Pestrá krajina: Rostoucí prestiž i zájem veřejnosti

V pořadí již 7. ročník konference a programu Pestrá krajina, který již tradičně proběhl v prostorách auly České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) a kterou nejen ve spolupráci s ČZU pořádá Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), opět posunul již tak dost vysoko nasazenou laťku ambicí Pestrá krajiny z předchozích let.

Viditelným symbolem rostoucí prestiže se stala účast manželky prezidenta ČR Evy Pavlové, akce se ale zúčastnila řada dalších významných osobností a čelních představitelů tuzemské politické scény včetně druhého nejvyššího ústavního činitele, předsedy Senátu Parlamentu ČR Miloše Vystrčila. Na ně také mířily apely nejen vedení ASZ ČR, zformulované v úvodním příspěvku předsedy Asociace Jaroslava Šebka, který se ze zdravotních důvodů nezúčastnil, ale které prezentoval místopředseda organizace Jan Štefl. Jak přitom v příspěvku také zaznělo, byli to v minulosti právě sedláci z ASZ ČR, kteří se aktivně podíleli na změnách v druhdy roztříštěném systému podpor a pojetí krajinných prvků nebo na zreálnění systému kontrol a evidence protierozních opatření. Podle Šebka je z uvedených příkladů vidět, že „když se chce, tak to jde“, což by se mělo ale také týkat naplnění vládního slibu o krácení dotací největším zemědělským podnikům (zastropování) nebo přijetí původního návrhu novely mysliveckého zákona. Koncentrace dotací v kapsách několika mála zemědělských podniků v ČR představuje podle něj navíc i bezpečnostní riziko pro celou naši zemi, a po letošních volbách by na řešení tohoto rizika „mohlo být pozdě“.

Podle Miloše Vystrčila v našem zemědělství „některé věci skutečně nefungují tak, jak by měly“. To je ale podle něj dáno stávající politickou situací a předlistopadovou historií, z níž vychází podpora velkých podniků částí veřejnosti, a z toho vycházejí síly těchto podniků při obhajobě svých postojů. Skutečnost, že historicky bylo české zemědělství určováno politikou velkých podniků a průmyslové produkce, ale podle ASZ ČR neznamená, že tento model budeme v naší zemi uplatňovat i v současné době a v budoucnosti. Podle Asociace potřebuje naše zemědělství strukturální změny a z toho důvodu s postojem předsedy Senátu nesouhlasí, což dali mnozí její členové jasně najevo již v průběhu konference. Pokud ASZ ČR některé své postoje neprosadí, neznamená to ale podle Vystrčila, že je stávající koalice neakceptuje. Samotnou Pestrou krajinu pak považuje za žádoucí výchovný prvek. Obdobně argumentoval i ministr zemědělství Marek Výborný – i podle něj není možné v realitě současné politické scény vše žádoucí a potřebné prosadit. Že přitom v budoucnosti dojde i v ČR k nějaké formě zastropování, je ale podle ministra zcela jasné. Samotné ministerstvo přitom podle něj k vytváření pestré krajiny přispívá také, například prostřednictvím pozemkových úprav a rostoucí podpory tvorby nových a údržby již existujících krajinných prvků, aktuálně se navíc pracuje na centrálním registru krajinných prvků, což je jedna z mála žádoucích evidencí, po které volá nejen zemědělská veřejnost. Pokud se týká zastropování, pak podle předsedy zemědělského výboru parlamentu Michala Kučery je stále možné, že se navržení nějakého systému krácení dotací největším podnikům ještě v tomto volebním období stihne, a on osobně to podporuje. Kučera také ve svém proslovu zmínil „takzvaný zákon o rodinných farmách“, kterým se má zabývat v nejbližších dnech Poslanecká sněmovna. Odborný garant konference Pestrá krajina Václav Cílek pak nastínil rizika, která s sebou nesou probíhající klimatické změny a materiál Evropské komise, který vyčísluje dopady těchto změn. Podle Cílka je pozitivní, že diskuse o tom probíhá v současné době intenzivněji než dosud, a organizátory Pestré krajiny a oceněné podniky a sedláky označil za „proroky budoucnosti“. Rektor ČZU Petr Sklenička následně konstatoval, že počet hospodářů spoluvytvářejících pestrou krajinu roste, a také, že program Pestrá krajina je mimo jiné i inspirací pro studenty ČZU. Nejen proto budou podle něj i nadále dveře ČZU pro tyto účely „zcela otevřeny“.

Představitelé ČZU patří ostatně mezi členy hodnotitelské komise Pestrá krajina, jejíž kompletní složení představil přítomným sedlákům a hostům před začátkem vyhlášení výsledků Pestré krajiny předseda komise Daniel Pitek. I on apeloval na to, aby stávající koalice splnila co nejvíce slibů v zemědělské kapitole programového prohlášení stávající Vlády ČR. Pitek také připomněl, že program podporuje také řada osobností z oblasti kultury, nejnověji například Eva Holubová.

Jak se přitom ukázalo v průběhu udílení cen, stává se Pestrá krajina inspirací také pro komunitní projekty, tedy pro skupiny lidí, kteří se profesně nezabývají zemědělstvím, ale mají vůli a chuť současný stav krajiny měnit k lepšímu. Úplně poprvé tak byly kromě čtyř tradičních farem oceněny i dva projekty komunitního hospodaření v krajině, a jak přitom také zaznělo, šlo fakticky o důkaz, že k ochraně a pestrosti krajiny může přispět každý. V úvodu oceňování také krátce promluvila Eva Pavlová, která se věnuje projektu „Zdravá rodina“, a jak zdůraznila, aby byla zdravá rodina, musí být také zdravá krajina. Manželka prezidenta ČR poukázala také na skutečnost, že měla možnost seznámit se s činností mnoha farem, a že oceňuje přístup sedláků ke krajině. Společně se spolupracovníky z Hradu se také hodlá zúčastnit již domluvené brigády na farmě s tím, že je podle ní trochu škoda, že ze zemědělství někdejší tradiční brigády vymizely. Něco na tom zřejmě je, neboť i tím se přerušily kontakty zejména městských lidí s přírodou a zemědělským podnikáním, což ústí v časté nepochopení problémů oboru, nejen ze stran politiků.

Tradiční součástí Pestré krajina bylo i letos vystoupení hostů k zemědělské problematice. Šlo o celkem pět prezentací na téma „Česká spořitelna a zemědělství“ (Jakub Jeřábek, Business Strategist České spořitelny), „Budoucnost říční krajiny aneb obnova procesů“ (Jan Hradecký, Ostravská univerzita), „Představení projektu LIFE AgriStructure“ (Jana Moravcová, ředitelka Beleco a členka hodnotící komise), „Pozvánka na seminář Zemědělská krajina: Spolu nebo proti sobě“ (Radim Perlín, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy) a „Pozemkové úpravy pro pestrou krajinu“ (Michal Pochop a Zuzana Skřivanová, Českomoravská komora pro pozemkové úpravy). Všechny výše uvedené prezentace najdete níže pod tímto článkem.

Na závěr pak proběhla, také již tradičně, panelová diskuse oceněných sedláků a komunit s hosty, mimo jiné ilustrující praktické zkušenosti při vytváření pestré krajiny. Inspirativní je přitom pokora oceněných, kteří opakovaně deklarovali, že své aktivity považují za začátek cesty, v níž hodlají pokračovat, a tedy se neuspokojit s tím, co již dokázali. S některými výsledky se ostatně měli možnost seznámit se účastníci akce v podobě občerstvení ze selských produktů vyrobených na farmách členů ASZ ČR, což opětovně v praxi dokazovalo stále ještě značný potenciál ČR při uplatnění selských potravin na trhu.

asz.cz | 15:47 | Rubrika: Pestrá krajina | Autor: Petr Havel
Odkaz na článek.
Odkaz na záznam vystoupení pana předsedy Senátu Miloše Vystrčila