravotnictví, tak školství (dvě funkční období, do roku 2010, byl děkanem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity). „Tématem nepochybně bude sociální únosnost současných reformních škrtů a celá další koncepce dosažení hospodářské a sociální stability. Nechci být kritikem za každou cenu, věřím v potřebu diskuze, zvažování alternativ a možnost konsenzuálních řešení,“ říká Jan Žaloudík, který by rovněž chtěl přispět k proměně Senátu v aktivnější instituci.

 

Hodonín Zdeněk Škromach (ČSSD) Zkušený politik, kterého netřeba dlouze představovat. V letech 1982–1989 byl členem KSČ. V novém režimu se veřejně angažuje prakticky od začátku. Už v roce 1989 byl zvolen předsedou odborové organizace OS KOVO v Sigmě Hodonín (nyní JMA Hodonín), kterým byl sedm let. V roce 1995 se stal členem ČSSD (v současnosti je jejím místopředsedou), od roku 1996 byl nepřetržitě poslancem. O šest let později se stal ministrem práce a sociálních věcí, byl také místopředsedou (i prvním) vlády. V ČSSD je považován za „zemanovce“, v roce 2005 kandidoval proti Stanislavu Grossovi na post šéfa strany. Zdeněk Škromach sice intenzivně používá sociální sítě, například se od něj dozvíte, že se jeho dcera bude vdávat, ale že zeťák zatím nepožádal o její ruku. Na e-mail s dotazem deníku E15 o jeho plánech v Senátu ale neodpověděl. Ve svém volebním programu nicméně mimo jiné bez přesnějších informací říká, že chce prosadit sociálně citlivou důchodovou reformu.

 

Plzeň-město Dagmar Terelmešová (ČSSD) Politicky se angažuje již od roku 1989, kdy se stala členkou ČSSD. Od roku 2002 působí jako místostarostka obce Dobřany a je také radní Plzeňského kraje se zodpovědností za oblast sociálních věcí. Předtím pracovala ve zdravotnictví a podnikala na živnostenský list. Jako senátorka hodlá podle svých slov podporovat projekty, které napomohou rozvoji turistického ruchu v Plzeňském kraji a vytvoří pracovní místa. Zajímá se o rovnost mužů a žen, a to především v otázkách zaměstnání a finančního ohodnocení. V návaznosti na své předchozí zkušenosti by ráda i v Senátu pracovala v oblasti sociálních otázek. Vzhledem ke svému složení a složení vládní koalice podle ní může Senát v tomto volebním období udělat občanům zatím největší službu za dobu své existence. Může být totiž jedinou pojistkou proti asociální politice vlády. „Jako radní pro sociální záležitosti vím, jak moc mohou situaci zhoršit neuvážené škrty, které současná vláda připravuje. Chci být součástí konstruktivní opozice a rozumně zasahovat minimálně tam, kde pravicová vláda šlápne nejvíce vedle a způsobí občanům zásadní problémy,“ říká nová senátorka. Chci být součástí konstruktivní opozice a rozumně zasahovat minimálně tam, kde pravicová vláda šlápne nejvíce vedle

 

Ostrava-město Antonín Maštalíř (ČSSD) Tak jako v případě Jana Žaloudíka měl i souboj dlouholetého komunálního politika a od roku 2006 starosty městského obvodu Slezská Ostrava Antonína Maštalíře o senátorské křeslo pikantní nádech. Jeho největší soupeřkou totiž byla Liana Janáčková, senátorka nechvalně proslulá rasistickými výroky. Tu před druhým kolem veřejně podpořil premiér Nečas, čímž rozhořčil dokonce i ostravské kolegy ze své vlastní strany (Maštalířovi před druhým kolem vyjádřila podporu i vládní strana Věci veřejné). Antonín Maštalíř by rád působil v senátním Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. „Kromě tradičních sociálnědemokratických témat, jako je zachování dostupné zdravotní péče či zachování mateřské a porodného, chci prosazovat řešení problémů, které se bezprostředně dotýkají Ostravy, potažmo Moravskoslezského kraje. Řadím sem mimo jiné nalezení řešení problematiky společnosti RPG Byty nebo dobudování silničních a železničních staveb,“ říká Maštalíř.

 

Frýdek-Místek Petr Gawlas (ČSSD) Vystudovaný speciální pedagog se svému oboru věnoval deset let. Pak ale školské prostředí opustil a od roku 1994 pracuje jako projektový manažer v soukromé firmě. Od roku 2006 je členem ČSSD a je činný i v komunální politice. V současnosti vykonává funkci předsedy místní organizace strany v Jablunkově, je členem Krajského zastupitelstva Moravskoslezského kraje a také zastupitelem města Jablunkov (v letošních volbách získal nejvíce hlasů). Jako jeden z mála ve svých volebních materiálech slíbil, že se v případě zvolení bude Senátu věnovat naplno. „Bylo by farizejstvím tvrdit, že zvládám i dosavadní zaměstnání. Senát neberu jako přivýdělek nebo hobby, je to pro mne závazek jak po osobní, tak profesní stránce,“ napsal Gawlas. Senát neberu jako přivýdělek nebo hobby, je to pro mne závazek jak po osobní, tak profesní stránce

 

Kutná Hora Jaromír Strnad (ČSSD) Absolvent ČVUT v Praze, mimo jiné působil jako ředitel Technických služeb města Čáslav a jednatel soukromé společnosti. Od roku 2003 byl místostarostou města Čáslav (nově starostou), o tři roky dříve se stal členem ČSSD. Působí také jako člen zastupitelstva Středočeského kraje a předseda Výboru pro dopravu Středočeského kraje. Po krajských volbách v roce 2008 byl pro vytvoření velké koalice ODS a ČSSD. Podle svých slov není příznivcem plošného rušení zdravotních poplatků. V Senátu by chtěl zásadním způsobem změnit spolupráci se samosprávami obcí a měst svého obvodu a pomáhat jim realizovat jejich záměry.

 

Kroměříž Miloš Malý (ČSSD) Vystudovaný právník Miloš Malý spojil svůj život po listopadu 1989 především s veřejnou správou. Téměř deset let byl vedoucím stavebního úřadu v Kroměříži, v roce 2006 se stal zastupitelem a poté i starostou města. Od roku 1996 je členem ČSSD, v současnosti je předsedou místní organizace strany v Kroměříži a rovněž členem zastupitelstva Zlínského kraje. „Chtěl bych se stát členem senátního Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, popřípadě Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, mám pro práci v obou těchto výborech potřebnou kvalifikaci a praxi,“ říká Miloš Malý. Také by se rád zaměřil na oblast stavebního práva, které je po zavedení nového zákona podle něj zbytečně složité a zdlouhavé. Chtěl bych se stát členem senátního Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí

 

Jičín Josef Táborský (ČSSD) Josef Táborský vystudoval Vysokou vojenskou školu ve Vyškově a Vojenskou akademii v Brně. Až do roku 2000 působil jako voják z povolání, v témže roce vstupuje do ČSSD. V roce 2006 byl zvolen starostou obce Kopidlo a po krajských volbách v roce 2008 byl jmenován prvním náměstkem hejtmana Královéhradeckého kraje s odpovědností za ekonomiku a evropské záležitosti. Vzhledem k tomuto zaměření by i v Senátu rád působil v hospodářském výboru. Ve funkci se chce zasadit o změnu zákona o rozpočtovém určení daní tak, aby malé obce získaly více prostředků. Chce také podpořit rozvoj dotací a investic z veřejných peněz. V souboji o senátorské křeslo porazil dosavadního místopředsedu Senátu Jiřího Lišku z ODS, který Senát opouští po 14 letech.

 

Bruntál Jaroslav Palas (ČSSD) Jaroslav Palas je absolventem Vysoké vinařské školy v Plovdivu v Bulharsku. Od roku 1981 do roku 1994 by členem KSČ, poté KSČM, za kterou byl v roce 1992 zvolen do Poslanecké sněmovny. Ze strany byl vyloučen v roce 1994 v souvislosti s rozpadem koalice Levého bloku. O rok později vstoupil do ČSSD, za kterou v letech 2002–2005 působil jako ministr zemědělství. Od roku 2008 je hejtmanem v Moravskoslezském kraji, kde byla poprvé od roku 1989 uzavřena koaliční dohoda s KSČM. Palas se stal nechvalně známým kvůli své roli při nevýhodném prodeji státního podílu v potravinářské firmě Setuza lidem napojeným na šéfy organizovaného zločinu Františka Mrázka a Tomáše Pitra. V souvislosti s touto kauzou ČSSD Palase v roce 2006 dokonce stáhla z kandidátky do Poslanecké sněmovny. Jeho působení na ministerstvu zemědělství je poznamenáno nařčením z korupce, klientelismu a špatné personální politiky. V současnosti je Palas členem Dozorčí rady Českých drah. Blansko Jozef Regec (ČSSD) Životní vášní Jozefa Regece je sport. Vystudoval obor trenérství na FTVS Univerzity Karlovy v Praze. Tehdejší Československo, později Českou republiku, dlouhá léta reprezentoval v silniční cyklistice. Za největší úspěchy své kariéry považuje desáté místo na mistrovství světa v Rakousku a osmé a desáté místo na OH v Soulu. Po ukončení aktivní kariéry přijal nabídku trénovat národní tým a v současnosti působí také jako viceprezident Českého svazu cyklistiky. Z jeho celoživotní záliby vyplývá i snaha zasadit se také v senátorském křesle o podporu amatérského i profesionálního sportu a o efektivnější využívání volného času mládeže. Za své téma považuje rovněž dopravní bezpečnost. „Spoustu lidí jsem zřejmě oslovil tím, kdo jsem. Lidé mě znali, protože jsem reprezentoval tento region v cyklistice. Dále mě znali jako člověka jim rovného, člověka, který není zkažený politikou. Doufám, že si to o mně budou myslet i nadále,“ říká o svém vítězství Jozef Regec.

 

Mělník Veronika Vrecionová (ODS) Životopis Veroniky Vrecionové je zajímavé čtení. Inženýrka ekonomie v roce 1990 nastoupila do Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla, kde působila tři roky. Vystřídala zde řadu činností, od těch organizačních až po přípravu zahraničních cest prezidenta a přijímání zahraničních státníků. Po půlroční stáži v National Forum Foundation (dnes Freedom House) mimo jiné pracovala několik let v neziskovém sektoru. Před šesti lety se spolupodílela na organizaci úspěšné senátní kampaně Jiřího Oberfalzera z ODS, zopakovala si to v roce 2006 v kampani Alexandra Vondry. Před pěti lety vstoupila do ODS a o rok později byla zvolena starostkou obce Přezletice, funkci zastává doposud. „Na senátní úrovni bych chtěla prosazovat zejména reformní pravicovou politiku a zákony, které povedou k tomu, aby nedocházelo k dalšímu zadlužování ČR,“ říká a dodává, že by chtěla využít svých zkušeností z komunální politiky a pomáhat představitelům obcí při řešení jejich problémů.

 

Tábor Pavel Eybert (ODS) Pro Pavla Eyberta začíná v Senátu již třetí volební období, je to jeden z nejdéle působících senátorů. Zároveň působí jako starosta obce města Chýnov a předseda Sdružení pro výstavbu D3 a R4. V minulém volebním období byl místopředsedou senátního Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Před rokem 1989 působil jako pedagog a svou politickou kariéru zahájil v Občanském fóru. Za své priority označuje zeštíhlení státní byrokracie a chce se aktivně angažovat v boji za vynutitelnost práva. Stávající objem zákazů a příkazů, které zákony obsahují, považuje za maximum, které by mělo být snižováno. V regionu je znám především jako zastánce dostavby silnice D3. „Mojí politikou v Senátu je starat se o věci, které jsou nezbytné pro obce a města. O to, co řídí život občanů ve městech. Jsou to věci týkající se stavebního řádu, vodovodů, kanalizací, popřípadě všech dalších sítí,“ řekl. Jeho letošní vítězství bylo velmi těsné a nad svým soupeřem, bývalým ministrem zemědělství Janem Mládkem z ČSSD, zvítězil o pouhých 730 hlasů.

 

Liberec Přemysl Sobotka (ODS) Svůj senátorský mandát obhájil Sobotka již potřetí. V minulém volebním období byl jmenován předsedou Senátu. Před vstupem do politiky působil jako lékař a později i ve vedení nemocnice v Liberci. V roce 1991 stál u vzniku liberecké ODS. V současnosti se o něm mluví jako o možném kandidátu na prezidenta v roce 2013. Sobotka by podle svých slov s nominací souhlasil, pokud by měl silný mandát od své strany, i když to nepovažuje za aktuální téma. Podporuje přímou volbu prezidenta. Významnou roli sehrál letos na jaře v kauze kolem pádu Mirka Topolánka, když jej veřejně jako první vyzval, aby odstoupil z funkce předsedy ODS. K současnému rozložení sil v horní komoře parlamentu říká: „Středopravá koaliční vláda nemůže vládnout podle not levicové opozice. Sociální demokraté mají v plánu dělat obstrukce, což není pro tuto zemi dobré.“ Za dosavadní velký úspěch Senátu pod svou taktovkou považuje vysokou úspěšnost přijímání senátních změn Poslaneckou sněmovnou. „Zákony jsme zkvalitnili především s ohledem na ústavu. Druhá poloha je zahraničněpolitická. Český Senát si vybojoval velmi silnou pozici vůči velkým zemím Evropské unie, konkrétně například k Německu.“

 

Nový Jičín Zdeněk Besta (ČSSD) Zdeněk Besta působí v současnosti jako starosta Zbyslavic a zastupitel Moravskoslezského kraje. V minulosti byl rovněž poslancem. Současnou vládu označil za „škrtací“ a naznačil, že nemá jeho důvěru. Bude prý mimo jiné prosazovat větší kontrolu majetkových poměrů veřejných funkcionářů či úředníků, kteří dohlížejí na státní zakázky. Ke svému uplatnění v Senátu říká: „Můj novojíčínský senátní obvod je hodně zemědělského charakteru a naše zemědělce tíží nízké výkupní ceny i špatně nastavené dotace EU, proto bych chtěl pracovat ve Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Nebo, vzhledem ke svým dosavadním zkušenostem starosty, bych mohl pracovat ve Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a tam prosazovat například spravedlivější rozdělování rozpočtového určení daní pro menší města a obce.“ Chci prosazovat spravedlivější rozdělování rozpočtového určení daní pro menší města a obce

 

Praha 11 Milan Pešák (ODS) Nevidomý Milan Pešák po maturitě absolvoval kurz programování pro zrakově postižené a programováním se pak také řadu let živil. V roce 1989 byl jedním ze zakladatelů České unie nevidomých a slabozrakých, jejímž prezidentem byl zvolen v roce 1994. Vedl ji i po sloučení ve Sjednocenou organizaci nevidomých a slabozrakých ČR až do června 2006. Tehdy rezignoval především kvůli přijetí zákona o sociálních službách, který podle něj zhoršuje finanční efektivitu systému. Politické angažmá Milana Pešáka začalo v roce 2002, kdy vstoupil do ODS. O čtyři roky později byl zvolen zastupitelem hlavního města Prahy a následně i radním pro oblast zdravotnictví. Této oblasti se chce věnovat i v Senátu. Rád by mimo jiné prosadil zákon o rehabilitaci, který by pomohl například lidem propuštěným z nemocnice po mozkové mrtvici nebo těžkém úrazu znovu získat dovednosti nezbytné pro kvalitní a v maximální míře samostatný život. A chce se zaměřit i na hazard. Nelíbí se mu, že když město zruší vyhláškou výherní automaty, ministerstvo financí často na stejném místě mnohem víc nových vzápětí zřídí.

 

Český Krumlov Tomáš Jirsa (ODS) Svůj druhý senátorský mandát obhájil v souboji s Vladimírem Špidlou, který se v letošních senátorských volbách pokoušel o návrat do vysoké politiky. Věří, že voliči ocenili jeho šestiletou senátní práci pro region. Jirsa absolvoval katedru ekonomiky a řízení energetiky na ČVUT v Praze. V roce 1991 začal pracovat jako tajemník městského úřadu v Hluboké nad Vltavou a v roce 1994 se stal jejím starostou. Tuto funkci zastává i v současnosti. V Senátu by rád pokračoval ve Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Ke svému programu říká: „Jsem součástí vládní koalice a chci v Senátu obhajovat návrhy reformních zákonů.“ Věnuje se také regionální politice. Jeho velkým tématem je Šumava. „Cenou za experiment s bezzásahovostí, která způsobila kůrovcovou kalamitu, je dnešní masivní kácení a vytváření holin ve druhých zónách národního parku. Kácení a těžby nemají v existenci NPŠ obdoby, ale jsou výjimečné i z hlediska standardů ostatních evropských národních parků. Celou nezvládnutou situaci na Šumavě považuji za tragickou,“ popisuje své stanovisko. Intenzivně se věnuje i otázce záchrany otáčivého hlediště v zámeckém parku v Českém Krumlově.

 

Praha 6 Petr Bratský (ODS) Petr Bratský absolvoval obor provoz a ekonomika železniční dopravy na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině a do roku 1990 pracoval jako odborný asistent v Dopravním rozvojovém středisku Praha. Spoluzakládal Občanské fórum a později i ODS. Do roku 2002 byl starostou městské části Praha-Stodůlky a v letech 2002–2010 působil jako poslanec. Senátorské křeslo vybojoval po těsném souboji s Bedřichem Moldanem, s nímž ale hodlá do budoucna spolupracovat. „Budu s ním konzultovat některé věci týkající se životního prostředí,“ říká. Chce zůstat v úzkém kontaktu s občany a plánuje zřídit svou senátorskou kancelář v Praze 6. Jeho dalším záměrem je podporovat priority vlády Petra Nečase. Kdyby se sám mohl hlásit do vlády nebo do stínové vlády, žádal by o práci v rezortech ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, případně místního rozvoje. „Jako dlouholetému starostovi jsou mi blízké oblasti bytové politiky, územního rozvoje, získávání prostředků ze strukturálních fondů EU pro rozvoj našich regionů, oblasti dopravy, školství, sportovišť i kultury,“ říká k dalším oblastem svého zájmu.

 

Olomouc Martin Tesařík (ČSSD) Martin Tesařík absolvoval Vysoké učení technické v Brně a před vstupem do politiky působil jako ekonom. V politice nejdříve vystupoval jako nezávislý a později se stal členem ČSSD. Během své politické kariéry dosáhl na post primátora města Olomouce a v roce 2006 se stal poslancem. V Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR působil ve výboru pro obranu. Od roku 2008 je hejtmanem Olomouckého kraje. Tesařík je členem Českého červeného kříže a podporuje sdružení pracující v oblastech požární ochrany a péče o zdravotně postižené. V Senátu chce zúročit dlouholeté zkušenosti z kraje. „Hodlám se zaměřit zejména na legislativu týkající se veřejné správy a samosprávy. Konkrétně se jedná třeba o komplexní ochranu před povodněmi a podobná témata, která trápí občany,“ říká ke svým prioritám nový senátor. Hodlám se zaměřit zejména na legislativu týkající se veřejné správy a samosprávy

 

Beroun a Praha-západ Jiří Oberfalzer (ODS) Jiří Oberfalzer vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. Po promoci působil nejdříve jako učitel a později mimo jiné jako ředitel Tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla. Do ODS vstoupil v roce 1999 a v roce 2004 byl za tuto stranu poprvé zvolen senátorem. V minulém volebním období se stal mediálně známým především jako člen skupiny senátorů, která podala ústavní stížnost na Lisabonskou smlouvu. Zasazuje se také za zrušení takzvaného náhubkového zákona. V letošním volebním programu měl mimo jiné nízké daně jako cestu ke zvýšení příjmů státu a oživení ekonomiky či omezování byrokracie a snižování zadluženosti státu. Oberfalzer podporuje přímou volbu prezidenta a hodlá prosazovat většinový systém u voleb do Poslanecké sněmovny. V roce 2004 založil nadační fond Letorosty, jehož souhrnný příspěvek neziskovým organizacím Středočeského kraje činí za pět let 5,5 milionu korun. Senátor je také zakladatelem hudebního festivalu Berounské Letorosty.

 

Jihlava Miloš Vystrčil (ODS) Původním povoláním je Miloš Vystrčil učitelem na gymnáziu, kam nastoupil po absolutoriu na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Své politické angažmá zahájil v roce 1991 vstupem do ODS. V roce 1998 se stal starostou města Telče a později i hejtmanem Kraje Vysočina, kde působil do roku 2008. Od roku 2009 učí na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě a zároveň je zastupitelem Telče a Kraje Vysočina. Ve své práci v Senátu se chce zaměřit na regionální rozvoj a vzhledem k minulosti připadá v úvahu i oblast školství. Podle svých slov se po zkušenostech z postu hejtmana také velmi zajímá o bezpečnost a způsob fungování policie a hasičů. O působení v Senátu řekl: „Udělám maximum pro to, aby tento region (Vysočina-pozn. red.) byl v Praze známější než doposud, aby přijímané zákony zohledňovaly i území více administrativně roztříštěná a abych trochu pomohl změnit image politiků jako lidí, kteří berou vysoké peníze za nicnedělání.“

 

Pardubice Miluše Horská (Nestraníci) Už postup Miluše Horské do druhého kola byl pro spoustu lidí obrovským překvapením a její vítězství nad podnikatelem Jiřím Komárkem z ČSSD asi čekal jen málokdo. Jenže úspěch spoluzakladatelky a ředitelky pardubické Základní školy Svítání, ve které řídí více než 100 zaměstnanců a 170 žáků, nelze nazvat náhodou. Je za ní totiž vidět spousta práce a aktivit. Mimo své zaměstnání například přednáší na Univerzitě Hradec Králové, je lektorkou Centra celoživotního vzdělávání Pardubice a předsedkyní Koalice nevládek Pardubicka. Absolvovala také několik vzdělávacích kurzů a získala řadu ocenění, například letos zvítězila v anketě Největší žijící osobnost Pardubic. Miluše Horská tvrdí, že jejím dlouhodobým cílem je vrátit morálku a etiku do politiky a vylepšit mezilidské vztahy ve společnosti. V naší zemi totiž podle ní nejen příliš neplatí zákony, ale hlavně dohody mezi lidmi. „Jsem přesvědčena, že je potřeba začít u dětí, ve školách. Chci se zasadit o zavedení etiky do školních osnov i univerzitní přípravy budoucích učitelů,“ říká Horská, která podle svých slov vnímá jako zásadní potřebu zefektivnit a zrychlit práci soudů a zajistit vymahatelnost práva, chce prosadit víceleté financování neziskových organizací a tak dále. Praha 10 Jaromír Štětina (TOP 09 + STAN) Mezi senátory staronová tvář, v horní komoře parlamentu působí od roku 2004. Jaromír Štětina pracoval jako novinář, mimo jiné byl šéfredaktorem Lidových novin, respekt si vysloužil zejména jako válečný zpravodaj. Pracoval přibližně ve dvaceti válkách, v některých dlouhodobě. Získal několik ocenění, například cenu Novinářská křepelka, Cenu Františka Kriegla, Cenu Ferdinanda Peroutky či státní vyznamenání za zásluhy. Před listopadem 1989 byl několikrát zatčen a vyslýchán tehdejší Státní bezpečností, která ho v osmdesátých letech evidovala jako nepřátelskou osobu. Dnes je Jaromír Štětina považován za nekompromisního bojovníka proti komunistické ideologii a za své srovnávání komunismu s nacismem je také řadou lidí kritizován. V roce 2005 společně s Martinem Mejstříkem připravil novelu trestního zákona, která měla komunistickou ideologii postavit mimo zákon. A jaké jsou jeho hlavní cíle pro další období v Senátu? „Snaha omezovat extrémní politické síly, ať už je to nacismus, komunismus či radikální islamismus. A také snaha o diverzifikaci energetických zdrojů. Tedy dbát o to, abychom jednou nemuseli doma sedět v kožichu jen proto, že nebudeme mít dodávky plynu.“

 

Karlovy Vary Jan Horník (TOP 09 + STAN) Jan Horník získal senátorské křeslo již podruhé a jeho vítězství bylo přesvědčivé. Ve druhém kole totiž získal 72 procent hlasů, což v absolutních číslech znamená více než deset tisíc oproti čtyřem tisícům Josefa Pavla z ODS a zároveň vítězství s největším rozdílem. Tak jako řada dalších letos zvolených senátorů i on působí ve veřejném sektoru mnoho let. Už v roce 1990 byl zvolen starostou obce Boží Dar, je jím dodnes a nejvíce hlasů získal i v nedávných komunálních volbách. Během dvaceti let svého starostování ovšem obec rekordně zadlužil – dluh vůči bankám činí 260 tisíc korun na hlavu, celkově 47 milionů korun. Horník se ale hájí tím, že je to kvůli evropským dotacím, protože obec vždy musí dát část peněz ze svého. A pravda je, že Boží Dar jen za poslední čtyři roky získal 112 milionů korun. Ve svých senátních plánech má zajímavé body. Rád by prosadil přímou volbu prezidenta, ale i starostů a hejtmanů a také změnu volebního zákona pro volby do menších obcí. Kandidovat by podle jeho představ mohli pouze jednotlivci a podle obdržených hlasů by se pak velmi jednoduše sestavovala i nová zastupitelstva.

 

Brno-město Stanislav Juránek (KDU-ČSL) Při pohledu do životopisu Stanislava Juránka lze konstatovat, že politika je jeho osudem. Vystudoval sice lesní inženýrství, ale už v roce 1989 vstoupil do Občanského fóra jako mluvčí v podniku Jihomoravské lesy. O pět let později byl zvolen zastupitelem a radním v městské části Brno a od téhož roku je členem KDU-ČSL. V lednu 1997 byl zvolen starostou Židenic a v roce 2000 se stal hejtmanem Brněnského kraje, který byl o rok později přejmenován na Jihomoravský kraj, jemuž jako hejtman Juránek šéfoval až do roku 2008 (dokázal jako jediný v tomto období narušit hegemonii ODS, která měla 13 hejtmanů ze čtrnácti). A letos v září se stal prvním náměstkem hejtmana Jihomoravského kraje. Stanislav Juránek považuje za důležité vyřešit zákony týkající se změn v důchodovém systému. Vůbec by rád ovlivnil vládní reformy. Jak tvrdí, je pro něj důležité, aby nepoškozovaly rodiny s dětmi, například nesouhlasí se škrty v porodném či sociálních dávkách. „U každého zákona budu zkoumat dopad na trojgenerační rodinu a dopad na rozpočet obcí a krajů, na to se totiž velmi často zapomíná,“ dodává.

 

Ústí nad Orlicí Petr Šilar (KDU-ČSL) Souboj lidoveckého Petra Šilara s Miloslavem Souškem z ČSSD byl jedním z nejnapínavějších, reprezentant KDU-ČSL v prvním kole zvítězil o pouhých 98 hlasů, vítězství pak zopakoval i o týden později. A byl to pro něj v krátké době druhý triumf, protože v komunálních volbách v Horní Čermné zvítězilo jeho sdružení nestraníků téměř se 70procentním podílem a Petr Šilar získal i nejvíce hlasů. Dlouhodobě se věnuje problematice venkova a zemědělství, totéž platí i pro jeho angažovanost ve veřejných záležitostech. V roce 1989 se stal aktivním členem Občanského fóra, později byl šest let členem Unie svobody a v roce 2005 vstoupil do KDU-ČSL. V letech 1990–2000 byl starostou města Letohrad, od roku 2000 je členem Rady Pardubického kraje. Je známý svým bojem za zrušení letního času, v němž už zaznamenal jistý úspěch: zbytečnost tohoto opatření uznala Evropská komise. Deníku E15 Petr Šilar potvrdil, že bude v tomto snažení pokračovat i v Senátu. A zaměřit se chce také na problematiku venkova a zemědělství.

 

Most Alena Dernerová (Severočeši.cz) Dětská neuroložka Alena Dernerová už několik let působí jako komunální politička a tvrdí o sobě, že se jako senátorka chce snažit o nápravu pokřiveného zdravotnického, ekonomického a morálního systému v naší zemi. A především bojovat proti korupci. Byť to zní poněkud nekonkrétně, možná i trochu jako fráze, v případě Aleny Dernerové to tak být nemusí. Stojí za ní totiž konkrétní činy. Například v roce 2008 začala kritizovat podle ní až o 30 procent předražené nákupy přístrojů v akciové společnosti Krajská zdravotní a obrátila se kvůli tomu na antidefraudační úřad v Bruselu při Evropské komisi. Letos za to získala od Nadace Charty 77 Cenu Františka Kriegla, pravidelně udělovanou za občanskou statečnost. Novopečená senátorka se chce angažovat i v oblasti zdravotnictví. „Základní otázky zdravotnictví stále nejsou definovány. Chybí standard lékařské péče, takže nemůžeme definovat nadstandard, měla by být nastavena jasná pravidla vícezdrojového financování, ve hře je i léková politika a další,“ dodává.

 

Ústí nad Labem Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz) Jaroslav Doubrava se do Senátu vrací po šesti letech. Byl zvolen již v roce 1998 jako kandidát KSČM, ale o šest let později prohrál s Pavlem Sušickým z ODS, se kterým se utkal i letos a porážku mu vrátil. Od roku 1990 do letošního listopadu byl starostou obce Telnice. V roce 2008 se rozešel s komunistickou stranou a stal se zastupitelem Ústeckého kraje za hnutí Severočeši.cz. K jeho cílům patří podpora dostavby dálnice D8 a chce se věnovat i řešení regionálních problémů, především sociálních. „Spolu s dalšími kolegy se chci v Senátu postavit přijetí zákonů, které půjdou proti lidem, případně se budeme snažit snížit jejich dopad,“ poznamenal Doubrava. V Senátu chce působit ve Výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost a také v mandátovém a imunitním, jejichž členem již byl v průběhu svého předchozího mandátu. Před vstupem do politiky pracoval Doubrava jako elektromechanik u Českých drah. Chci se postavit přijetí zákonů, které půjdou proti lidem

 

O autorovi  Připravili: Martin Zika, Hana Kůrová