„Podpis na listině nebyl můj“

Cizinci našli skulinu v „rychlém“ zákoně na pomoc uprchlíkům, jež dovoluje snadné falšování podpisů vlastníků domů.

Když Bedřich Bulička přijel domů z práce, našel doma v poště složenku, která oznamovala, že je třeba zaplatit magistrátu poplatek za domovní odpad.

Jenže – adresátem složenky byl muž s iniciálami O. H. (redakce jméno zná), osmnáctiletý muž ukrajinské státní příslušnosti, který měl mít podle složenky bydliště na jihlavské adrese rodinného domu Bedřicha Buličky. Ten ovšem tvrdí, že u sebe doma nikoho neubytoval.

Rozčílil se a hned druhý den vyrazil na magistrát pro vysvětlení.

Tam mu úřednice sdělila, že složenka na poplatek za odpad byla vystavena automaticky na základě běžně sdílené informace z evidence cizinců, kterou spravuje policie a ministerstvo vnitra.

Bedřich Bulička se tedy vydal na jihlavskou krajskou pobočku ministerského odboru azylové a migrační politiky (OZMP). Chtěl si nechat ukázat doklady, podle kterých on či jeho manželka měli vydat souhlas s ubytováním cizince O. H. ve své nemovitosti.

„Tam mi úřednice našla a ukázala fotokopie dokumentů s jakýmsi zfalšovaným podpisem, který ale mým podpisem rozhodně nebyl,“ vylíčil Bulička.

Potom mu prý úřednice nabídla k podpisu předtištěné čestné prohlášení, že nikdy neposkytl ubytování výše uvedenému cizinci a že údaj byl zapsán do evidence na základě nepravdivých údajů.

„Bylo mi řečeno, že je to procesní chyba a že se to stává. A že se s tím bude muset něco dělat. Byl jsem rozčilený a ještě ten den podal trestní oznámení. Je to legalizace neoprávněného pobytu, je to trestný čin a udělal ho stát,“ míní Bedřich Bulička.

Čestné prohlášení nicméně podepsal, načež byl podle zavedeného postupu údaj o místu hlášeného pobytu cizince z evidence vymazán.

Čtyřicet případů

Případ není ojedinělý, i když jich zřejmě ubývá. „V loňském roce se na správce poplatku za odpady obrátilo cca čtyřicet vlastníků nemovitostí, kteří nedali souhlas s ubytováním cizince ukrajinské národnosti v jejich nemovitosti. Letos eviduje správce poplatku jednotky takových případů,“ sdělil mluvčí jihlavského magistrátu Radovan Daněk. Trestní oznámení podal Bedřich Bulička na ministerstvo vnitra, konkrétně na jeho jihlavské krajské oddělení pobytu cizinců. Zmíněného cizince podle svých slov nezná a netuší, jak se do fiktivního souhlasu s jeho ubytováním dostala adresa Buličkova rodinného domu.

Paradoxní je, že v případě cizince O. H. kdosi obratně využil platné ustanovení zákona (jedná se o tzv. Lex Ukrajina), který byl na umožnění rychlé pomoci ukrajinským uprchlíkům vyhlášen loni 21. března – tedy necelý měsíc po zahájení ruské agrese proti Ukrajině. Zákon byl opakovaně novelizován, ale některé pasáže zůstaly.

Zákon bude zpřísněn

MF DNES požádala o reakci ministerstvo vnitra. Podle sdělení jeho mluvčí zákon v případě cizinců s udělenou dočasnou ochranou nevyžaduje na dokladu o zajištění ubytování úředně ověřený podpis poskytovatele ubytování.

„Takové ustanovení vycházelo z potřeby zcela bezprecedentní situace nastalé po ruské vojenské agresi, kde bylo nutné rychle zajistit pomoc několika stům tisíc uprchlíků. Je pravda, že OZMP zaznamenal případy nezákonného jednání v případě hlášení osob, ale neeviduje přesnou statistiku,“ sdělila mluvčí ministerstva Hana Malá.

Skulina v zákoně by měla v dohledné době zmizet. „Aktuálně připravovaná novelizace Lex Ukrajina již počítá i v případě osob s udělenou dočasnou ochranou s požadavkem ověřeného podpisu v případě potvrzení o ubytování,“ dodala Malá.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil předpokládá, že horní komora se bude novelou zákona zabývat ve chvíli, až bude ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně. „Vím jen, že tato novela není na pořadu schůze Senátu 23. srpna,“ řekl Vystrčil. „Vždy je nějaká doba nutná na adaptaci a aklimatizaci, ale obecně jsem přesvědčen, že je v zájmu nejen České republiky, ale i Ukrajinců, aby se všechny tyto věci co nejdříve srovnaly. A to tak, že Ukrajinci budou bráni jako kterýkoli jiný člověk žijící na území republiky, který zde pracuje a vydělává si na živobytí,“ míní Vystrčil.
Vlastníci nemovitostí mohou cizince odhlásit z adresy ubytování například prostřednictvím Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině.

Mladá fronta DNES | Rubrika: Vysočina | Autor: Tomáš Blažek