Novela Ústavy – imunita – senátní návrh

čas 14:54:10 – 15:01:03:

Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já se omlouvám, ale možná trochu jinými slovy tady zopakuji část toho, co tady říkal už můj kolega Luděk Sefzig, a co jsem tady říkal já minule, protože se mi zdá, že v některých věcech si nerozumíme, nebo v některých věcech si nechceme rozumět.

To, o čem se bavíme, je fakt, že za nějakých okolností, které ovlivňuje v našem případě Senát, může být senátor vyloučen z trestního stíhání pro nějaký čin, který buď spáchal, nebo nespáchal, a pro který byl žádán o to, aby byl k trestnímu stíhání povolán.

Ta debata je o tom, jestli bude vyloučen z trestního stíhání po dobu trvání svého mandátu, a nebo navěky. Zkusme si představit, co způsobí pro toho člověka a pro Senát jako instituci, když změníme ten zákon tak, jak navrhuje paní kolegyně Paukrtová. Představte si, že dojde k té situaci, že vyloučení z trestního stíhání je omezeno na dobu trvání mandátu a skutečně Senát vydal nebo odepřel souhlas k trestnímu stíhání. Pak ten člověk, senátor, kterému byl odepřen souhlas k trestnímu stíhání, se může nacházet celkem ve 4 situacích.

Buď chtěl být vydán, nebo nechtěl být vydán, a buď je vinen, nebo není vinen.

Vezměme si situaci, že chtěl být vydán. Přesto došlo k tomu, že souhlas k trestnímu vydání byl odepřen. On chtěl být vydán, v jaké situaci se nachází jako člověk a jako senátor? Jako člověk je v situaci, kdy klesá jeho politická autorita. Protože on chtěl být vydán, ale nebyl vydán, tudíž je chráněn. A lidé nemají rádi, když je někdo chráněn, když oni si myslí, že by neměl být chráněn, ač je senátor. Tím pádem se snižuje jeho šance, že příště se znovu stane senátorem. Tím pádem se zvyšuje pravděpodobnost toho, že až přestane být senátorem, tak bude znovu zažádáno o to, aby byl vydán a aby byl trestně stíhán. A on pak, přestože chtěl být vydán, se nachází v situaci, kdy už není senátorem, už není úspěšným politikem, ale je nezvoleným člověkem a stíhaným člověkem.

To je situace, do které se může dostat. A je docela pravděpodobná, pokud chce být vydán, a přesto komora mu to odepře a, v uvozovkách, ho tedy ochrání a tím ho může lidsky docela zničit. Sama na druhé straně v tomhle okamžiku se zabezpečí, že on dál v ní pracuje a tím pádem ta instituce jako taková neutrpěla.

Druhá varianta je, že komora odepře souhlas a on nechtěl být vydán, zřejmě proto, že ví, že je vinen. V tom okamžiku si vůbec nejsem jistý, že Senátu se podařilo uchránit sebe jako instituci. Protože jemu se podařilo to, že v Senátu jako v instituci pracuje člověk, který zřejmě spáchal trestný čin. A hlasuje člověk, který zřejmě spáchal trestný čin. Tímto způsobem jsme my, v uvozovkách, ochránili Senát, pokud jsme ho nevydali a on nechtěl být vydán.

To znamená, nechápu, kde je tady ta úžasná možnost Senátu ochránit instituci i proti vůli člověka, respektive být vydán. Respektive nechápu, jak je tím způsobem ta instituce ochráněna nebo jak se zlepšilo její rozhodování?

Takže to je ta druhá možnost, že nechtěl být vydán a nebyl vydán. A pak si vezměme tu situaci na konci, co se stane? Poté, co ten člověk dál pracuje v Senátu, a přitom měl být někde za mřížemi, ještě jak hlasuje? Čemu se věnuje? To už tady Luděk Sefzig říkal, věnuje se tomu, aby udělal všechno pro to, aby nemohl být stíhán ani poté, co skončí jeho mandát. Nepracuje pro Senát, nepracuje pro tuto republiku, pracuje pro sebe a pro to, aby dokázal udělat všechno tak, aby poté buď vůbec nebyl stíhán a všechny důkazy zametl pod koberec, a nebo udělal nějaké jiné věci, které zabezpečí, aby skutečně ten jeho trest byl co možná nejmenší, poté, co konečně může být stíhán.

Takže to je situace, do které se dostáváme díky tomuto pozměňovacímu návrhu. A ta situace podle mě není dobrá ani pro toho člověka, ani pro Senát. A Luděk Sefzig to říkal – možnost řešit to je tím, že dáme možnost tomu člověku, aby měl silnější slovo, než má Senát. Aby řekl, když řekne, já chci být vydán, tak byl vydán. Pokud toto neuděláme, tak tento návrh je dle mého názoru buď stejný, nebo horší než to, co dneska existuje.

To je můj komentář k tomu. Omlouvám se, že ho tady říkám poněkud podrobněji už podruhé, a vy se, prosím vás, zamyslete nad tím, zda je dobré uložit někomu, kdo má být zavřen, pracovat v Senátu po dobu trvání jeho mandátu, nebo zda je dobré, aby ten, kdo má být vydán, a chce být vydán, nebyl vydán a trpěl s tím, že poté, až přestane být senátorem, až – díky tomu, že jsme snížili jeho politickou autoritu – bude trestně stíhán a ta možnost jeho obrany bude samozřejmě menší než v době, kdy je senátorem a kdy se jako senátor standardním způsobem v trestním řízení mohl bránit. Děkuji za pozornost.

čas 15:10:48 – 15:13:07:

Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, děkuji vám za slovo. Budu jenom reagovat na slova paní kolegyně Jiřiny Rippelové.

Já jsem tady nemluvil vůbec o návrhu pana kolegy Kubery, který mimochodem také podporuji, ale teď jsem mluvil o tom současném návrhu. Moje otázka byla: Pokud Senát nevydá k trestnímu stíhání senátora, který nechtěl být vydán, tak je logické, že zřejmě nechtěl být vydán proto, protože zřejmě je vinen. A v tom okamžiku se nestalo nic jiného než to, že mezi senátory je člověk, který spáchal trestný čin a jako osoba zrovna příliš velkou osobní integritou z hlediska morální integrity neoplývá.

Takže moje otázka byla, jak se tedy tím nevydáním Senát ochránil, když ponechal ve svém středu člověka, který zřejmě spáchal trestný čin? A ta druhá možnost, která nás zajímá, je, když Senát nevydá člověka, který chtěl být vydán? V tom okamžiku se zase dle mého názoru Senát nijak neochránil, protože když nevydal člověka, který chtěl být vydán, tak ho politicky oslabil. Protože on chtěl být vydán z jediného důvodu, a to z toho, že se chce očistit. A pokud se nemůže očistit, tak je politicky oslaben. A pokud je politicky oslaben on jako senátor, tak je politicky oslaben celý Senát.

Čili zase, dle mého názoru, nedošlo k žádné ochraně Senátu jako instituce. O tom jsem mluvil, nemluvil jsem o návrhu pana senátora Kubery. Já doufám, že to je úplně jasné. A pokud někdo v tomhle směru míní argumentovat jinak, tak ať v tomto smyslu argumentuje. Ale neodkazuje se na jiné zákony a na jiné návrhy jiných zákonů. Já tvrdím, že tento návrh Senát jako instituci neposiluje a v ničem nechrání.