V pondělí 20. března 2023 uplynulo patnáct let od největší hromadné dopravní nehody na dálnici D1. Tato mimořádná událost (MU) se svým rozsahem řadí k největším dopravním nehodám v České republice.
V tento den krátce po desáté hodině zasáhla sněhová přeháňka okolí 100. km dálnice, a právě z tohoto úseku krajské operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina (HZS VYS) přijalo prvotní hlášení o střetu přibližně patnácti vozidel ve směru na Prahu. Na místo MU byli vysláni hasiči, zdravotníci i policisté. Jen o několik minut později byla ohlášena další hromadná dopravní nehoda, tentokrát na 127. km dálnice ve směru na Brno. Provoz na dálnici a následně i na ostatních komunikacích v kraji začal okamžitě kolabovat.
Po půl jedenácté bylo vedoucím lékařem zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina vyhlášeno hromadné neštěstí a byl aktivován traumatologický plán. V první fázi zásahu se všechny síly zasahujících záchranářů soustředily na záchranné a vyprošťovací práce. V druhé fázi zásahu bylo nutné poskytnout humanitární pomoc. V mrazivém počasí zůstalo v kolonách uvězněno téměř dvacet tisíc lidí na více než sedm hodin. Tento zásah přinesl pro příslušníky HZS VYS další novou zkušenost. Na 100. km dálnice ve směru na Prahu zůstalo v koloně uvězněných sedm sanitních vozidel, autobus vězeňské služby a vozidlo převážející krev. Odjezd těchto vozidel bylo nutné co nejrychleji vyřešit. Po zhodnocení celé situace proto velitel zásahu rozhodl o odstranění středových svodidel. Za použití motorových rozbrušovacích pil vytvořili hasiči v délce přibližně osmi metrů provizorní přejezd vozidel ve směru na Brno. Na dálničním tělese byl na čtyřech nájezdech uzavřen provoz.
Úderem pravého poledne se v budově ředitelství HZS VYS sešel krizový štáb hejtmana kraje. Zásah složek integrovaného záchranného systému (IZS) osobně monitoroval také tehdejší ministr vnitra MUDr. Mgr. Ivan Langer, který se společně s tehdejším generálním ředitelem HZS ČR genmjr. Ing. Miroslavem Štěpánem zúčastnil jednání krizového štábu.
Tato MU vzbudila velký zájem nejen médií, ale také veřejnosti. Na tísňové linky 112 a 150 směřovaly stovky hovorů s dotazy na aktuální dění na dálnici. Právě z tohoto důvodu byla pro veřejnost zřízena speciální informační linka, kterou ještě tehdy, před patnácti lety, obsluhoval operační důstojník. Po získaných zkušenostech je dnes tato služba zajišťována vyčleněným personálem.
Následky dopravní nehody se podařilo odstranit po čtrnácti hodinách. MU byla vyhodnocena jako 93 dopravních nehod. Třicet osob se při nehodě zranilo, z toho tři lidé utrpěli těžká zranění. Osm lidí museli hasiči z havarovaných vozidel vyprostit za použití hydraulického nářadí. Mezi zraněnými byla desítka cizích státních příslušníků.
Při nehodě bylo poškozeno 231 vozidel.
Majetková škoda byla vyčíslena na bezmála 30 milionů korun.
Do záchranných a likvidačních prací se přímo zapojilo 47 hasičů na 100. km dálnice a 17 hasičů na 127. km dálnice. Na operačním a strategickém vedení MU se podílelo 15 příslušníků. Šlo o obsluhu krajského operačního a informačního střediska, příslušníky zařazené ve štábu a příslušníky, kteří zajišťovali týlové zabezpečení. Řešení MU probíhalo na celokrajské úrovni, a to i s využitím sil a prostředků HZS Středočeského kraje a prostředků ze skladu pohotovostních zásob HZS ČR. Na místo byly vyslány tři vrtulníky letecké záchranné služby (LZS), osm vozidel rychlé lékařské pomoci, dvě vozidla zdravotní pomoci a pět vozidel dopravní zdravotní služby a Českého červeného kříže. Celkem u MU zasahovalo 39 zdravotnických záchranářů, z toho devět lékařů. Policie České republiky do akce nasadila tři vrtulníky, které neustále monitorovaly dění na dálničním tělese. Na řešení hromadné dopravní nehody se podílelo 80 policistů.
„Nejde o žádný zázrak, za vším je potřeba vidět velký kus osobní odvahy, práce a vytrvalosti, zodpovědnosti a především profesionality,“ hodnotil zásah tehdejší hejtman Kraje Vysočina a současný předseda Senátu Parlamentu České republiky RNDr. Miloš Vystrčil.
Úspěšně zvládnutý zásah ale ukázal i na nedostatky ve výbavě všech zasahujících složek IZS.
U hasičů to bylo především technické vybavení a personální stavy pro zabezpečení humanitární pomoci. Velký posun v jejím zajištění nastal v roce 2008, kdy byly zahájeny přípravy k vytvoření podmínek pro jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí předurčených pro poskytnutí humanitární pomoci při hromadné nehodě na D1. Šest těchto jednotek bylo v následujícím roce vybaveno potřebným materiálem. V současné době je v Kraji Vysočina takových jednotek jedenáct.
Získané zkušenosti se promítly do potřeb uzavírání nových dohod o plánované pomoci na vyžádání, jako je např. dohoda s diecézními charitami v Brně a Českých Budějovicích, s Oblastní charitou Havlíčkův Brod, s oblastními spolky Českého červeného kříže v Jihlavě a Pelhřimově a s Diakonií Českobratrské církve evangelické – Střediskem humanitární a rozvojové spolupráce. Nutnost komunikovat s veřejností nejen přes média vyústila k organizačnímu zajištění fungování informační linky pro veřejnost, která je aktivována při MU velkého rozsahu.
112 | strana 24 | Rubrika: Poznatky, zkušenosti | Autorka: kpt. Ing. Bc. Petra Musilová