Novela z. – zákoník práce

Praha, 52. schůze Poslanecké sněmovny

Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 876/ – třetí čtení

Poslanec Stanislav Grospič
Poslanec Antonín Seďa
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová
Poslanec Michal Babák
Poslanec Jaromír Drábek
Poslanec Otto Chaloupka
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová
Senátor Miloš Vystrčil

Vážená paní předsedkyně, ctěné kolegyně a kolegové, děkuji za možnost tady vlastně už potřetí v krátké době vystoupit a vzhledem k tomu, co tady zaznělo a vzhledem k tomu, jak velká pozornost je ze strany nejen zaměstnavatelů, ale zejména zaměstnanců k tomu, zda návrh bude schválen, nebo nebude, věnována, si dovolím pár slov.

Jak tady už řekla paní ministryně, návrh zákona, jak přišel ze Senátu, byl velmi široce diskutován a nezrodil se původně ani v mé hlavě ani v Senátu. Zrodil se na základě požadavků, které se v tomto případě sešly jak ze strany zaměstnanců, tak zaměstnavatelů, kteří je velmi pečlivě a dlouho konzultovali. Trvalo to, pro vaši informaci, zhruba šest měsíců, a pak vznikl kompromisní návrh, který dnes máte před sebou a ke kterému jsou navrženy tři pozměňovací návrhy, ke kterým za chvilku promluvím.

Návrh, když to velmi zjednoduším, říká, že pokud bude přijat, zvýší se konkurenceschopnost našich podnikatelů, našich zaměstnavatelů a zároveň synergicky s tím dojde i k tomu, že se zvýší kultura našich zaměstnanců. Já o tom ještě promluvím podrobněji, ale skutečně dnes tomu je tak, že pokud zaměstnavatel chce získat pracovníka na dobu určitou, tak si pořizuje agenturního pracovníka, to znamená pracovníka, který nedisponuje téměř žádnými právy a žádnými možnostmi, a z tohoto hlediska mi připadá docela úsměvné, když tady například pan poslanec Grospič prostřednictvím paní předsedající říká, že tento návrh zákona zvyšuje tlak na zaměstnance. Tlak na zaměstnance je naopak snížen, protože tomu, kdo má být zaměstnán na dobu určitou, se umožňuje doby určité zúčastnit také jiným způsobem než pouze jako agenturní zaměstnanec. Čili je to jinak, než tady bylo řečeno jedním z předřečníků.

Ještě předtím, než promluvím k pozměňovacím návrhům, si dovolím pár poznámek k vystoupení pana poslance Drábka. Důležitou věcí, která tady nebyla zdůrazněna, je, že pokud má dojít podle návrhu tohoto zákona k řetězení pracovních smluv na dobu určitou, tak se tak může stát jedině tehdy, když se zaměstnanci a zaměstnavatel dohodnou. Toto platí v případě, když existuje odborová organizace. Pokud tomu tak není, může zaměstnavatel vydat vnitřní předpis, který však musí obsahovat čtyři náležitosti. První je, že musí být vymezeny důvody, proč tak činí, a důvody mohou být pouze vážné provozní podmínky nebo zvláštní charakter práce. Druhá věc, kterou musí zaměstnavatel udělat, je, že stanoví pravidla, jak se zaměstnanci, kteří budou zaměstnáni na dobu určitou, bude zacházeno. Pravidla musí být jasně v předpisu nebo dohodě s odboráři popsána a není možné se chovat mimo rámec pravidel. Proč, řeknu za chvíli. Třetí podmínka, kterou musí zaměstnavatel splnit, je, že musí jasně vymezit okruh zaměstnanců, kterých se bude dohoda nebo vnitřní předpis týkat. Čtvrtou věcí je, že musí být jasně určena doba, na kterou se dohoda uzavírá. To znamená, že je jasné, že zaměstnavatel je vázán jednoznačnou dohodou nebo podmínkami ustanovenými v předpisu, a pokud je nebude plnit, může být ze strany zaměstnanců postižen například tím způsobem, že dohodu bude kontrolovat například inspektorát práce a potom vyřkne stanovisko.

Tady se vrátím k tomu, co říkal pan poslanec Drábek, který říká, že dojde ke zvýšení administrativy. Ano, možná dojde, ale to zásadní, co tady platí, je na rozhodnutí zaměstnavatele a zaměstnanců, jestli si chtějí, nebo nechtějí zvýšit administrativu. Nikdo jim to nenařizuje. Pokud nechtějí zvyšovat administrativu, můžou postupovat standardně podle zákona a žádná administrativa jim nenaroste. To je naprosto zásadní rozdíl, který tady nebyl panem Drábkem zmíněn. Oni mají možnost si na základě svého vlastního rozhodnutí rozhodnout, zda administrativa naroste, nebo nikoliv. Není to tak, že by je k této věci někdo nutil. Takže tolik ke druhé zásadní připomínce.

A nyní k pozměňovacím návrhům. První pozměňovací návrh se týká pana poslance Otto Chaloupky. Tady, pokud to mám říct velmi mírně, je návrh neevropský, dle mého názoru je i nepromyšlený, směřuje proti sociálnímu smíru a odměna, kterou by, v uvozovkách, získal ten bez důvodu vypovězený zaměstnanec, je, řekl bych, velmi nízká. Je to o 25 % více, než když je to s udáním důvodu a podle standardních podmínek. To znamená, zákon jako takový v této podobě mi připadá jako nepřijatelný, jako zákon, který by ničemu nepomohl a nikomu nepomohl.

Pozměňovací návrh číslo 2 je pozměňovací návrh pana Miroslava Bernáška. Přestože nebyl od začátku projednáván, tak se nakonec podařilo návrh zkrácení minimální doby odpočinku mezi směnami projednat i se sociálními partnery, a kromě, abych tady byl korektní, Odborového svazu Kovo všechny ostatní odborové svazy i zaměstnavatelské svazy s tímto návrhem souhlasí. Moje pozice k tomuto návrhu je tím pádem mírně pozitivní. Věřím, že do budoucna bude možné, aby se věci i v těchto případech podařilo více dokonzultovat až do konce. V této věci bych byl velmi rád, pokud budou jednotlivé poslanecké kluby zastávat své stanovisko k tomuto pozměňovacímu návrhu, aby tak činily i z hlediska své schopnosti přenést toto stanovisko do Senátu. Je to velmi důležité, protože všichni zaměstnanci a zaměstnavatelé, kterých se zákon týká, čekají na to, v jakém okamžiku a kdy bude schválen, a každý měsíc odkladu je problém, který řešit nemusíme, ale této země se týká. Takže prosím, aby při hlasování o návrhu pana poslance Bernáška bylo uvažováno o tom, do jaké míry je možné akceptaci návrhu přenést i na půdu Senátu. Rovnou říkám, že tímto oslovuji zejména poslance ze sociální demokracie.

Třetí pozměňovací návrh, ke kterému musím promluvit, je návrh poslance Michala Babáka. Tady rovnou musím říci, že mi připadá za prvé nelogický, a za druhé musím říct, že na mě působí i mírně lobbisticky. Proč mi připadá nelogický? Nelogický mi připadá proto, že omezuje možnost řetězení na vedoucí a klíčové zaměstnance. Ptám se některého zaměstnavatele, jestli měl někdy zájem a případně, jak to bylo často, že by chtěl na dobu určitou opakovaně zaměstnávat klíčového zaměstnance. Můj názor je, že k tomu dochází naprosto minimálně, respektive k tomu vůbec nedochází, protože přijít o klíčového zaměstnance znamená, že ho zaměstná okamžitě někdo jiný, protože to jsou ti nejdůležitější zaměstnanci, kteří drží firmu, a jenom blázen by je zaměstnával opakovaně na dobu určitou. To je ta nelogičnost.

Mírný lobbismus vidím v tom, že pokud se podíváte na odůvodnění bodu 4, tak úplně na konci najdete větu, kterou tam napsal pan poslanec Babák, která říká, že posledním negativním aspektem, který má návaznost na možnost neustálého řetězení pracovních poměrů u řadových zaměstnanců, je v případě masivního rozšíření i faktická likvidace pracovních agentur, které je řešeno v § 39 odst. 5 dle platného znění. Upozorňuji na dvě věci. První, že pokud by mělo dojít k masivnímu rozšíření toho, co tady navrhujeme, tak by s tím museli zaměstnanci souhlasit, což považuji za vyloučené. A druhá věc, na kterou upozorňuji opakovaně, je, že je daleko lepší být opakovaně zaměstnán na dobu určitou než být zaměstnán jako agenturní pracovník, protože v tom případě nemáte žádná práva, resp. vaše práva jsou oproti zaměstnanci na dobu určitou velmi omezena.

Na závěr svého delšího projevu, za to se omlouvám, si dovolím ještě říci, že původní senátní návrh zákona jednomyslně podpořil také sociální výbor Poslanecké sněmovny, který se jím velmi podrobně zabýval, a já za to chci poděkovat.

Zároveň si vás dovolím požádat, abyste návrh zákona ve třetím čtení schválili, a tím umožnili realizaci něčeho, na co čekají desetitisíce zaměstnanců a stovky zaměstnavatelů.

Děkuji za pozornost.

Poslanec Antonín Seďa