Pestrá krajina

Na konci ledna jsem se zúčastnil na České zemědělské univerzitě v Praze konference s názvem „Pestrá krajina“. Zjednodušeně řečeno jsem na konferenci měl možnost si vyslechnout, jakým způsobem se osvícení zemědělci starají a mohou starat o krajinu a že dobrý zemědělec – dobrý hospodář, který myslí na budoucnost, je vlastně zároveň výrobcem i „zahradníkem“.

Svůj příspěvek jsem se však rozhodl napsat zejména kvůli jiné věci, o které se na konferenci také hodně mluvilo. V naší zemi je obrovské množství vlastníků půdy, kteří na půdě nehospodaří, nýbrž ji pronajímají různým hospodářům – například soukromým zemědělcům, družstvům a dalším společnostem. V naprosté většině je tomu u těchto na své půdě nehospodařících vlastníků tak, že mají nájemní smlouvu, inkasují peníze nebo naturálie a o stav půdy na svých pozemcích se v podstatě nestarají. Leckdy ani přesně neví, kde se jejich pozemky nacházejí.

Jinými slovy tyto na půdě nehospodařící vlastníky nezajímají osevní postupy, způsoby hnojení, a další prováděné či neprováděné činnosti související s péčí o půdu na jejich pozemcích.

Cílem mého příspěvku je vlastníky, možná leckdy i velké ochránce přírody a životního prostředí upozornit na to, že z pozice vlastníka mají možnost právě správné nakládání s půdou na svých pozemcích v rámci stanovení podmínek uvedených například v nájemní smlouvě zásadně ovlivnit.

Je tedy na každém z nás, kteří pronajímáme na zemědělskou produkci třeba i jen malý kousek pozemku, abychom se zajímali a případně ovlivňovali způsoby, jak se s půdou na těchto našich pozemcích nakládá. Můžeme tím našemu životnímu prostředí pomoci mnohem více, než by se na první pohled zdálo.

Miloš Vystrčil, předseda zastupiteského klubu ODS, senátor