OSN a setkání s naší velvyslankyní

Jihlavský deník, Strana 10, U nás doma (Miloš Vystrčil)

Postřehy z Ameriky – Den sedmý: úterý 27. září 2011

Náš předposlední den návštěvy začal v New Yorku návštěvou komplexu budov Organizace spojených národů (OSN). Díky našemu konzulátu a následně díky našim pracovníkům Stálé mise ČR při OSN Magdaleně Kopicové a Ladislavu Steinhhübelovi jsme mohli krátce navštívit probíhající valné shromáždění a podrobněji se seznámit se způsobem fungování této velké celosvětové organizace.

Popravdě se musím přiznat, že mám pochybnosti do jaké míry je například snaha se v rámci všech zemí světa domluvit na celosvětovém odzbrojení reálná.

Obdobně je to například i s hnutím Starostové za mír, které podporuje odstranění všech jaderných zbraní a je jistě opět chvályhodnou iniciativou a jistě si zaslouží podporu, kterou jsme přímo v OSN i svými podpisy vyjádřili, na druhé straně je opět otázkou do jaké míry může být takováto snaha efektivní a reálně proveditelná. Za největší problém v současné době je asi spíše nutné považovat zajištění nepřístupnosti teroristů k jaderným zbraním, neboť pokud by se tak náhodou stalo, mohlo by to mít pro celý svět nedozírné následky.

Součástí návštěvy komplexu OSN bylo také setkání s českou velvyslankyní při OSN Editou Hrdou a s ní vedená zajímavá debata o uznání Palestiny. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková se potom v rámci svého osobního programu ještě setkala s vysokým představitelem OSN pro odzbrojení Sergio Queirozem Duartem.

Odpolední a částečně i večerní program pro mě byl neobyčejně zajímavý. V rámci našeho setkání s krajany jsme tentokrát měli možnost navštívit v New Yorku i českou školu. Školu provozují a financují (kromě jiného i z výnosu provozování typické české hospůdky) čeští krajané a je o ní v New Yorku rok od roku větší zájem. V současné době školu navštěvuje jednou týdně více než 100 českých a slovenských dětí ve věku od 5 do 15 let.

Ředitelka Blanka Sylvester nás školou provedla a ihned jsme se domluvili na spolupráci. Velmi rádi bychom pomohli s vybavením školy v oblasti metodických pomůcek a učebních materiálů. Jsem přesvědčen, že obtížně lze hledat lepší propagaci České republiky v USA než je úspěšné provozování české školy.

Osobně před prací paní ředitelky a všech dalších krajanů smekám. Zvláštní vyznamenání si potom večer vysloužilo výborně upravené české pivo více značek (Prazdroj, Bernard, Staropramen, Krušovice) a skvělá česká kuchyně s jedinečnou svíčkovou nebo křehkým a lahodným štrúdlem. Všichni jsme si po všech těch hamburgerech nebo naopak všech možných zeleninových jídlech (v USA lze jíst extrémně nezdravě i zdravě, ale rozhodně ne po našem – po česku) velmi pochutnali a připomněli si svoji domovinu.