O osudu středních škol v kraji zřejmě rozhodnou komunisté

Mladá fronta DNES | Rubrika: Vysočina | Strana: 1 | autor: Michal Kolařík

Komunisté už druhé volební období tiše podporují menšinovou vládu ČSSD na Vysočině. Nyní může KSČM sehrát zásadní roli v rozhodnutí, zda se v kraji budou slučovat střední školy a učiliště.

VYSOČINA Slučování středních škol a učilišť na Vysočině je citlivé téma, o kterém se mluví už roky.
Krajští zastupitelé by se měli rozhodnout, zda návrh sociální demokracie při hlasování 25. června podpoří. Rozjíždí se tak kolotoč schůzek napříč politickým spektrem na dané téma.
„Uspořádali jsem seminář pro všechny zastupitele, kde jsme koncepci představili,“ nechce se omezit pouze na podporu ČSSD a komunistů radní pro oblast školství Jana Fialová (ČSSD).
Vládnoucí sociální demokracie plánuje schůzky týkající se redukce škol i s opozicí. Dnes jsou na řadě lidovci, v pondělí bude o slučování škol jednat s ODS a odpoledne pak s komunisty.
„Chci s nimi celou koncepci ještě prodiskutovat, případně otevřít nejasné otázky,“ dodala Fialová.
„V pátek o tom budeme diskutovat, na základě toho se pak rozhodneme, jestli pro nás návrh ČSSD je, nebo není akceptovatelný,“ řekl lídr KDU-ČSL Vít Kaňkovský.

ODS nechce slučovat proti logice

„Shodujeme se na tom, že nějaké úpravy sítě středních škol jsou potřeba, protože demografický vývoj je neúprosný,“ sdělil exhejtman Vysočiny, současný krajský zastupitel a senátor za ODS Miloš Vystrčil.
„Na druhou stranu slučovat školy za každou cenu a proti logice není dobře. To se týká například slučování jihlavské obchodní a zdravotní školy s učilištěm, když spolu mnoho společného nemají. Nedovedu si představit, jak by to mohlo fungovat,“ dodal Vystrčil s tím, že proto na jednání navrhne ODS nějaké úpravy.
„Pokud nebudou akceptovány, může se stát, že nebudeme pro koncepci hlasovat,“ dodal Vystrčil.
Jak Vystrčil, tak i Kaňkovský však oceňují, že s nimi chce ČSSD o koncepci jednat.
Jenže ČSSD loni v krajských volbách získala na Vysočině téměř 30 procent hlasů. V kraji vládne se 17 křesly menšinově s tichou podporou komunistů, kteří mají v zastupitelstvu kraje 11 křesel.
Teoreticky tak ČSSD stačí v případě, že by ji nepodpořili zastupitelé z řad opozice, aby na návrh slučování škol kývli právě komunisté.
„Nechci o tomto spekulovat, samozřejmě matematika je jednoduchá, pokud chtějí tento návrh prosadit, tak to společně udělají i bez nás,“ dodal k rozložení sil v zastupitelstvu Kaňkovský.
KSČM tak může být po letech v tichém závětří stranou, jejíž hlasy rozhodnou, navíc v tak citlivém tématu.
Z řad komunistů na komunální úrovni se přitom proti slučování ozývá odpor. „Se slučováním nesouhlasím. Překvapuje mě, že to navrhuje ČSSD,“ ozval se například jihlavský komunistický zastupitel Pavel Šlechtický.
Šlechtický dříve usedal i do lavic zastupitelstva kraje. „Ještě za hejtmana Miloše Vystrčila si vzpomínám, že ODS navrhovala sloučení a sociální demokracie byla zásadně proti a naopak požadovala, aby se vyjádřily úspory, kterých integrací bude dosaženo. Protistrana, vládnoucí koalice, tehdy úspory nedokázala vyjádřit. A já si myslím, že ty úspory teď, kdyby k tomu sloučení došlo, bychom nedokázali vyjádřit také,“ řekl komunista Šlechtický.

Komunisté na kraji jsou opatrní

„Doba pokročila, tehdy ve školách ještě byly silnější ročníky. Teď všichni tušíme, že se se školami musí něco udělat,“ reagoval Šlechtického spolustraník, předseda Bezpečnostní komise Rady Kraje Vysočina Jan Slámečka.
„Chodí mi spousta e-mailů od učitelů, ať to neděláme, ale kdyby byli na našem místě, tak co budou dělat, když peníze a děti nejsou?“ ptá se havlíčkobrodský krajský zastupitel za KSČM Milan Plodík s tím, že je pro sloučení škol.
„Ta otázka není dneska ještě uzavřená,“ reagoval lídr komunistů v kraji Pavel Kalabus. A odmítl, že by tíha rozhodnutí ležela pouze na komunistech.

V příštím týdnu se má KSČM sejít na krajské úrovni s ČSSD. „Pak se teprve uvidí, jak budeme postupovat na zastupitelstvu,“ dodal komunista Slámečka.
„Základní rozdíl je, že tehdy (za hejtmana z ODS Vystrčila) šlo o rušení. Nyní se slučuje na základě nějakého rozboru, jenž předpokládá, že se současný neutěšený stav – který je v počtu žáků, tedy v neekonomickém chodu škol -napraví tím, že se školy sloučí. Už proto, aby se zachovaly obory,“ reagoval na slova komunisty Šlechtického jeho spolustraník, předseda legislativního výboru zastupitelstva kraje Drahoslav Oulehla.
„Dětí je málo a z toho vyplývá potřeba slučování škol. Buď budeme slučovat některé školy, aby nezanikly, anebo je budeme vyloženě zavírat,“ řekl komunistický krajský zastupitel Milan Plodík.
A kolik peněz sloučení škol ušetří? „To vám nikdo nevyčíslí. Ale když nic jiného, místo dvou ředitelů bude jeden a nějaká úspora i v počtu pedagogů tam bude,“ dodal Plodík. „Úspory jsou jeden z důvodů sloučení, je to součást celé reformy,“ dodal Oulehla.

„Pokud chtějí návrh prosadit, tak to společně udělají i bez nás.“ Vít Kaňkovský lídr KDU-ČSL na Vysočině