Pohyb

Během ledna a části února jsem již tradičně navštívil představitele regionálních státních institucí, hasiče, policisty, statistický úřad, památkový úřad, úřad práce a další, abych se zeptal, jak se jim dařilo v uplynulém roce a také se zeptal, jak jsou připraveny na rok právě začínající.

Tradičně také navštěvuji předsedu krajské organizace České unie sportu Vítězslava Holuba, abychom si popovídali o situaci v oblasti sportu. Mám například možnost se tak seznámit s počty organizovaně sportujících v rámci České unie sportu a také s tím, jak to obecně se sportem a s podporou amatérského sportu v našem regionu i v Česku vypadá.

Musím bohužel napsat, že informace za rok 2021 nejsou dobré. Zejména kvůli pandemii Covid 19 především u dětí a mládeže organizovaně sportujících významně ubylo. Přesná čísla ještě nelze uvést, ale vše nasvědčuje, že úbytek organizovaně sportujících dětí a mládeže může v některých odvětvích dosahovat až desítky procent.

Osobně jsem přesvědčen, že právě úbytek pohybu a ztráta přirozené chuti a zvyku se pohybovat může být jedním z nejhorších důsledků pandemie Covid 19. Pokud tedy je před námi dospělými, zejména potom rodiči nebo ale i babičkami a dědečky a nakonec i všemi dalšími sportumilovnými nějaký důležitý úkol, tak je to podpořit návrat našich dětí a možná i často sebe samých ke sportu nebo možná přesněji k pravidelnému pohybu. A je vlastně do jisté míry jedno, zda půjde o pohyb organizovaný nebo neorganizovaný. Obecně však platí, že i neorganizovaně se zpravidla více hýbou ti, kteří sportovali nebo sportují tzv. organizovaně.

Na závěr si jen dovolím poznamenat, že návratu k pohybu mohou významně přispět i města a obce. Vím, že některé obce a města to již aktivně podporou všech možných pohybových aktivit činí a to je určitě dobře.

Zveřejněno v březnových číslech obecních zpravodajů v senátním obvodu 52 – Jihlava.