Ocenění

S blížícím se koncem roku a také s 28. říjnem se nejen na té úrovni celostátní, nýbrž také na úrovní krajů a obcí stále častěji vracíme do minulosti a rekapitulujeme.

Osobně považuji za velmi vhodný a dobrý zvyk, pokud si obce, města a kraje také uvědomují, že zajímavé akce, zajímavá místa, zajímavé nápady nebo potřebné služby nebo zábavné programy jsou vždy dílem někoho konkrétního.

Všude kolem nás je totiž spousta lidí, kteří často nezištně dělají a vymýšlí něco pro ty druhé. Dělají to nejen proto, že je to baví, nýbrž také proto, že chtějí pomoci, potěšit, pobavit ty druhé.

Vlastně často nějak tak podvědomě jednotlivci nebo celé skupiny lidí cítí, že něco uspořádat a někde se společně sejít je pro všechny dobré a prospěšné.

A tak máme u nás masopusty, výlovy, ochotnická divadla, ale také zájezdy, pomáhající služby nebo veřejné sbírky. Také máme své obecní a městské historiky nebo organizátory sportovních a kulturních akcí. Nikdo je nemusel volit, nikdo je nemusel hledat a zaplatit, prostě jsou a dělají druhým radost a mají přitom z toho sami také radost.

Když se nyní vrátím na začátek svého článku a zkusím navázat, tak potom bylo vlastně mým cílem napsat, že takových lidí bychom si měli vážit a je moc dobře, když jim dokážeme alespoň občas třeba i hlasitěji poděkovat a jejich činnost ocenit. A přesně k tomu se právě ten závěr roku hodí.

Tedy za mě alespoň takto písemně, děkuji Vám všem často bezejmenným, že pomáháte, organizujete, připravujete, nacvičujete, sepisujete nebo co všechno dalšího ještě pro ostatní děláte. Díky Vám je život ve městech a obcích radostnější a pestřejší. A to je moc dobře.

Zveřejněno v listopadových číslech obecních zpravodajů v senátním obvodu 52 – Jihlava.