Peru – druhý den: Peru je země, ve které je nutný osobní kontakt

Ve středu to zpočátku nevypadalo, že den bude až tak nabitý. Většina z nás se pořád ještě, spíše neúspěšně, snaží vyrovnat se sedmihodinovým časovým posuvem. Někteří se dokonce přiznali, že se ve 2 hodiny ráno peruánského času (10 hodin dopoledne pražského času) potulovali po hotelu a snažili se nějak zabít čas do svítání. Když se jim potom konečně podařilo usnout, bylo paradoxně na čase vstávat.

Po snídani a cca hodinové cestě autem nás čekalo prestižní setkání v Kongresu Peruánské republiky. Kongres Peru má 130 členů a my jsme byli v 11,00 hodin přijati přímo předsedou Kongresu Fredy Otáralou Peňarendem.

Během asi čtyřicetiminutového intenzivního setkání (Kongres zrovna zároveň zasedal), kterého se zúčastnili i významní členové kongresu Pedro Philipps (zároveň předseda Ligy přátel ČR v Peru), Rogelio Canches a Daniel Mora (bývalý ministr obrany Peru) jsme stačili domluvit návštěvu peruánských kongresmanů v Česku a zároveň si potvrdit hlavní oblasti spolupráce (školství, životní prostředí, lesnictví, energetika, vodárenství).

Členové kongresu Pedro Philipps, Rogelio Canches a Daniel Mora potom pozvali naši delegaci na typický peruánský oběd, na kterém jsme velmi otevřeně diskutovali politické problémy obou zemí. Zajímavým tématem bylo například téma dvoukomorového Parlamentu, o jehož zřízení v Peru uvažují. Osobně mě zaujala i skutečnost, že každý člen peruánského kongresu disponuje až šesti asistenty na plný pracovní úvazek.

Za zásadní výsledek na obědě probíhajícího jednání však považuji konkrétní domluvu na návštěvě peruánských členů kongresu v ČR a zejména potom jejich slib podpory českým investicím a peruánsko-české spolupráci. Velmi důležitou roli v rozvoji těchto vztahů bude muset do budoucna sehrát i velvyslanec ČR v Peru Vladimír Eisenbruk, který se společně s první tajemnicí velvyslanectví Kamilou Hrabákovou oběda rovněž zúčastnil.

Možná je vhodné pro zajímavost uvést, že zúčastnění členové peruánského Kongresu měli zásadní vliv na darování historického tanku LTP-38 peruánskou vládou do Vojenského historického ústavu v ČR. Typ těchto tanků byl vyroben ČKD Praha speciálně pro export do Peru v letech 1938 – 1939 a byl přizpůsoben vysokohorskému prostředí jihoamerických And. I to je doklad velmi příznivé atmosféry a existence dobrého základu pro úspěšný rozvoj spolupráce.

Večer s protažením do pozdní noci jsme absolvovali večeři organizovanou honorárním konzulem České republiky v Peru Raulem Alta-Torre. O večeři a setkání s naší delegací byl podle slov honorárního konzula mezi představiteli peruánské politické i podnikatelské sféry mimořádný zájem. Na samotné večeři, které se nakonec zúčastnilo asi 30 hostů, jsme potom z mnoha stran slyšeli, že pro další úspěšnou spolupráci rozvoj hospodářských, kulturních a vůbec společenských vztahů jsou návštěvy našeho typu velmi důležité, neboť jsou základem pro následné navázání konkrétních kontaktů. „Peru je země, kde se bez osobního kontaktu a osobních jednání nic nedomluví.“, to byla odpověď ředitele odboru ministerstva zahraničních věcí na moji otázku, co je třeba dělat pro zlepšení spolupráce Peru a České republiky. Příkladem profesionálního přístupu k zájemcům o Českou republiku je i vybavení a výzdoba kanceláře honorárního konzula Raula Alta-Torre.

Osobně jsem byl přesto i sám překvapen za jak významnou součást a významnou podmínku jakékoliv spolupráce Peru a České republiky právě osobní komunikaci a návštěvy členů zákonodárného sboru v Peru považují.

Na závěr dnešního dne si ještě dovolím malou poznámku. Přestože jsme se po Limě pohybovali střídavě pěšky i autem druhý den, byli jsme všude svědky čistých silnic a chodníků. Vše bylo bez nedopalků, bez psích exkrementů, bez papírků či spadaného listí. Prostě Peruánci mají v Limě čisto.

Ve čtvrtek po půlnoci v 01,40 peruánského času Miloš Vystrčil