Praha, 4. schůze Senátu
Návrh senátního návrhu zákona senátora Jiřího Dienstbiera, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb. o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 62/2003 Sb. o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 130/2000 Sb. o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (Tisk č. 404)
čas 11:56:52 – 11:59:13:
Vážený pane předsedající, vážený pane předkladateli, kolegyně a kolegové. Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. A to, co tady dneska máme, je návrh, který, pokud chceme, aby demokracie fungovala, bychom přijímat neměli. Já vysvětlím proč, ještě to tady zmíněno nebylo.
Problém tohoto zákona kromě toho, co tady bylo řečeno, je ještě v tom, že volič může, nikoliv musí přidělit preferenční hlasy. A pokud někdo z vás byl někdy u voleb, tak je spousta hlasovacích lístků nezaškrtaných, nejsou využity preferenční hlasy. A všichni tito lidé v podstatě souhlasí s kandidátkou tak, jak ji navrhla strana. A abychom byli korektní, tak potom by se měla čísla jedna, dvě, tři, čtyři jakoby dodatečně zakroužkovat. Preferenční hlasy tito kandidáti nedostali, protože lidé souhlasí s pořadím a tím pádem nekroužkují, jako někdy někteří nekroužkují jedničku, protože jedničkou je ten, kdo tam automaticky podle nich je. A pokud my nedokážeme, a to nedokážeme, lidem vysvětlit, že mají kroužkovat vždycky a že když souhlasí s pořadím a mají k dispozici třeba čtyři nebo pět kroužků, že by měli zakroužkovat jedničku, dvojku, trojku, čtyřku a pětku. Tak to všechno ostatní je potom veliký problém, který může absolutně zkreslit to, jak lidé kandidáty vnímají. Proto už i těch pět procent je naprostá hranice z hlediska matematického, co si my můžeme dovolit, právě kvůli tomu, že nikdy ti lidé nebudou tak poučeni, aby pochopili, že v okamžiku, kdy s pořadím souhlasí, že to mají vyjádřit tím, že své kroužky použijí pro prvních pět, čtyři, sedm, podle toho, kolik je kandidátů. To oni nikdy neudělají, že to nejde.
Velmi prosím, abychom tento návrh nepřijímali, protože to bychom naopak způsobili, že dobří kandidáti stranou nominovaní na první pozice by na to dopláceli, protože oni je vidí na první pozici, a to znamená, že je nekroužkují. Děkuji za pozornost.
čas 12:17:18 – 12:19:38:
Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, pozměňovací návrh, který je předložen, posunuje hranici 0 % na 3 %, čímž mírné riziko toho, jak tady správně (a já to neříkám často) podotkl pan místopředseda Škromach, že menšina rozhodne proti vůli většiny, se zmenšuje. Ale riziko zůstává.
Znovu rizika zopakuji, protože se mi zdá, že tady došlo v projevu – prostřednictvím pana předsedajícího – pana kolegy Dienstbiera; co by učitel matematiky na střední škole nepřežil. Na serveru www.volby.cz se nedozvíte, kolik hlasovacích lístků zůstalo volných a nebyly na nich použity preferenční hlasy. To tam nikde není napsáno.
Druhá věc, která v tomto návrhu je, že volič nemusí použít preferenční hlasy. Kdyby tento návrh obsahoval, že je musí použít, byla by to jiná situace. Kdyby tento návrh obsahoval, že když je nepoužil, budou „kroužky“ přiřazeny prvním x-kandidátům podle toho, jak se kroužky dávají – zase by to bylo matematicky korektní.
Toto v návrhu obsaženo není. Je pravda, že většinou lidé intuitivně té jedničce kroužek poskytnou. Ale nečiní tak u dvojky, trojky a u čtyřky.
A – prostřednictvím pana předsedajícího – aby pan kolega Dienstbier mohl erudovaně a korektně prohlásit to, co prohlásil, tak by nejdříve kroužky musel přidělit u všech hlasovacích lístků, které je neobsahovaly, a následně spočítat preferenční hlasy. A pak teprve říct, jestli by to vyšlo stejně, nebo nikoliv.