Plamínková rozohnila debatu v Senátu, její odkaz připomněla konference aktuálními tématy rovného postavení žen a mužů

V Jednacím sále Valdštejnského paláce se dnes u příležitosti 150. výročí narození Františky Plamínkové uskutečnila konference s názvem „Plamínková. A co dál?“. Významní čeští i zahraniční hosté připomněli nejen odkaz Plamínkové jako významné české političky a feministky, ale diskutovali i o aktuálním postavení žen ve společnosti. Akce se konala pod záštitou předsedy Senátu Miloše Vystrčila a ve spolupráci s Úřadem vlády ČR.

„Františka Plamínková byla pro mě hrdinka, bytostná demokratka a je pro mě vizionářkou, která o vizích nejen mluvila, ale také je realizovala. Nikdy neustoupila ze svých názorů a pokud ji k tomu někdo nutil, tak raději obětovala svůj život, byla člověkem nezlomného charakteru. Také byla bytostní demokrat a k demokracii patří také rovnost mezi muži a ženami, a to je téma, kterým se dlouhodobě zabývala. Situace v dnešní době není dobrá a my si to musíme přiznat. Není normální, že když mluví muž, tak se většina reportérů zabývá tím, co říká, a když mluví žena, že se většina lidí zabývá tím, jak je oblečená. Není normální, že pod tweety mužů a žen, tak mnohem hrubší výrazy, mnohem větší vyhrožování, mnohem dílčí tlak je vidět u těch, které uveřejnily ženy. Je naším úkolem, abychom změnili svoji mysl, abychom změnili své zákony, aby tady mohl být lepší život pro všechny, pro muže i pro ženy. Jak by řekla sama Plamínková: porosteme pak rovnější,“ řekl v úvodním slově předseda Senátu Miloš Vystrčil.

Na začátek vystoupila také předsedkyně polského Senátu Małgorzata Kidawa-Błońska. Připomněla mj. polskou chemičku Marii Curie-Skłodowskou, která stejně jako Františka Plamínková bojovala za práva žen: „Začátek 20. století byl dobou, kdy se ženy stále odvážněji hlásily o svá práva. A právě v našem regionu dosáhly prvních úspěchů. Nemohu zde nepřipomenout Marii Curie-Skłodowskou, první ženskou nositelku Nobelovy ceny.“. A dodala, že společnost dluží Plamínkové, aby nezapomněla na to, že práva žen jsou součástí svobody.

Konference připomněla mj. mimořádnou osobnost a životní dílo senátorky Františky Plamínkové. Tato inspirativní žena se nejen aktivně zapojila do debaty o celibátu učitelek a přispěla k jeho zrušení, ale také stála v čele boje za volební právo žen a zasazovala se o demokratické hodnoty až do své tragické smrti, kdy byla v roce 1942 popravena na Kobyliské střelnici v Praze. Cílem konference bylo zkoumat její odkaz v současné společnosti v oblastech, jako je koordinace rodinného a pracovního života, zapojení žen na pracovním trhu nebo rovnováha žen a mužů jako podmínka prosperující, odolné demokratické společnosti.

„Co by si asi Františka Plamínková myslela o postavení žen v české společnosti? Měla by určitě radost z toho, že ženy žijí pestřejší a svobodnější životy než v její době. Byla by nadšená ze skutečnosti, že tvoří většinu studujících na vysokých školách a že jsou úspěšné soudkyně, diplomatky, političky, že stojí v čele velkých firem a významných institucí. Domnívám se ale, že z řady dalších skutečností by byla nemile překvapená. V Poslanecké sněmovně zasedá jen 25 % žen. Zastoupení v Senátu je bohužel ještě nižší a Česko patří z hlediska účasti žen v politice k nejhorším zemím v Evropě. Ženy v průměru vydělávají o 18 % méně než muži a na tento rozdíl doplácejí i v důchodovém věku,” upozornila vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Konference byla rozdělena do několika diskusních bloků. Například o cestě k rovnému postavení žen a mužů v české společnosti diskutovala soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková a vedoucí Oddělení výzkumu a podpory politik Evropského institutu pro rovnost žen a mužů Maruša Gortnar. V panelu, který se zabýval rovným postavením žen a mužů jako podmínky demokracie, vystoupila diplomatka a politička Magda Vášáryová.

„Paní Plamínková se narodila v 19. století, a 19. století bylo velice nepříznivě nakloněno ženám, které odmítly být poslušné, které odmítly být neambiciózní, a které měly v sobě něco, čemu se říká vzdor. A ten vzdor to byl hlavním rysem povahy Františky Plamínkové. Vzdorovala svému okolí a podmínkám, ve kterých ženy v té době vyrůstaly. Jedna z věcí, kterou prosazovala, byla, že ženy musí mít vzdělání. Protože když má žena své vlastní peníze, je svobodnější. A vzdělané matky jinak vychovávají své děti a dávají jim jiný start do života,“ uvedla na konferenci Vášáryová.

V dalších panelech se řečníci věnovali například rovnováze v práci i v rodině a také rovnosti žen a mužů na trhu práce. K těmto tématům vystoupili například psycholog Gary Barker, ekonom Filip Pertold nebo spoluzakladatelka organizace Mumdoo Lucie Bášová.

Součástí akce byl rovněž pietní akt, kdy si řečníci a hosté konference připomněli Františku Plamínkovou u pamětní desky na I. nádvoří Valdštejnského paláce, kde zavěsili květiny.

Návštěvníci měli také možnost prohlédnout si panelovou výstavu o Plamínkové, kterou pro tuto příležitost připravilo Národní muzeum. Výstava je putovní a po konferenci zamíří do dalších českých regionů. Během konference bylo možné poslechnout si i hlas Plamínkové, a to díky archivním záznamům, které zapůjčil Český rozhlas. Na programu byl rovněž interaktivní workshop o moderní sebeobraně od Jasmíny a Pavla Houdkových.

Více informací o konferenci a podcast o Františce Plamínkové naleznete na oficiálním webu konference.

senat.cz | 17:13 | Autorka: Andrea Kubová
Odkaz na článek.

Konference „Plamínková. A co dál?“. (3. 2. 2025)

Připomínka Františky Plamínkové u pamětní desky na I. nádvoří Valdštejnského paláce Senátu v rámci konference „Plamínková. A co dál?“.