Odsouzené ve vykonstruovaném procesu spojeném s případem Babice připomíná pamětní deska

ct24.cz | Rubrika: Kraj Vysočina | Autor: ton

Politický proces, který se v Třebíči odehrál před 70 lety, od pondělí připomíná pamětní deska na budově bývalého třebíčského kina. V takzvaném druhé babickém procesu bylo souzeno 17 lidí. Kromě trestů vězení v součtu 251 let byl vynesen i jeden trest doživotí a jeden trest smrti, ke kterému byl odsouzený římskokatolický farář z Rokytnice nad Rokytnou Jan Bula. Soudní proces se v tehdejším kině konal od 13. do 15. listopadu 1951.

Podle starosty města Pavla Pacala (Pro Třebíč) byl iniciátorem umístění pamětní desky se jmény souzených amatérský badatel Tomáš Rohovský. Při své práci studoval v archivech, setkal se i s pamětníky.

Příliš se jim ale podle něho na 50. léta minulého století vzpomínat nechtělo. Výrazně mu pomohla až Zdeňka Pavlíková, jejíž matka a sestřenice byly v druhém politickém procesu odsouzené. Mrzelo ho, že širší povědomí o místě konání soudu není. Proto kontaktoval představitele města, s nimiž umístění desky dohodl.

„Jsem rád, že si na ty, co doplatili na totalitu, vzpomeneme a že jim alespoň takto vracíme jejich čest a důstojnost, protože to děláme nejen pro ně, ale také sami pro sebe,“ řekl v Třebíči předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Údajný odbojář mohl být agentem StB, jasné důkazy však chybí

V takzvaném případu Babice bylo celkově souzeno na sto lidí, 11 z nich dostalo trest smrti. Hlavní proces se konal v Jihlavě. Označení má případ podle obce, ve které byli v létě 1951 zastřeleni funkcionáři místního národního výboru. Bylo to ale jen vyvrcholení činnosti údajného odbojáře Ladislava Malého. Mnoho lidí v regionu přesvědčil, že pomáhá svrhnout komunistický režim.

Podle historika Michala Stehlíka oslovil i svého bývalého spolužáka z gymnázia Jana Bulu. Měl připravených řadu historek včetně té, že pomáhá do bezpečí převézt internovaného arcibiskupa Josefa Berana. Postupně byli zatýkáni lidé, kteří se s ním setkali, nechali ho u sebe přespat nebo mu jinak pomohli.

Na potvrzení hypotézy, že byl agentem Státní bezpečnosti (StB) a z jejího rozkazu zaplétal lidi do nebezpečné činnosti, nejsou podle Stehlíka přesvědčivé důkazy. StB ale všechny jeho kroky využila k represím proti místním sedlákům i katolické církvi.

Odkaz na článek.