O stěhování krajské knihovny nechtějí v Brodě ani slyšet

Havlíčkobrodský deník | Rubrika: Titulní strana | Strana: 1 | autor: Jaromir Kulhánek

S vizí jihlavského primátora, který by rád viděl krajskou knihovnu na Masarykově náměstí, se havlíčkobrodští radní neztotožnili

Havlíčkův Brod – Nápad jihlavského primátora Jaroslava Vymazala přestěhovat Krajskou knihovnu Vysočiny do krajského města nepadl v Havlíčkově Brodě na „úrodnou půdu“. Naopak, dá se říci, že představitele brodské radnice přímo pobouřil.
„Rozumím tomu, že jihlavský magistrát neustále přemýšlí, co dál s budovou Prioru na Masarykově náměstí, ale řešit to na úkor krajské knihovny, to mi opravdu připadá velice nešťastné,“ nechal se slyšet radní Libor Honzárek. Ten připomněl, že již při vzniku Kraje Vysočina deklaroval jeho první hejtman František Dohnal, že krajská knihovna zůstane, a to i jako jasný a hmatatelný důkaz politiky decentralizace tehdy vznikajících krajských institucí, v Havlíčkově Brodě. „Tuto názorovou kontinuitu držel i další hejtman Miloš Vystrčil, a pokud si dobře vzpomínám, tak zhruba před rokem nám totéž potvrdil také současný hejtman Jiří Běhounek,“ řekl Honzárek.

S Brodem počítají i zastupitelé kraje

Radní současně podotkl, že i krajské zastupitelstvo již několikrát odsouhlasilo, že sídlem krajské knihovny, a to buď v současných prostorách, popřípadě i v těch plánovaných nových, bude i nadále Havlíčkův Brod.
Stavební povolení na výstavbu nové budovy krajské knihovny v části nemocničního areálu v Havlíčkově ulici bylo vydáno již v roce 2007 a jeho platnost byla již několikrát prodloužena. Se stavbou se ale jen tak nezačne. Potvrdil to hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.
„V rozpočtu kraje na příští rok výstavba nové krajské knihovny není a s ohledem na ekonomickou situaci je myslím namístě i diskuse o tom, zdali knihovnu za stovky milionů korun vůbec stavět,“ sdělil Běhounek.
Ten dodal, že si dovede docela dobře představit i model krajské knihovny se sídlem v Havlíčkově Brodě a jejím přímým zastoupením v dalších městech Vysočiny.
„O této variantě jsem doposud neslyšela, neznám podrobnosti, a proto se k ní nemohu vyjádřit,“ reagovala ředitelka Krajské knihovny Vysočiny Veronika Peslerová.
Ani ona nepovažuje nápad primátora Jaroslava Vymazala přestěhovat krajskou knihovnu do Jihlavy za dobrý.

„Podle mého názoru by šlo o krok zpět a myslím si, že by ve svém důsledku znamenal i jisté problémy pro tamní pěknou knihovnu,“ uvedla Peslerová. „Eventuální duplicita knihoven by totiž mohla znamenat odliv čtenářů z jihlavské knihovny právě do knihovny krajské. Ta by totiž mohla čtenářům nabídnout nejen delší otevírací dobu, ale i bohatší knižní fond a větší nabídku vzdělávacích a kulturních projektů a pořadů. A tento odliv by se zřejmě radním v Jihlavě příliš nezamlouvala,“ argumentovala Peslerová. Ta zdůraznila, že by přestěhování znamenalo i administrativní problémy. „V současné době metodicky vedeme a spravujeme více než šest stovek menších knihoven, což by se přestěhováním narušilo“, pokračovala Peslerová.
Havlíčkův Brod by navíc přišel o knihovnu a zřejmě by musel iniciovat vznik nové městské knihovny, což by bylo náročné, a to nejen finančně. Jihlavský primátor Jaroslav Vymazal pro Jihlavské listy uvedl, že se myšlenkou přestěhování krajské knihovny z Havlíčkova Brodu do Jihlavy, konkrétně pak do míst dnešního Prioru na Masarykově náměstí, zabývá již několik let. Cena za vybudování knihovny by se podle Vymazala pohybovala v řádech stamilionů korun. Jen odkup Prioru od současného majitele odhadl primátor na zhruba 200 milionů korun. „Od roku 2014 začíná nové programovací období Evropské unie. Jak to zatím vypadá, budou podpořeny spíš větší projekty, které v sobě mají integrační prvek. Tady se vyloženě nabízí si o evropské peníze říct,“ řekl Jihlavským listům Vymazal. Tak jednoznačně to ale hejtman Kraje Vysočina, Jiří Běhounek, nevidí.
„Budoucí nastavení operačních programů, jejich transformace, zaměření, ani jejich konečný počet, není doposud stanoven,“ poznamenal Běhounek.
Havlíčkobrodský radní Libor Honzárek i ředitelka Krajské knihovny Vysočiny Veronika Peslerová polemizují i s dalším názorem primátora Vymazala. Ten se totiž domnívá, že by krajská knihovna mohla, a to po přestěhování do krajského města, spolupracovat či se dokonce spojit s tamní Vysokou školou polytechnickou. „Ve všech univerzitních městech fungují univerzitní knihovny odděleně od ostatních knihoven. Je to logické, mají zcela jinou funkci i zaměření,“ vysvětlil Honzárek.

***

Fakta a čísla

Krajská knihovna Vysočiny v Havlíčkově Brodě vznikla 1. ledna 2002 transformací z okresní knihovny, kterou jako jedinou na Vysočině vlastnil stát. V roce 2011 měla 6 650 čtenářů a evidovala 330 000 návštěv, počet výpůjček dosáhl 380 000. Její knižní fond čítá 260 000 svazků. Zaměstnává 37 lidí. Jejím zřizovatelem je Kraj Vysočina. Město Havlíčkův Brod ji každoročně dotuje částkou 7 milionů korun. Největším problémem, se kterým se knihovna dlouhodobě potýká, je nedostatek vhodných prostor.