Philippe Aghion

„V současné době je naše hospodářská odolnost a bezpečí důležitější než okamžitý hospodářský profit. V Evropě chybí průlomové inovace.

Nemůže to být tak, že se vědec, výzkumník bojí zkoušet nové věci a riskovat, protože by to mohlo znamenat jeho konec. Ti, co se zabývají inovacemi a přinášejí nové myšlenky a nové výrobní možnosti musí mít možnost selhat.

Nemáme ani nesmíme přijít o národní identitu, ale 27 národních měn je hloupost.

Máme a používáme staré přístupy a systémy. Ve většině zemí Evropy bychom měli reformovat způsob vzdělávání a státy by měly podporovat základní výzkum.

Klíčové je zaměřit se na špičkové výsledky. Potřebujeme vyvíjet svoji vlastní evropskou umělou inteligenci.“

Schválně jsem svůj článek začal výběrem někdy i provokativních vět a tvrzení, která zazněla na téměř dvouhodinové debatě v pátek 29. května v českém Senátu.

Ten den se totiž možná v českém Senátu poprvé v historii konala debata s držitelem Nobelovy ceny. Účastníky diskuse kromě držitele Nobelovy ceny za ekonomii v roce 2025 Philippe Aghiona byl on-line připojený bývalý italský premiér Enrico Letta. Moderátorem byl profesor Jan Švejnar, který byl také primárním iniciátorem celého setkání.

Jak možná vyplynulo z úvodních vět, hlavním tématem diskuse byla Evropa a její konkurenceschopnost. Zejména potom pojmenování a vysvětlení důvodů proč postupně již od roku 1990 Evropská unie z hlediska své konkurenceschopnosti a rychlosti růstu hospodářské výkonnosti zaostává například za Spojenými státy americkými, Čínskou lidovou republikou a dalšími zejména asijskými ekonomikami.

Nechci a nebudu si hrát na ekonoma a proto se omezím pouze na dvě poznámky.

První poznámkou je, že jsem se opětovně na základě vyjádření vystupujících expertů a proběhlé diskuse ujistil, že vlastně mezi ekonomy a dalšími odborníky dlouhodobě existuje shoda na důvodech snižování konkurenceschopnosti a rychlosti hospodářského růstu Evropy. Zjednodušeně řečeno. Již dlouho víme, co musíme udělat, abychom pokles konkurenceschopnosti zastavili, ale nejsme schopni se domluvit a potřebné kroky realizovat. Důvod je jednoduchý. Lapidárně řečeno nikdo nechce ustoupit ze svých partikulárních zájmů a kompetencí. Nejsme schopni se domluvit na kompromisech a společných pravidle například pro kapitálový nebo finanční trh a to nás zpomaluje a snižuje naši schopnost se vyrovnat ostatním. Všichni sice chceme silnější Evropu, ale zároveň chceme, aby se nutné kroky zrovna nás z hlediska pravomocí nebo jiných omezení nedotkly.

Druhá moje poznámka směřuje přímo k Philippe Aghionovi. Velmi oceňuji, pokud vědci a experti nezůstávají uzavřeni ve svých výzkumných ústavech a badatelnách, ale jdou diskutovat a přesvědčovat. Dialog vědy a politiky je nezbytný. Philippe Aghion to dělá, a proto jsem ho ocenil Stříbrnou medailí předsedy Senátu. Zaslouží si to.

Zveřejněno 2. 6. 2026 v Jihlavských listech.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil předává Stříbrnou medaili předsedy Senátu francouzskému ekonomovi a laureátovi Nobelovy ceny za ekonomii za rok 2025 Philippu Aghionovi.