Památník popravených v Jihlavě

U památníku, který je umístěn v blízkosti jihlavské vysoké školy, dříve justičního paláce, jehož součástí byla také věznice, se scházíme v srpnu pravidelně.

Pietní vzpomínka na jihlavské justiční vraždy nebývá hojně navštěvovaná, přesto se odvažuji tvrdit, že pro naši budoucnost je její význam zásadní a nepominutelný.

Kdo neumí nebo nechce vzpomínat, vyjádřit úctu, pokoru nebo milosrdenství, oslabuje své šance v přítomnosti a budoucnosti se ctí a perspektivou obstát.

Nesvobodný a nedemokratický režim se nejvíce bojí pravdy. Protože pravdu nelze ani mučit ani popravit, je třeba umlčet její nejhlasitější nositele a zároveň vyvolat atmosféru obav a strachu, neboť právě v takové atmosféře se pravda říká velmi obtížně. Pokud se toto dnes někde blízko kolem nás děje, je to nebezpečné a není to dobře.

Pravda se také potlačuje sběrem informací, vytvářením různých „složek“ a mediální masáží, chcete-li propagandou. Právě dnešní svět je typický maximalizací sběru všech možných informací. Někdy se tak děje i pod záminkou ochrany našeho bezpečí. Může to být i pravda, ale vždy bychom měli počítat s tím, že sběr informací o nás se dotýká naší svobody. Pokud má někdo k dispozici informace o našem zdraví, o naší rodině, o naší podobě apod., může je využít i jinak než k ochraně našeho bezpečí. Může je využít k omezení naší svobody, k omezení naší odvahy říkat pravdu. A na to bychom neměli zapomínat.

Text byl napsán a publikován v srpnovém čísle Novin Kraje Vysočina. Celý výtisk je k dispozici na adrese Kraje Vysočina