Oslavy 17. listopadu

Kristina Marie Kubcová, redaktorka ČT
——————–
Hezký den ze samotného centra Prahy. Já tady stojím u Památníku Sametové revoluce a myslím, že diváci můžou vidět, že se dostáváme do momentu, kdy je poměrně těžké se k tomu památníku vůbec dostat. Ačkoliv lidé, se kterými jsem mluvila, kteří sem chodí každý rok, mi říkali, že podle nich letos je tu možná méně lidí než obvykle. Když jsem se na to ale ptala organizátorů, tak ti mi říkali, že si myslí, že to je proto, že je po dlouhé době 17. listopadu hezké počasí, to znamená, že si lidé můžou užít opravdu tak, jak chtějí, ten doprovodný program, který nachystal spolek Díky, že můžeme v rámci Korza Národní. Tady opravdu před zhruba hodinou se rozezněla hudba, začali tady hrát různé amatérské orchestry, divadlo, autorská čtení. To znamená, že Národní třída opravdu, dá se říct, ožívá. To místo, kde teď stojím, je místem, kam si lidé přichází nejen zapálit svíčku, ale zároveň si povídat. My jsme tady byli svědky se štábem spousty takových spontánních konverzací, kde se lidé baví samozřejmě o politice, baví se o tom, co se stalo a často spolu nesouhlasí, protože přece jenom nakonec 17. listopadu je o politice, sami politici sem přichází a ty reakce jsou různé. Mají tady své podporovatele, mají tady ale i lidi, kteří nejsou spokojení s tím, jak jsou politickou činnost vykonávají. My s kolegy tady v průběhu celého dne nejen s lidmi, kteří sem přišli, opravdu ten dav je rozmanitý, je tady vidět zástupce různých generací, jsou tady děti, jsou tady starší lidé a ta ulice se opravdu plní. My se bavíme tady s lidmi a bavili jsme se i s politiky, teď nabízím vyjádření několika z nich.

Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně sněmovny, předsedkyně strany /TOP 09/
——————–
Zejména připomínám to, že máme svobodu a demokracii, která skýtá celou řadu možností. Od toho, že už nám nehrozí za například to, že projevíme svůj názor vězení až po to, že můžeme realizovat svůj talent, a to tak, že nám do toho nikdo nemluví, že nám nikdo neurčuje, co můžeme nebo nemůžeme třeba studovat, kde můžeme a nemůžeme pracovat, nikdo nám nedává umístěnku a podobné věci, takže je ten životní styl, který teď žijeme a který je úplně těsně úzce spjat s tím, že nám tuto svobodu a demokracii naši předci vybojovali.

reportérka
——————–
Já se možná jenom doptám. Byl slyšet pískot. Když jste přišli i s panem předsedou Senátu Vystrčilem, tak je to právě jedna z těch věcí, které nám demokracie umožňuje.

Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně sněmovny, předsedkyně strany /TOP 09/
——————–
Je to přesně tak, je to jedna z těch věcí, kterou nám demokracie umožňuje. Nikdo, nikoho za to nezavře, nikdo nikoho za to nebude popotahovat. A to je právě přesně ten projev, to, co jsme získali před 35 lety a co bychom se měli chránit a bránit, protože v mnoha částech světa to zdaleka není samozřejmé a v mnoha částech světa už jenom za takovýhle projev nesouhlasu přijede zkrátka policie vás zavřít. Takže tohle bychom si měli cenit a měli bychom si to chránit.

Miloš Vystrčil, předseda Senátu /ODS/
——————–
To, že tady je tolik lidí, ukazuje, že to je potřeba, protože svoboda a demokracie nejsou zadarmo. My jsme ji v roce 89 získali. A nyní bychom si měli uvědomit, že na nás a na naší odpovědnosti jestli ji uhájíme a jestli udržíme ji v okamžiku, kdy to není úplně jednoduché, protože demokracie je vždycky pomalejší a dokáže obtížněji reagovat na různé dezinformace nebo extremistické či populistické názory. A z toho důvodu je důležité, abychom si připomínali, že nebylo jednoduché získat a že není možné se vzdávat, že je potřeba slušně, korektně a v souladu s právem se za svobodu postavit. A kde jinde to připomenout než tady Národní třídy a kdy jindy než 17. listopadu. Takže já jsem rád, že jsme tady v takovém množství a děkuju všem, co přišli, svojí drobnou prací, jak by řekl Masaryk, tou svojí drobnou prací pomáhají tomu, abysme pořád mohli žít tak, jak doposud žijeme. Je to veliký štěstí, protože když se podíváme kolem sebe, tak to zdaleka ne všude samozřejmost, že si můžete přijít, říkat si, co chcete, co si myslíte, nikdo vám v tom nebrání. A dříve to možné nebylo a já jsem za to rád, že to takhle máme a jsem rád, že v takové zemi můžu žít a jsem rád, že vlastně žiju ve společenství, kde si to dovolit můžeme a které nám v naprosté většině zemí závidí, to bychom si měli uvědomit. To, jak si tady žijeme nám spousta lidí ve spoustě zemí, ve spoustě světadílech závidí.

reportér
——————–
Jakých vlastně bylo těch 35 let, protože některé historické okamžiky byly třeba kritizovány.

Miloš Vystrčil, předseda Senátu /ODS/
——————–
Byly takové, jaký jsme my. Udělali jsme chyby a dělali jsme dobré věci. Důležité je, když uděláte špatnou věc a potom to víte, tak se za to omluvit. Důležité taky si někdy přiznat, že něco, co jste slibovali, prostě nemůžete splnit, protože jste si mysleli, že nepřijde bouřka, která vám vezme střechu. A když vám něco vezme střechu, tak potom musíte opravit tu střechu a nemůžete se zabývat tím, že někam jedete na dovolenou nebo že si koupíte nový počítač. Co si myslím, že trošku nám dneska chybí si uvědomit, že ta společnost se mění, že to okolí, ve kterém žijeme, se mění, že je ruská agrese proti Ukrajině, že musíme řešit situaci, která souvisí s tím, že naše konkurenceschopnost není taková, jak jsme si představovali, protože jsme se stali závislí třeba i na surovinách anebo produktech ze zemí nedemokratických, které potom toho využívají, že v okamžiku, kdy je přestanou dodávat, tak my najednou nevíme, co s tím a nemáme třeba suroviny, kterými topíme a podobně, a to všechno dneska musíme překonávat, a to nám brání třeba v něčem jiném, kde jsme si mysleli, že budeme dále a kde se budeme mít lépe se tak rozvíjet. A to všechno si myslím, že překonáme, že na to máme, že lidi se kterými tady žijeme, prostě dobře vědí, že nic jiného, než to naše práce a nějaké držení pospolu nám nepomůže. A to je můj názor a jsem optimista, jsem přesvědčený, že na to máme, že si uvědomujeme, jaký máme štěstí a že máme děcka, že máme vnoučata, že bychom neměli myslet jen na to, jak se v současné chvíli nám daří, ale i na to, co bude zítra, pozítří, za rok, za 10 let. A to souvisí s tím, co potom musíme dělat a měli bychom na to mít odvahu.

ČT 24 | 10:50 |  Pořad: 35 let svobody