Odboj utichl, domů Bělorusové nemohou

Lukašenko zase vyhrál. Podle exulantů se vyhlídky na změnu režimu zhoršily

Když si v létě roku 2020 skrze zmanipulované volby nechal běloruský diktátor Alexandr Lukašenko posvětit další mandát v čele země, obyvatelé ukázali, že podobných podvodů mají dost. Média po celém světě přenášela záběry z velkých protivládních protestů. O jedny volby později je vše jinak a situace v Bělorusku je na okraji veřejného zájmu. Na konci letošního ledna Lukašenko „zvítězil“ už posedmé, když si údajně zajistil přes 87 procent hlasů.

Podle Bělorusů žijících v Česku se vyhlídky na změnu režimu zhoršily. I tak je ale podle nich třeba vytrvat v boji.

„V Bělorusku jsem nebyla přes tři roky a bojím se vrátit. Pravděpodobně bych měla problémy už na hranicích,“ svěřuje se 22letá Anastasija, studentka pražského ČVUT.

V takové situaci se pravděpodobně nachází naprostá většina Bělorusů a Bělorusek, kteří se zúčastnili protirežimních demonstrací v roce 2020. Domů nemohou, protože je hledá policie a rodinní příslušníci, kteří v totalitní zemi zůstali, čelí čím dál větším problémům.

„Moje matka zůstala v Bělorusku, aby se starala o mou babičku. Tu několikrát vzbudila policie uprostřed noci kvůli domovním prohlídkám. Na mou matku tlačí v práci, aby podepsala dokument, ve kterém se hlásí k podpoře Lukašenka,“ popisuje anonymně Běloruska, která se do Česka přistěhovala v roce 2018.

Pozornost má Ukrajina

Nynější situace opozice je slabá. „Většina lidí je unavená, vidí, že se nic nemění. Témata, jako je válka na Ukrajině, náš problém upozaďují,“ uvědomuje si Anastasija. Pozice Bělorusů se nezměnila jen globálně, ale i v samotném Česku. „Během protestů nás Česko hodně podporovalo, ale od té doby, co na Ukrajině propukla válka, jako by si na to už nikdo nevzpomněl,“ mrzí ji.

Změnu poměrů dobře ilustruje i český zákaz vydávání víz pro Bělorusy od té doby, co je jejich země považována za spoluagresora války na Ukrajině.

To kritizuje i Lizaveta Žučkovová, jedna z vůdčích osobností spolku Bělaruské studentstvo, který podporuje běloruské studenty ve studiu na českých univerzitách.

To je i díky snaze spolků možné, pokud se zájemce prokáže získaným stipendiem. „Samozřejmě okruh takových stipendií je omezen, ale jsme rádi, že Bělorusové se například nebudou muset vzdát svého občanství, aby mohli žádat o to české, jako musejí nově Rusové,“ vidí pozitiva tlumočnice Kryscina Šyjanoková, ředitelka Kanceláře demokratických sil Běloruska v Česku. Kancelář slavnostně v roce 2024 otevíral předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) spolu s lídryní běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou, která je považována za právoplatnou vítězku voleb z roku 2020.

Těžká role opozice

Vystrčil tehdy tvrdil, že by se Praha mohla stát centrem běloruského exilu. Cichanouská ale sídlí v litevském Vilniusu, a proto je momentální centrum běloruského odboje spíše tam. To potvrzuje i ředitelka české kanceláře. „V Litvě má Svjatlana Cichanouská diplomatický status, zatímco naše kancelář je formálně do rejstříku zapsaná jako ústav, takže diplomatický status nemá,“ popisuje Šyjanoková.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil považuje mezinárodní podporu sice za důležitou, ale neobejde se podle něj bez zázemí v samotném Bělorusku. „Důležité bude, aby se opozici znovu podařilo získat podporu lidí v zemi a najít efektivní způsob mobilizace běloruské společnosti,“ vyjádřil se pro MF DNES Vystrčil.

To je ale čím dál složitější. „Lidé si už jen šeptají a při seznamování raději nejprve zjišťují názory toho druhého,“ popisuje realitu studentka Ksenia, která do Česka uprchla před pár lety.

Příliš nadějně situaci běloruské opozice nevidí ani Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Lukašenko by musel zemřít, ale podle všeho se těší dobrému zdraví. Nebo by musel být odstraněn. A vzhledem k síle ruského vlivu by taková změna mohla přijít maximálně z Ruska. Pro Česko ani pro Západ v současnosti není podpora běloruské opozice prioritou. Jednoduše i proto, že v Bělorusku prakticky žádná nezbyla,“ popisuje současnou realitu Šír. Podle posledních údajů pobývá v České republice legálně přes 7 500 Bělorusů.

Lukašenko by musel zemřít, ale podle všeho se těší dobrému zdraví.

Mladá fronta DNES | Strana: 5 | Rubrika: Z domova | Autor: Matyáš Müller