Závěrečné účty
10. 6. 2019
Rozpočtová strategie na léta 2020-2022 a Konvergenční program ČR
12. 6. 2019
Praha, 9. schůze Senátu
Návrh senátního návrhu zákona senátorů Jana Horníka, Marka Hilšera, Petra Holečka, Davida Smoljaka a Jiřího Růžičky, kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů (Tisk č. 94)
Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
čas 18:53:55 – 18:58:54:
Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Návrh můžeme pojímat různým způsobem a je pravda, že to jeho přiblížení je maličko nestandardní, byť u nějakého víza byli zástupci všech senátorských klubů. Dovolím si nabídnout jeden možný přístup, jak k tomu přistupovat a poprosím ještě pana slovutného předsedu našeho ústavně-právního výboru, jestli by i tento přístup nebyl ochoten akceptovat, zejména z hlediska lhůty.
Tady jde o to, že návrh je tady předložen proto, abychom si otevřeli jakési okno k tomu, abychom byli schopni poměrně rychle v případě potřeby poslat do dolní komory velmi stručnou změnu zákona, která ochrání základní principy nezávislosti justice, případně nejvyššího státního zástupce. S tím, že není, nebo nemá být zajištěno, že se znovu potom později věci nebudou nějak měnit, ale v tuto chvíli to nejdůležitější aspoň jak já to vnímám z vnějšku je, aby Senát udělal nějaký krok, kterým půjde naproti tomu, aby nezávislost justice byla posílena, byť třeba na toto, a to je právě rozhodnutí každého dle některých z nás kritické období, kdy třeba hrozí některé zásahy, které současný zákon umožňuje a nějaká jenom malá změna by tomu aspoň na čas než přijde komplexní návrh zákona, mohla zabránit a to jsem bral jako cíl předložení tohoto nosiče, že by následně náš ústavně-právní výbor, který je složený dle mého názoru z velmi dobrých a zkušených právníků, jakýmsi komplexním pozměňovacím návrhem potom následně nabídl Senátu nabídl něco mnohem stručnějšího a možná i trošku něco jiného. A kdyby jenom zajistil na nějakou dobu ochranu nezávislosti justice tak, aby to případně nemohlo být, jak to dnes aspoň podle toho, co slyším z médií a nedělám si znovu právo na to, že jsem znalec, dle některých hrozí.
A pokud máme mít tuto možnost, tak jednak musíme to okno otevřít, to znamená měli bychom propustit ten zákon do 1. čtení, byť všichni budeme vědět, že se úplně změní, nebo by se úplně změnil, tudíž není moc smysl tady vysvětlovat, co v něm dneska je obsaženo.
A druhá věc, mělo by tam být 30 dnů, aby nabídka přišla hodně brzy. To znamená, aby nabídka tady existovala, aby mohla být poslána dolní komoře, která následně potom v okamžiku, kdy deklarovala svými nejvyššími představiteli, zejména vládními, že je pro posílení nezávislosti justice, tady měla nabídku, která existuje, nebrání nějakým dalším koncepčním změnám, netváří se jako něco, co by mělo třeba fungovat trvale a nelze to vylepšit nějakou komplexní novelou, ale zároveň zajišťuje základní principy nezávislosti justice včetně třeba zobtížnění odvolání nejvyššího státního zástupce. A to my laici jsme takto vnímali a v tomto smyslu jsem i za sebe propuštění do 1. čtení tohoto návrhu zákona přivítal nebo podpořil, ale je to na každém z nás. Zaznamenal jsem samozřejmě i názory, že tyto věci nehrozí, že jsme zbytečně polekaní nebo zbytečně se obáváme věcí, které nastanou. Na druhé straně myslím si, že princip předběžné opatrnosti a nějaké role Senátu bychom možná naplnit mohli.
Abych zbytečně dlouho nemluvil, tak si myslím, že je na každém možná napříč senátorskými kluby tuto příležitost si dát možnost, abychom do dolní komory poslali něco, co posílí nezávislost justice, a druhá věc je potom směrem k ústavně-právnímu výboru k panu slovutnému panu předsedovi, případně dalším dotaz, jestli by přece jen, v případě, že by šlo jen o takový dočasný možná i zásah, který by posílil některé věci tak, aby k nějakým velmi naší nezávislost justice poškozujícím krokům zabránil, nebyli schopni vypracovat do 30 dní. Tolik ode mě. Děkuji.
